Můj zlobivej model 33.

18. prosince 2012 v 14:25 | Saya |  Můj zlobivej model
autor: B-Kay

Myslel si,že studená voda jej osvěží,a konečně mu dopraje alespoň chvilku klidu.Jeho zmožené tělo stálo opřeno o studené kachličky psrchovýho koutu a on na sebe nechal volně dopadat tisíce malích kapiček vody,které jej však nedokázali zbavit tíživého pocitu,kterej cítil.Akorát co z jeho nahého těla smývali doteky…jeho doteky…doteky těch dvou horkých dlaní,které jej včera hladili snad uplbně všude…
I kdyby ted nachvilku přivřel víčka vědel by si dokonale představit výraz jeho tváře,když se jej poprvé opravdu dotknul…přesně cítil,jak jemná byla Billova kůže vášnivě třící se o tu jeho…jak nádherný byl jeho obličej,když se pomalounku nořil do jeho těla…všechny tyhle záchytné body mu v hlavě blikali jako semafor,kterej se však zasekl na jedné barvě.Na červené…
Bill byl jeho červenou.V tomhle směru,kterým se právě vybrali mu měl být zakázán,ale oni dva stejně dokázali porušit i tu nejposlednější hranici,která je ještě odváděla od vášnivé lásky a pořád je pojila jejich malím dvojčecím putem…Tom přesně vědel,že výběr Billa mezi Monikou bylo,jako projet na červenou právě,když tě vzhlédli policajti…Riskantní,ale když jim ujedeš,nic se ti přeci nemůže stát…A přesně takhle cítil i vztah s Billem.Může bejt dokonalej,jenom tehdy,když se dokážou přeřítit společně přes všechny překážky a i naproti rodičům,zůstanou spolu…
Ze zaujatím sledoval svou tvář v odraze zrcadla a skoumavě vzhlížel ke každýmu milimetríku.Je vlastně hezký?..Co je na něm tak hezké,když dokázal zbalit nejenom několik dívek pouhým pohledem,ale on dokonce sbalil i svýho bratra!Ale jak tak na sebe koukal,nic vyjímečnýho tam nebylo.
Připadal si jako uplně normálnej kluk.To Bill byl ten typ kluka,na kterým by jste mohli hledat chybičku krásy hodiny, a stejně by ste žádnou nenašli.Jenomže Tom jaksi zapoměl na fakt,že síla a přitažlivost dokáže z člověka vyzařovat i zevnitř.A i když sám sobě přitažlivej nepřipadal,možná Bill měl na to jinej názor...
Ještě naposled se na sebe zahleděl a poté jenom zamyšleně sklonil pohled a v čistým spodním prádlu vešel do obýváku,kde jej už čekal nastoupenej Bill s vodítkem v papulce xD."Ale jo už du",povzdechl si Tom s lišáckym ůsměvem a hodil po Billovy stracenýho králíčka,kterýho si zapoměl v kuchyni pod linkou.Tom se musel zasmát nad veselým výrazem svého pejska,jak nadšeně schytil svého miláčka a spokojeně se položil na gauč.
Tom se zatím rychle obléknul ,nasadil Billovy obojek,vzal maličkej míč,kterej jeho hafan miloval a vyšel z bytu…
(Bill)
Byl sem natolik zmatený,že sem si vůbec neuvědomil,že už asi hezkejch deset minut hledím na ten lísteček a z očí mi stékají potůčky slz.Já vím,že sem reagoval možná příliš citlivě,ale tak sem to prostě cítil…nečekal sem to…
Z mého přemýšlení mě však vytrhlo třísknutí dveří.Žeby odešel?!Opatrně sem si otřel zvyšné slzy,které mi stékali po tváři jako miminku,a poté sem zachumlal své hubené tělíčko do jemné deky,která ležela volně položena na kraji postele.Opatrnými krůčky sem našlapoval po dřevených schůdcích,které příjemně studili a alespoň mnalinko chladili mé rozpálené tělo.
Rychle sem zalezl do sprchy a co nejrychleji sem se upravil.Chtěl sem,aby mi to dneska slušelo...vlastěn sem to nedělal jenom kvůli focení,ale také kvůli němu.Chtěl sem se mu líbit...Když mi poprvé řekl,že sem nádhernej,nachvilku mi to vyrazilo dech...ještě nikdy se nikdo k mému tělu jaksi blíž nevyjádřil...Sklidil sem sice několik poklon,ale to všechno bylo jeno povrchní...a právě Tomovy sem dovolil nahlédnout uplně dovnitř...
Věřil sem mu,a vědel sem,že mi nedokáže ublížit.A bylo to nádherný...všechno...tahle noc,on,tenhle útulnej malej byteček.Všechno mi přišlo najednou tak krásný...a čím déle sem nad tím přemýšlel ,tím více sem nemohl uvěřit,že sem mu chtěl kdysi ublížit...
….
Celou dobu,co spolu spokojeně kráčeli stichlým Berlínem ,ani jeden neřekl ani slůvko...Bylo ještě moc brzy…někteří lidé právě vstali,jiný se náhlili na auztech do práce.Maminky s miminkama už kráčeli po rozkvetlých uličkách a užívali si krásu vzbouzejícího se sluníčka.Dokonce se ulicí roznášel i pisklavej křik dětí,které utíkali do školy a přitom se blíznili se svými kamarády,nebo vedli své mladší sourozence.
Bill,tiše nakračujíc vedle Toma,se k němu nevědomky přitiskl blíž,jak se zahleděl na malé dětičky,které spokojeně pobíhali kolem.Dokonale si v nich vědel představit jeho a brášku,když byli malí…
"Pamatuješ,jak sme šli poprvé do školy?",zeptal se klidným hláskem a nežně se na Toma zahleděl.Na jeho tváři se jako mávnutím proutku vykouzlil milej ůsměv,kterej byl věnován bráškovy."Jasně že jo.Tys tehdy zakopnul,a já se tě snažil odnést do školy v náručí,aby tě to nebolelo",vydechl tiše a láskyplně bratra pohladil pohledem.Nachvilku zastali a vzájemně se vpíjeli do očí toho druhýho."Šílel sem z tebe už jako malí dítě.Vždy si mi přišel něčím vyjímečný…tak zvláštně křehký..nikdy bych neřekl,že to takhle dopadne",špitl a pohledem sklouzl na Billovy pootevřené rty,které se v ranním sluníčku krásně leskli.
"Lituješ toho?",zeptal se smutně a svými jemně načechranými vlásky pošimral Toma na tváři.Tom nesměle sklonil tvář a tiše zašeptal:"Ty víš že ne".
Bill naléhavě nadzvedl jeho tvář a zoufale přitiskl své čelo na Tomovu bradu.I přes to,že se Tom snažil skrýt své vzrušení,Bill vycítil jeho chvění."Ty se chvěješ ",zakňoural a kdyby si v poslední chvíli neuvědomil,že sou na ulici,políbil by jej.Tom jej však jemným pohybem odsunul a zrychlil své kroky,aby byli v agentuře co nejdřív.Ještě chvilku,a neovládl by se…Čekalo je totiž toho hodně-focení,Billova reklama,a pak nějakej trapnej večírek…na kterým se však věci malinko zvrtnou,což ani jeden z nich netušil…

autor: B-Kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama