Můj zlobivej model 37.

22. prosince 2012 v 14:25 | Saya |  Můj zlobivej model
autor: B-Kay

Billovy hřejivé prsty jemně hladili hebkou kůži Tomova bříška a jeho rty se na něj něžně usmívali.Je to sice jenom chvilka od jejich dokonalýho spojení,ale oba dva už spokojeně leželi vedle sebe a nechávali se unášet tou nádhernou vůní milování ,kterou jejich těla najednou vzplála.
Bill ležel na boku,rukou si podepíral tvář a něžně se vpíjel do bratrova obličeje,kterej působil velice uvolněně.Nádherné řasy lemovali přivřená očka, rty byli malinko pootevřené a jeho dech byl najednou dokonale pokojnej.Ostatně tak,jako pokaždé,když u něj byl Bill…
Stačilo jenom cítit jeho nádhernou vůni a z Toma razem vyplavala všechna negativní energie a starosti.Pak už dokázal vnímat jenom jeho brášku,kterej se rozprostíral všude kolem něj…
Když si to takhle uvědomí,Bill byl pro něj vším pořád…I když jej jeho táta ošklivě pomlouval a vymýšlel si kupu lží,Tom jim nikdy nevěřil.Už jako malinkej kluk,když do něj táta začal hustit ,jak jej Bill nemá rád a podobný blbosti,se raději zavřel u sebe v pokojíku,přitulil si k sobě velikýho medvídka-kterýho si vyměnil s Billem,a pak jenom tiše vdechoval stopy bráškovy vůně,která jej vždy nádherně uklidňovala.Jeho drobná slzičky se však nevsakovali do bráškova malého pyžámka,ale do neživýho plyše,kterej byl v té době jeho jedinej přítel…Doted nedokázal uvěřit,jak jim to mohli udělat…Vždyt to byli ještě malí mimina-bylo jim teprve šest let,pořádně ještě ani do školy nechodili a oni už je odloučili….Bylo to příšerný.Ale jak utíkali roky,utíkal i Tomův žal…jeho slzy zaschli,avšak na srdíčku zůstala obrovská jizva.Jizva,která jej přestala pálit v moment,kdy se poprvén zahlědel do tváře toho modela…A ted už také vědel proč…
Bill si také moc dobře pamatovcal první noc,kterou trávil sám.Bylo to pro něj,jako pro malí dítě neskutečně těžké.Každou noc se přece utíkal skrýt do bráškovy náruče-která najednou zmizela.Sám by nedokázal spočítat kolik nocí strávil v jeho pokojíku,s jeho medvídkem v náručí a nedokázal dělat nic jinýho,než tiše plakat.Vědel totiž,že kdyby jej uslyšela mamka,vyhnala by jej odtamtud.Neměla totiž ráda,když se tam Bill zdržoval.Vědela,že si tím ještě více ubližuje,a proto mu zakazovala chodit do Tomova pokoje.Bill však její příkazy neuposlechl,a jeho drobné krůčky směřovali každou noc do Tomiho pokoje,kam se schoval pod velikou deku a otřásán tichými vzlyky pokaždé usnul.Přišel si tak sám…
Tom pomalounku otevřel očka a tvář malinko natočil k bráškovy,kterej se k němu tiše tulil a jemně jej líbal všude,kam jeho nenchavé rtíky došáhli."Já myslel,že jenom já sem takovej závislák na mazlení",vydechl Tom tiše a sladce se zasmál jak Bill lehce našpulil rtíky.Roztomile zakrčil nosíkem a s ůsměvem se překulil na brášku,kterej jej automaticky začal hladit po nahých zádech.Jejich oči se automaticky střetli a jejich pohledy se hluboce propletly…jakoby mezi nima vznikl neviditelnej povraz,které je k sobě pořád víc a víc táhnul.
Ospanlivé ticho pomalu linoucí se skladem najednou přerušilo jemné bubnování deštíku na parapety oken.Bill se na Toma najednou vesele usmál."Prší",vydechl tiše a jemně se sklonil k Tomovým rtům."Tehdys mě poprvé políbil",pípl tiše a něžně otřel svůj nos o ten Tomův.Tom se na něj se vší váností zahleděl a pečlivě formuloval slova,která se chystal už konečně vyslovit…bylo to pro něj moc těžké,protože nikdy na takovíto řečnění nějak nebyl,ale ted vědel,že Bill si to zaslouží vědet."Nelituju toho ani vteřinku",vydechl a pohledem létal po tváři toho nádhernýho modela."Mě to trvalo možná trošku déle Bille,ale já už ti to musím říct…Mil-uju-tě",šepl a s otazníkem v očích a nesmělým výrazem ve tváři se utápěl v Billovo pohledu.Ten vypadal,jakoby nachviluk stratil řeč,ale pak se jeho tvář nadšeně rozzářila a jeho rtíky spokojeně vydechli."Opravdu?",špitl a v očích se mu zatřpitili slzy štěstí…
Tom rozechvěle přikývnul a vesele se na něj usmál."Už od první chvíle…a i když si můj bratr,dokonce dvojče,nedokážu si pomoct…Pořád si sice ten malej kluk,který se ke mně tulil skoro každou noc,a kterýho sem si pokaždé chránil,ale najednou se z tebe stalo i něco víc.Něco,co by mě ani nenapadlo…",zašeptal a jemně Billa políbil."Občas mi sice chybí ta tvá arogance a rozmazlenost-s jakou ses ke mně choval nedávno",zasmál se a Bill sladce s ním."Ale stejně tě mám nejraději na celým světě Bille.Znamenáš pro mě mnohem víc,než kdokoliv jinej.Miluju tě",vyřkl rozhodně a najednou,jakoby mu ze srdíčka upadla ta zvláštní tíha…tíha,kterou chtěl tak dlouho odhodit,ale prostě nepotkal tu pravou osobu,kvůli které by to dokázal…a při pohledu na Billovo křehké tělíčko,tiše vzlykající a tolik lákavé vědel,že tohle je ta pravá osoba!Pro tuhle osobu by byl schopnej i zemřít!Udělal by pro něj cokoliv!…
"Ředitel mě zabije",smál se tiše Tom,jak se oba dva oblékali xD no tedy,spíš po druhý oblékali,protože když se o to snažili poprvé,stejně se zase rychle svlékli, a skončili ve vášnivém objetí spátky na matraci,takže jim to moc platný nebylo xD.
Ale ted se už snažili svou touhu po tom druhém ovládnout a když konečně stanuli přede dveřma oblečeni,smutně se na sebe zahleděli."Nebudu ti připadat směšnej?"pípl Tom strnule a smutně sklonil pohled.Už ted si přišel trapně-ten bílej obleček-no hrůza!
Překvapeně zvednul pohled,jak jej bráškovy rty jemně pošimrali na nosíku."Ty seš blázínek.Budeš krásnej i jako číšník",zasmál se Bill spokojeně a pak jej ještě naposled políbil."Papa",zasténal smutně jak se musel neochotně vzdát Tomových polibků a tiše jako myška se vkrádat spátky do sálu,kde už to hezky žilo.
Všude tančili hosté,někteří ještě popíjeli alkohol o stolu,nebo si povídali."Tak tady si",ozval se Billovy za zádama naškrobenej hlas,jak se k němu Monika pomalu přikrádala."Blahopřeju!Seš prostě lepší!Vyhráls",vydechla a snažila se mile usmívat,zatímco měla ruku přátelsky natáhnutou k Billovy.Ten se na ni nevinně zahleděl a poté ji lehce potřásl rukou."Tak děkuju",mile se usmál-tohle fakt nečekal."Jo,a ptala sem se Harryho,co ti mám objednat a řekl že ti mám zatím vzít džus",podala mu sklenku s nažlutlou tekutinou a v očích se ji zákeřně zajiskřilo."Jé děkuju,ale není jablkovej že jo?Na ty mám alergii",svým milým ůsměvem ji až překvapoval."Jasně že ne.Copak bych ti chtěla ublížit?Je to strik.Tak ti tedy držím palce na to zítřejší natáčení",vydechla,falešně se usmála a pak už jenom vykračovala pryč k hostům.Bill se překvapeně zahleděl na všechnu tu honosnost,a přitom si nevědomky přiložil sklenku ke rtům…

autor: B-Kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama