Září 2016

6 let zde

16. září 2016 v 21:51 | Saya |  My life, my blog...
Zdá se to neuvěřitelný, ale tenhle blog je tu už 6 let a jeden den! Pomohl mi v tíživých situacích kdy stačilo, jen se vypsat a doufám, že mi bude pomáhat i dál. Na nějakou dobu jsem se totiž tady na to vlastně vykašlala a řeknu vám, zjistila jsem, že to tu potřebuju, že opravdu musím vypsat, co si myslím a co cítím - když jsem to nedělala, byla jsem prakticky na rozsypání.
Tedy se sem snad budu vracet ještě hodně dlouho =)

Já, svatba a děti aneb "to už jsi holka na vdávání"

16. září 2016 v 21:47 | Saya |  My life, my blog...
Mám a vlastně (díky bohu) nemám problém.
Mám prababičku - klasika. S její pamětí je to už hodně špatný - taktéž klasika. A díky její špatné paměti se mě tak dvakrát do týdne zeptá, kdo jsem a kolik že mi je let. Když jí odpovím, že skoro 21, nastává problém. Její odpověď je totiž "Tak to už jsi holka na vdávání". To se dá ještě i nějak okecat, vždyť ona na to stejně rychle zapomene (navíc to nemusím poslouchat tak často - babi je totiž z Ostravy).
Větší problém na mě číhá v podstatě doma.

Já a 11. září 2001

11. září 2016 v 14:39 | Saya |  My life, my blog...
Po dlouhé době se ozývám a co víc, ozývám se s "něčím o mě". Nechystám se rozebírat, jestli je pravda to, co nám předkládají jako důvod a vysvětlení, proč dvojčata spadla, ne, dneska ne...
Dnes jde o to, jak si pamatuju 11. září 2001 já...

Byl podvečer, něco před 6. Bylo mi 5, rodiče mě poslali zapnout si televizi, ve které od 6 hodin běželo "Neváhej a toč" a sami šli do vany. Uběhlo několik minut a místo "Neváhej a toč" se v televizi objevily mimořádné zprávy.Zprávy, ve ktrých moderátorka říkala, ž do mrakodrapu v New Yorku narazilo letadlo. Na pozadí běželo video se záběry. Myslím, že první byl záznam toho, jak první letadlo narazilo. Následoval živý přenos, z mrakodrapu se kouřilo, moderátorka cosi říkala a potom najednou padlo cosi, jako "pane bože!" a bylo vidět, jak do druhého mrakodrapu narazilo druhé letadlo.
Přešel mě šok, vstala jsem z koberce před televizí, na kterém jsem seděla a běžela do koupelny (typický panelák, takže jen pár kroků) se slovy "Mami, mami, tam není 'Neváhej a toč'!" - "Jakto?" - "Jsou tam zprávy. Říkají, že v New Yorku narazily letadla do mrakodrapů!" - "Pane bože! Přines mi telefon, musíme zavolat babičce, ať si rychle zapne televizi!"
Utíkala jsem pro náš (v té době první a velmi drahý) Sony Ericson, donesla jsem ho do koupelny, máma pak mluvila s babičkou a pak se mě snažila uklidnit, asi abych pak neměla špatný sny... Víc si nepamatuju...