Můj zlobivej model 32.

17. prosince 2012 v 14:25 | Saya |  Můj zlobivej model
autor: B-Kay

"Šíleně tě miluju Bille…ted už vím jistě že tohle nebyl úlet,protože tě zoufale potřebuju…"…
Billova očka naléhavě sledovala slůvko po slůvku a jeho mysl nedokázala normálně uvažovat.Ještě nikdy mu nikdo nevyznal lásku…Ještě nikdy mu to nikdo neřekl takhle krásně…
Byl zmatenej a uplně šokovanej.Čekal tedy všechno,ale takovéhle vyznání lásky nečekal určitě.Po pravdě když na svém zvedajícím se hruníčku uviděl ležet malou ceduličku,lekl se nejhoršího.Čekal,že tam bude stát přesně to,co v mžiku vehnalo slzy do očí tolika holek.Čekal,že i on bude jednou z nich,a bude nakonec sám brečet nad tím,jak hloupě jeho slovům naletěl…Ted však vědel,že se v Tomovy neskutečně zmýlil.Čekal,že jej jenom využije,ale vůbec přitom nepromyslel fakt,že Tom má tak srdíčko ..srdíčko,které dokáže milovat a patřit někomu…A možná právě ted získalo svého majitele…
Bill se ještě naposled zahleděl na nádherná slůvka na papírku a poté si jemně setřel zvyšné slzy,které mu ulpěli na krásných tvářích.S veselým ůsměvem se posadil na měkoučké postely,a natáhnul se dolů pro boxerky,které leželi hned,vedle Tomova trika…Všechno v pokoji bylo přesně tak,jako to tady včera zanechali,až na jediné..pokojem se nenesla vůně Tomova přitažlivýho těla…
Ten právě spokojeně seděl v obýváku a nechával se unášet tou nádhernou tíhou uvlonění,která se snad poprvé rozléhala celým jeho tělíčkem.Pomalounku prostupovala ze srdíčka do každé buňky jeho těla a Tom cítil,jak se ním pomalu rozlévá ten nádherný pocit,o kterém do téhle doby pořád jenom snil.Snil,ale jeho sny nebyli ještě nikdy vyplněny..
Láska…tohle slovo mu v mysli nejednou prolétlo,ale ještě nikdy nemělo spojení s něčím lidským…S něčím,co by jeho lásku dokázalo opětovat…s něčím,co by po jeho lásce zoufale toužilo…a možná právě tímhle něčím byl jeho mladší bráška.
Jeho očka se pokojně přivřela a jeho myslí se rozeznělo to vše zrozující,ale také někdy ničící slůvko -láska…Bylo zvláštní,ale on hned uviděl ty podmanivě tmavé oči,smyslné rty a až nelidsky přitažlivé tělo…Jeho bratr jej prostě přitahoval zvláštní nadlidskou silou,které i kdyby se bránil,prohrál by…A vždyt se také bránil.Hezky dlouho si tuhle nádhernou slast odepíral a jak to skončilo?Stejně spolu skončili v postely.Je zvláštní,jak se všechno změní ze dne na den.Některé věci se náhle skazí…ale jiné zatím dokážou vzrůst a vykvetnout v něco dokonalího…
Z hlubokýho přemýšlení jej vytrhl až zvuk mobilu,kterej netrpělivě zvonil na stolku,div se pod tlakem vibrací neskácel na chudáčka Billa,kterej spokojeně spinkal na zemi se svým míčkem,kterej si k sobě ochranitelsky tulil.Míček byl totiž náhrada za králíčka,kterýho si zapatrošil a tedka jej jaksi nevědel najít xD.
Tom překvapeně vzal do ruky zvonící telefon a rozespalým pholedem se zahleděl na displej.Zajímavé-číslo bylo neznámé!
"Ano?",zvedl opatrně a čekal,čí hlas se ozve z druhé strany.Ale když ten hlas uslyšel,přál si,aby tak nikdy neudělal…aby nikdy ten telefon nezvedal a raději jej nechal zvonit dál."Ale,ale,copak tys na mě zapoměl?",ozvalo se uštipačně z druhé strany,a ten nepříjemně chladnej hlas mohl patřit jenom jediné osobě-Monice…Protože zatímco Billova slůvka hřála,ty její Tomovy působili husí kůži."Nezapoměl.Tys mi řekla,že kdybych změnil názor,a já jej nezměnil",řekl se stoprocentní jistotu a chtěl típnout hovor,ale Monika jej přerušila."No no no Tome.Koukej,ten tvůj model ti za několik dnů odejde-a ty stratíš práci.A nezapomeň,že sem to byla právě já,u které si pracoval skoro pořád.A vsadím se,že nechceš přijít o tak skvělou práci hmm?",řekla ironickým tonem a tím Tomovy připoměla jednu strhující skutečnost.Přešlo už 16 dní,co poprvé spatřil Billův nádherný obličej…A stejně jako dny ubíhali,krátil se i čas Billova odchodu.Až ted si s hrůzou uvědomil,že osoba,kterou miluje,se mu za necelých 5 dnů znovu vytratí ze života…
A za jak dlouho jej pak uvidí?!Bude muset čekat znovu 12 let?
Tahle skutečnost jej nutila začít uvažovat…už jej nechtěl znovu stratit..už ne….
"Nech mě na pokoji Moniko!",vydechl tiše a konečně v sobě našel odvahu ji odporovat a típnul to!Konečně po tal dlouhém časy,kdy slíchal jenom její rozkazy a příkazy prostě řekl-dost!A takhle to i zůstane!Bill je přeci ještě tady.Ještě mají mnoho času na to,aby se to všechno nějak vyřešilo.Tak proč se tím patlat už ted?
Vstal,a popravil si župan,který jako jedinej chránil jeho tělo před nahotou.Chtěl se jít osprchovat,a proto své dlouhatánské dredy svázal gumičkou a rozhodně vykročil…
Ale co když měla Monika pravdu?!Co když Billova láska není natolik silná,aby tady zůstal…a je to vlastně skutečně láska?!…co když je to jenom poblouznění…
Měl v hlavě absolutní zmatek a najednou se nad jeho tíhou volnosti,objevili mráčky strachu a nejistoty…

autor: B-Kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama