Perfect Symetry 28.

11. února 2013 v 14:25 | Saya |  Perfect Symetry
autor: B-Kay

Bill jemně hladil rty Tomova holá ramena a vdechoval jeho nádhernou vůni.Nemohl tomu uvěřit.Nemohl uvěřit,že se to skutečně děje.Kdyby mohl,smál by se štěstím .Možná by se samím štěstím i rozbrečel ,ale nechtěl skazit tu nádhernou chvilku ticha ,kterou právě prožívali.Nic neříkali,dokonce se ani nehýbali.Jenom se dívali vzájemně do očí a ujišťovali jeden druhého ,že to co dělají,je skutečně to správné.Bill po chvilce přerušil jejich oční kontakt a posmutněne sklonil tvář."Když sem se ti naposled nabídl,odmítl si mě",zašeptal a pevně stiskl víčka.Zhluboka se nadechl a nesměle zvedl pohled k bratrově tváři."Bojím se to udělat znovu",zadíval se mu hluboce do očí .Tom zůstal potichu.Zamilovaně sledoval každičkej milimetr bratrovy tváře.

Byl tak nádherný.Tak křehký a nejistý.Cítil na svém těle ,jak se třese a naléhavě dýchá.Nikdy by nevěřil,že se ocitne v téhle pozici právě s Billem.
Když jej tehdy spatřil v tom květinářství,tak hrdého a chladného ,ztratil všechny sny a iluze .Tehdy vlastně ztratil i poslednou naději ,že by mezi nima mohlo k něčemu dojít.Vztahu s Billem dával vždycky nulovou šanci ,v koutku duše však doufal neustále.Svým odměřeným postojem svatebního agenta jej nevědomky sváděl .Tom měl pořád v paměti ty chvilky,kdy se oddávali zakázaným polibkům tajně a rozechvěle.A stačilo několik týdnů,aby se věci posunuli ku předu přímo raketovou rychlostí.Hraná nevraživost a předstíraná nenávist se změnili v oddanou lásku .Od nepříjemné hádky tehdy v kuchyni prošli těžkým obdobím ,přesto to jejich vztah vydržel a oni to nevzdali.Náhle byli tady,žili jeden pro druhého a chtěli se milovat.Oba !...
Bill smutně stiskl rty a odvrátil tvář na stranu.Mohl to čekat…Tom mu přeci jednou řekl,že má strach z budoucna a do té doby ,se mezi nima nic stát nemůže.Bill však pořád v hlouby duše tichoučky doufal ,že by snad mohl svůj názor změnit.Zřejmě se spletl.Smířlivě se zadíval před sebe a pokýval hlavou."Já to chápu",nedokázal skrýt své sklamání ,ale nemohl by říct,že se na Toma zlobil.Nezlobil se.Rozuměl mu a proto jej nechtěl víc pokoušet.Vstal z postele doprovázen Tomovýma smutnýma očima a podešel ke hromádce svého oblečení ,které se nečinně válelo po podlaze.Vzal do rukou své tepláky a chystal se obléknout si je.Horký polibek na zádech,mu v tom ale zabránil."Neoblíkej se.Zůstaň takhle…prosím",Tom jej nečekaně chytl kolem boků a vyhoupl si jej do náruče.Bill se na něj díval nejistým pohledem raněného ptáčete a jeho tvář se jaksi automaticky skláněla k Tomově naběhlým rtům.Tom jej zlehka políbil do vlasů,ještě jednou se mu podíval do očí a tiše vyřkl svou otázku."Dovolíš mi,abych se s tebou miloval?",Bill nemohl dojetím ani mluvit.Nemohl tomu uvěřit.Překvapeně pootevřel rty a snažil se vymyslet něco, co by dávalo alespoň nějakej smysl.Nakonec se však vykašlal na zbytečná slova ,přitáhl se k Tomově tváři a svými dravými polibky mu dokázal více než odpovědet.Za stálýho líbání jej Tom pomalu pokládal na postel jako nějaké křehké zvířátko.Dlouze se mazlil s jeho horkou kůži ,líbal každičký milimetr ,na který dosáhl.Vědel,že si Billa musí nejdřív zasloužit.Chtěl,aby to bylo pro oba krásné a nechtěl mu způsobit žádnou bolest.Nechtěl si jej jenom sobecky vzít a nehledět na to,zdali se mu to líbí,nebo ne.Dokázal by se s ním divoce milovat ,ale nechtěl to udělat...Chtěl,aby je tohle milování spojilo ještě víc .Chtěl aby to bylo přesně takové,jak si to kdysi vysnil.Jemné,čisté a opatrné."Miluju tě Bille ",zlehka líbal jeho poddajné rty ,zatímco jeho dlaně měkce hladili Billovo vzrušení.Bill tichounce sténal a zoufale se snažil Tomovy naznačit,aby si jej už vzal.Chtivě zvedal své boky a rytmicky přirážel proti těm bratrovým.Oddálil svá stehna a čekal.Tom vědel,co bude následovat.Když se zadíval do očí svého bratra ,které jej o to přímo prosili ,nedokázal odmítnout."Neublížím ti",sklonil se k Billově tváři a láskyplně jej políbil na stisknuté rty.Bill k němu z posledních sil natáhl obě dlaně ,aby jej mohl pohladit."Věřím ti",vydechl .Z očí mu proudila nehynoucí láska a důvěra.Tom si ukradl ještě jeden lehký polibek a poté se opatrně položil mezi jeho oddálená stehna.Zhluboka se nadechl a snažil se uklidnit.Tak dlouho o tom jenom snil a ted´,když se jeho sny stali skutečností ,nemohl tomu uvěřit.Několik letmých polibků vložil na Billovy holé boky a stehna a poté pomalounku přitlačil svou pánev,na tu jeho."Au",Bill pevně stiskl rty a rozhodl se to vydržet.Šíleně to bolelo .V očích jej pálily slzy,jak se snažil nekřičet .Zhluboka dýchal a poslepu hledal ve tmě dlaně svého bratra.Tom se k němu téměř okamžitě přitulil a vzdychal do jeho holé kůže. Nehýbal se ,bál se přirazit. "B-bolí to",zasténal Bill plačitvě ,přesto jej uvnitř hřál nádherný pocit ,že jsou s Tomem dokonale propojeni."Tak přestanu",Tom se rozvášněnýma očima zahleděl do identických a byl ochotný okamžitě z něj vystoupit."N-ne...prosím",Bill se poprvé necítil tak zvláštně sám.Tom byl u něj ,cítil jej uplně všude.Už nikdy se nechtěl toho pocitu vzdát.Počáteční bolest jej pomalounku procházela a on si na Toma uvnitř sebe během několika minut zvykl.Sám proti němu skusil lehce přirazit .Reakce,která se dostavila,byla více než překvapivá.Oba naléhavě zalapali po dechu a neomaleně se políbili.Jejich jazyky si všemožně hráli ,olizovali se a tlumili jejich naléhavé vzdychy. Tom si Billa bral opatrně ,něžne a pomalu přesně tak,jak si to slíbil.Hladil Billovo vzrušení a chtěl mu navodit stejné krásné pocity,jaké cítil on sám.Ani jeden tomu nemohl skutečně uvěřit.Milovali se...
"Ty pláčeš?",Bill překvapeně zvedl svou unavenou ,za to šťastnou tvář k té bratrově a slzy,které spatřil jej malinko vyplašili."Nelíbilo se ti to?",zeptal se posmutněle a sklamaně sklopil pohled.Tom vzal jeho tvář do dlaní a dlouze jej políbil."Tohle bylo uplně poprvé,co sem se s někým skutečně miloval.Bylo to to nejkrásnější,co sem kdy prožil.Ještě pořád se klepu strachem,že se ráno probudím a ty tady nebudeš",přiznal se se svým trápením a naléhavě se opřel čelem o to jeho.Bill mu jemným dotekem setřel zvyšné slzy a polibky vyhladil mokrou cestičku ,již po nich zůstala."Když sme měli tehdy tu nehodu,myslel sem,že už ti nikdy nebudu moct říct ,jak moc tě potřebuju.Strašně sem se tehdy bál,že je konec.Nejsi jediný Tome,kdo se bál.Strach je jednou z emocí ,která také vyjadřuje lásku .Proto není vůbec hloupé,že se něčeho bojíš",klidně se přitulil k Tomově hrudníku a přes oba přehodil teplou přikrývku.
Oba ještě dlouho do noci přemýšleli ,ale nic neříkali.Oba byli neskonale šťastný a právě tohle štěstí jim nedovolovalo usnout.Bezmocně se k sobě tulili a pořád vyhledávali alespoň malinkej kontakt s tím druhým…
Bill si přál,aby ta noc nikdy neskončila.Nejraději by už navždy zůstal ležet v Tomově náručí,kde mu bylo nádherně.Cítil se u něj chráněný a vědel,že mu nic nehrozí.Jeho přání však ztroskotalo ve chvíli ,kdy se nad jejich domem objevilo slunce a do pokoje začali vcházet první sluneční paprsky.Bill ospale pohlédl na hodinky a unaveně přivřel víčka.Nejdřív si neuvědomil ,co se vlastně včera stalo .Jakmile však hlavou opatrně dopadl na Tomův hrudník,spoměl si na všechno,co se s včerejší nocí spájelo.Vesele se usmál a láskyplně políbil místo,kde hluboko pod kůží tlouklo Tomovo zamilované srdce."Miluju tě lásko",nosem se otřel o jeho bříško a poté pomalounku ,i když nerad ,opustil jeho hřejivou náruč.Ze země rychle pozbíral své oblečení
a potichu se oblékl.Předtím,než vyšel ze dveří,se na bratra ještě jednou podíval a š
ťastně se usmál.
Jeho kroky vedly do kuchyně.Chtěl Toma překvapit snídaní do postele .Snídaně však nebyla jediným důvodem.Takhle brzy ráno tam byla vždycky i Natálie,která popíjela svou kávu a on ji chtěl poděkovat.Nebýt ní a chvíle,kdy mu domluvila,neměl by odvahu hodit za hlavu všechno,co jej tížilo a odevzdat se Tomovy."Dobré ráno",řekl,jakmile ji jako obvykle uviděl sedět u okna, s hrnkem kávy v dlaních.Natálie k němu zvedla své utrápené oči plné vyčerpání a skusila se pousmát."Ahoj",odpovědela a nabídla se,že by mu mohla udělat snídani."Ne děkuju.Chtěl sem…chtěl sem s tebou mluvit",začal nejistě a překvapil jej výraz její tváře.Zdála se mu mnohem smutnější,než obvykle."Aha.Tak mluv",uvolnila mu místečko vedle sebe a mile se na něj zadívala.Nemohla si nevšimnout roztomilého ruměnce v Billově tváři a šťastnýho jiskření v jeho očích."Chtěl sem ti za všechno poděkovat",začal a konečně se na ni zadíval důvěřivě."A také sem se ti chtěl omluvit.Že sem byl k tobě ze začátku tak odměřenej",dodal smutně ."Ale Bille.Já to všechno chápu.Nemusíš se mi omlouvat",Natálie jej přátelsky pohladila po tváři ,vzápětí však opět posmutněla."Jsi v pořádku? Nemůžu ti nějak pomoct? Nechci,aby ses trápila",Natálie si sklíčeně povzdechla a vzdala naději,že by mohla o svou dceru bojovat sama.Bezmocně se na Billa podívala a poté nejistě přikývla."Pomůžeš mi jenom tak,že zůstaneš s Tomem",nedbala na Billův překvapený pohled,ani nepotřebovala slyšet nevyřčenou otázku,jak o tom ví."Miluj ho a na nikoho jiného nehled´ ano? I kdyby se stalo cokoliv,Tom je do tebe blázen Bille .Věř mi,vím to.Nedovol,aby vás někdo rozdělil ano? Slíbíš mi to?".Bill sice nerozuměl vůbec ničemu ,přesto rychle kývl."S-slibuju"…


Who are you, what are you living for
Tooth for tooth, maybe we'll go one more

This life, is lived in perfect symmetry
What I do, that will be done to me
...
Who are you, what are you fighting for
Holy truth, brother I chose this mortal life
lived in perfect symmetry
What I do, that will be done to me...
autor: B-Kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama