Co se všechno stalo...

27. června 2016 v 18:08 | Saya |  My life, my blog...

...od doby, kdy jsem sem naposledy něco kloudnýho napsala

...a že je to hezky dlouho (co jsem tak koukala do archivu, tak o sobě a o tom, co dělám, jsem nepsala už několik let).

Takže...*přemýšlení, jak bych začala*
Ehm... Vzhledem k tomu, že ani nevím, co jsem sem už psala, tak to vezmeme s menší rekapitulací.
- perex -


Loni jsem odmaturovala na SOŠ Cestovního ruchu. Trochu mě to mrzí, protože jsem si tam našla pár fakt dobrejch (dostatečně jeblejch) kamarádů.

na kvalitu fotky moc nekoukejte, je to jedna z těch typických fotek z hospody, kde hodně blbnete...

Tak, ještě k té maturitě...
Odmaturovala jsem celkem v pohodě, ale maturovala jsem ve školní části z němčiny a učitelka mě tak na*rala... Položila mi otázku schválně tak, abych jí nerozuměla (já, co se němčiny týče, premiant, dnes studuju nj na univerzitě) a tedy jsem na ni nedokázala odpovědět a dostala jsem za 3. Ještě teď se ve mně zvedá neskutečná vlna vzteku vždycky, když na to pomyslím.

Ták dál...
V září jsem nastoupila na Univerzitu Palackého v Olomouci, filozofickou fakultu na obor "Němčina se zaměřením na tlumočení a překlad". Obor byl otevřen poprve a díky pozdní akreditaci i zápis byl až v srpnu, předtím jsem se ale dostala na filologii takže jsem se jenom přesunula z jednoho oboru na druhý.
Je to tam fajn, mám pohodové spolužačky... Jen máme menší problém s naším oborem - tím, že jsme obor nový, tak nějak nás spousta vyučujících přehlíží, nemáme přesně stanovený některý věci, všechno si musíme nějak vydupat... Nikoho nezajímá, že ne jenom druháci jeli na kurz dobrovolně protože ho mají jako Bčko, i my ho totiž máme jako Bčko a přesto jsme tam jeli... Vlastně náš obor tak trochu ignorují ačkoli normálně jsou na nás opravdu milí, máme fajn vyučující, vychází nám vstříc...
Bydlím na kolejích na Neředíně, asi 15 minut tramvají od katedry... je to tam fakt pěkný a relativně klidný (alespoň přes týden, o víkendech tam nebývám a tak nevím). Spolubydlící je slovenka na medicíně, taky prvačka, je s ní sranda =)
Sousedi na buňce jsou taky převážně slováci + jeden španěl na erasmu - s tím erasmákem jsem se za celý rok jen párkrát pozdravila, ale jinak můžu říct, že jsou všichni fajn =)
Dále...
Zkouškový. Menší horor. V zímním smestru jsem dokonce přemýšlela, jestli by nebylo lepší, jít si sednou někam za kasu. To jsou prostě ty chvíle, kdy děláte jednu zkoušku opravdu na třikrát. V tomhle zkouškovým jsem taky zatím jednu neudělala, takže půjdu v srpnu po třetí =D (Jo, teď se směju, ale víte jak...)
...ano, o zímním zkouškovým jsem vstávala kvůli učení tak brzo, že jsem pozorovala východ slunce...

Rozvrh mívám obvykle celkem fajn, většinou až na 9, v pátek volno... To taky znamená, že jestli to tak bude pokračovat, tak to volno využiju k brigádě...

Další věc: autoškola
Zhruba od března jsem dělala autoškolu, v pátek jsem ji úspěšně ukončila. Musím se pochlubit - testy na 48 bodů z 50 a to proto, že jsem zapoměla, že v obci se troubit nesmí =)
S jízdou to bylo trochu horší, respektive s kontrolou před jízdou... Neuměla jsem ukázat, který světla jsou který.
Jinak jsem měla menší problém, učili jsme se jezdit na dieselu, jenže doma máme benziňák a já jsem se ve starým favoritu nebyla schopná rozjet. Na druhou stranu sedla jsem do forda a v pohodě jsem se rozjela =) Takže teď jen čekám, až mi dají řidičák =)

No, a pak je tu tahle, respektive minulá, sobota (respektive pátek/sobota).
Rozhodli jsme se, že půjdeme na Králický Sněžník (něco přes 1400 m. n. m.) na východ slunce.
V asi 11 hodin večer jsme vyrazili z parkoviště pod ním, šlo nás asi 8. Se mnou šla sestřenka, tekže dokud jsem měla dech tak jsme kecali o vzpomínkách na tábor a srovnávali jsme tu cestu s naší první stezkou odvahy =D
Řeknu vám, cestou nahoru bylo strašný horko. V jednu chvíli jsme blbě odbočili, naštěstí ta cesta vedla asi 100 m od té, po které jsme měli jít, takže jsme jen sešli hooodně prudkej kopec skrz borůvčí (přičemž jsem se stihla napíchnout nohou na klacek, naštěstí ne moc). A i s pauzama (jedna z nich asi 2 km od vrcholu trvala dobrou hodinu) nám výstup trval asi 4 hodiny, takže jsme tam byli zbytečně brzo.
Čekali jsme tedy na východ slunce a ono nic. Za mrakama a na západě se blýskalo. Slunko nakonec sice vidět bylo, ale dost vysoko. Cestou dolů, těsně pod vrcholem, nás chytla bouřka s kroupama - skončili jsme z jedné strany úplně promočení, naštěstí dobrý kalhoty cestou dolů uschly, botám to ale dalo zabrat (hlavě to bahno s přiznejme si, taky jsem šlápla přímo do kaluže). Domů jsme dojeli něco po osmé a směr vana a postel. Spala jsem až do půl druhé odpoledne, znovu jsem lehla ve čtyři, vstala jsem na "S tebou mě baví svět" a v 11 jsem šla zase spát. NOhy mě těžce bolely a pomýšlela jsem na brufen (holt, když někdo není zvyklej takhle chodit...).

V neděli jsme dojeli na oběd do Olomouce k vietnamcům, na nákup a odvézt moje věci z koleje - tam ale stejně musím znovu, protože klíče berou jen ve všední dny v úřední hodiny (což mi sdělily 2 ženský na recepci tak strašně mile, až to možný není *ironie*).

Mimochodem, když jsem byla u toho, že nejsem zvyklá chodit (čti: mám mizernou kondičku)... Byla jsem na alergologii a budou mi v září dělat zátěžový testy se spirometrií. Řeknu vá, to bude sranda =D Budu 8 minut běhat - jestli se někdo chce pobavit, doporučuju se na mě přijít podívat - na hubu padnu už po 3 =D (Nebo teda doufám, že nepadnu, teď od víkendu jedem na týden do Tater tak snad se moje kondice zlepší).

Tak se zatím mějte, v dalším článku najdete fotky ze Sněžníku =)

Saya =)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama