Můj zlobivej model 29.

13. prosince 2012 v 14:25 | Saya |  Můj zlobivej model
autor: B-Kay

Bill tiše pronikal mezi jeho mírně pootevřené rtíky a sem tam je lehce skousnul.Vůbec mu nevadilo,že jeho laskání nebylo opětováno…ba právě naopak.Takhle to bylo něčím zvláštní.Ze začátku se na Toma díval…ale čím hloubš se jeho jazyk tíchounce dostával,tím vice se jeho očka přivírala,až se zavřela uplně...Jeho prsty rozechvěle hladili Toma po tváři a uchovávali si do paměti každičkej milimetr jeho hladké kůže,zatímco Tom nedokázal dělat absolutně nic….
Sám vědel,že si thole už zakázal,a že to prostě takhle dál nejde…ale nedokázal odolat…Bill byl naprosto nádhernej.V jemným větříku mu vesele vláli vlásky všude kolem a jeho očka nádherně zářila.Tom s lehkým výdechem přivřel oči a nechal Bill,at si s jeho pusou dělá jenom to,co chce on…Poprvé se stal v něčí náručí hadrovou panenkou…
Vždy to byl totiž on,kdo určoval tempo.On určoval tempo jak polibků,tak i v postely.Na holky vlastně nikdy nějak nehleděl,dokonce si to ani neuvědomoval.Líbání bral spíše jako povinnost a milování jako snahu o uvolnění…avšak ještě nikdy to uvlonění nepocítil.Ještě nikdy necítil co to znamená skutečně milovat,a být milovanej…Holky mu to sice řekli už mnohokrát,ale on to chtěl slyšet konečně upřimně a ze sdrce...Do téhle doby se mu těchhle dvou krásných slov dostávalo jenom při víru divokýho orgasmu…a možná proto jejich smysl a význam doted nechápal…
Bill se tiše překulil až na Tomův klín,kde si našel pohodlnou polohu,své ručky jemně omotal kolem jeho krku a své rty přitiskl ještě více na ty jeho.Pomalounku cítil,že Tom přestává být křečovitej a sem tam mu nesměle oplatil smyslnej polibek.On se však nemínil vzdát…svými línými ale přesto neskutečně něžnými polibky chtěl dovést Toma k šílenství.
Překvapeně zabručel do jeho rtů,když se najednou Tomovy dlaně ocitli na jeho zadečku,za kterej si jej divoce přitiskli na svůj klín.Bill se od Toma polekaně odtáhnul,avšak ruce za jeho krkem zůstali pořád propleteny.Tiše sklonil tvář a skoro neslyšně zašeptal:"Udělej to ještě jednou"…
Tomovy oči se pod prudkým návalem slasti nečekaně přivřela,a on nedokázal nic jinýho,než podřídit se Billově prozbě.Vůbec neuvažoval nad tím,že spůsobuje nemalou bolest nejen Billovy,ale v první řadě také sobě.Uvnitř si nadával…jeho svědomí křičelo,nesouhlasilo…avšak srdce plesalo štěstím…..Možná to takhle mělo bejt…
Možná se mu Bill připletl do života proto,aby jej kompletně změnil.Aby jej konečně vyvrhl z té temnoty osamění a konečně mu ukázal cestu lásky a oddanosti,ke které se pomalounku přibližovali.Nikdy by si nepomyslel,že tyhle pocity zažije poprvé při svém dvojčátku…klukovy…bratrovy…všechna tyhle slůvka ukazovala jenom jediné-něco,co určitě povoleno nebylo,a co by pro většinu lidí možná působilo mírně nechutně…Vždyt on sám také homosexuáli moc nemusel…ale vlastně on teplej nebyl!Líbili se mu holky,akortá že ted našel někoho,kdo je tisíc-krát krásnější než nejkrásnější holka.A vědel jistě,že ani Bill to takhle určitě neplánoval.
"N-ne,počkej",vydechl tiše do jeho rtů,jak se Billovy prstíky prošmátrali až k lemu jeho trika,které pomalounku vytahovali nahoru,dokud jeho zvědavá očka neobjevila kousek Tomova bříška."Bille..podívej…já-asi bychom si měli promluvit",řekl malinko tišeji a hned poznal jak záře v Billově očích povadla.Jeho rty jakoby pozbyli smysl ůsměvu a jeho tělíčko se smutně skulilo vedle Toma.Tople čekal od začátku….
"Tak mluv",špitl a přitáhl si oranžovou mikinku ještě více k chvějící se tváři,a s očekáváním a mírným strachem hleděl Tomovy do očí."Bille,měli bychom si promluvit co bude dál",vydechl tiše Tom a mírně se poškrábal za krkem,kde ještě pořád cítil dotek Billovy ruky…jeho hebké dlaně…už jenom při té vspomínce se mu podlamovala kolena…šílel z něj…tak moc po něm toužil…zoufale moc mu chtěl vykřičet všechno to,co v sobě skrýval,avšak jeho slabost mu to nedovolila…Vědel,že už zašli až moc daleko,a je už pozdě tio ukončit,ale alespon jeden z nich musí mír rozum!
Nesměle se zahleděl do jeho očí,které zoufale hleděli do těch jeho a snažili se najít vysvětlení…-proč tak najednou?
Bill ničemu nerozuměl.Vždyt to bylo všechno tak nádherný…proč se to muselo náhle takhle zvrtnout?!
"Bille,podívej…j-já a ty…my dva…to- to…-to asi..nepujde",špitl a rychle sklonil pohled,protože by se nezvládl dívat na Billovy slzy,které mu zběsile kanuli po nádherný tváři.Nespokojené srdíčko jej tížilo v hrudi,kde mu nesouhlasně bilo, a kdyby mohlo,a mělo by tu šanci,určitě by mu pár nafackalo.
Stichlým okolím se najednou kromě šumění vody začalo ozývat tiché popotahování,kterýho tvůrcem byl Bill,kterej se tiše zvedl a sklamaně se rohlédl po krásné obloze."P-proč si mi lhal?",šepl a svůj uplakanej pohled upřel na Toma,který se konečně odvážil pohled mu opětovat.
"Nikdy sem ti nelhal Bille",vydechl rychle a stejně prudce jako se jeho oči zalili slazama,jeho tělo vstalo a rozhodně se postavilo proti Billovy."Ale lhal…a já ti věřil…já-já věřil,že ty bys mi neublížil…říkal si,že mě máš rád,že se ti líbím",vydechl a zmoženě skryl svou tvář do dlaní.
Tomovy z očí utekla drobná slzička,která si vytvářela cestičku po jeho tváři až přistála na lehce prokrvených rtech."Bille…to všechno je pravda.A ty to víš,jenže…my nemůžem být spolu…ono to nejde",vzlykl a zoufale hleděl na Billovu tvář,která pokropená slazam působila ještě křehšeji a jemněji,než kdy předtím."A proč ne?Já to taky takhle neplánoval…mě-mě se kluci nelíbí…ale ty Tome..ty seš uplně jinej…T-ty jedinej sis mě vyslechl,a já měl pocit,že tobě můžu věřit…Tvé dlaně bylo to první,co se mě kdy dotýkalo..já se ti chtěl celej odevzdat",kníkl a sklamaně spustil hlavinku mezi ramena…Tady prohrál!
Tom už nevědel,co dál.Tak moc mu chtěl říct pravdu a konečně si uvědomit,že jeho srdíčku hoří citem,který ještě nikdy k nikomu necítilo.Místo toho se však snažil uvědomit si,že Monika by mu snad pomohla zapomenout …Ale když uslyšel ta slova,které Billovy rty tiše vyřkli,jeho pohled se náhle utopil v tom jeho.Stačili jenom dva krůčky,aby dokázal uchopit Billovo vzpírající se tělo,a jeho rty hbitě přistáli na těch jeho…Sice cítil občasné nesouhlasné bušení Billových pěstiček na svých zádech,ale ted už konečně vědel,že to,co cítí k tomuhle krásnýmu stvořeníčku-mu zžádná Monika z hlavy nevyrve…Ani kdyby měla řasy ze zlata a rty stříbrné,stejně by pro něj nic neznamenala…
Bill s tichým vzlyknutím napolsed zaodporoval a pokusil se od Toma odtrhnout,i když by dal všechno na světe za to,být ted s ním.
"Řekni mi co cítíš",vydechl Tom rychle,jakmile se od Billa na vteřinku odtrhl."Prosím",zašeptal a naléhavě Billa znovu políbil.Billovy čoka nežně zamrkala a jeho rtíky pomalounku vyslovyli ta slova,která Tomovy málem vyrazila dech…tohle bylo uplně poprvé….

autor: B-Kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama