Můj zlobivej model 19.

2. prosince 2012 v 14:25 | Saya |  Můj zlobivej model
(100x100, 22Kb)(100x100, 21Kb)
autor: B-Kay

"Bille,prosím už dost",vydechl Tom sklíčeně,jak se jeho bráška nadšeně hrnul do dalšího obchodu s ůsměvem jako sluníčko.I když už obě dvojčátka drželi asi pět tašek,Bill měl pořád co nakupovat.Jakoby v ,Magdeburgu neměli obchody.Tom se ani nestačil divit,jak se Bill vesele prohrabával všemi možnými regály a skoro pořád na sebe něco házel.Dokonce nejednou skončil i Tom v kabince,kam mu Bill házel všelijaké trička a široké džíny.Tom až ted uznal,že když před ním Bill hrál rozmazlenýho modýlka,dělal ze svého vkusu nějakou blbou šaškárnu…ale až tady Tom pochopil,že to dělal schválně,protože všechny věci,co mu přikázal skoušet byli opravdu dobré.Ba víc než to!Byli skvělé a Tomovy padli pokaždé jak ulité.Bill to prostě měl v sobě,ten vkus k oblékání a vlastně ve všech těch věcech,které nějak souviseli s módou."Už jenom poslední obchůdek no táák",žadonil a pulil na Toma psí kukadílka."Bille,tohles říkal při třech předešlích",povzdechnul si Tom zničeně,protože jej už hezky pálili nohy…to ale chudáček nevědel,že jej zachvilku bude pálit i tvář…A hezky pořádně…
"Tak coo?Půjdeš?",špitl Bill a jako malinký pejsek koukal smutně na Tomovu nerozhodnou tvář.Ten totiž přemejšlel,jestli jej přizabije hned,nebo až pak xD.Rozhodl se na pak.Loudavými krůčky se dotěpeřil až k Billovy a přísně se na něj podíval."Tohle je poslední obchod,kam s tebou vejdu jasný?Vůbec si necítím nohy",pípl "velice"mile,ale stejně si toho Bill nevšímal ,rychle jej popadl za poslední prstík volné ruky,ve kterém ještě neměl zaklísněné ouško tašky a vesele klopýtkal svýma botkama až k obchůdku,kde jej zaujalo jedno opravdu krásné tričko…které však nemělo být pro něj,nýbrž pro tu sklíčenou osůbku,která jen stěží dokázala popadnout dech,jak se oba razem ocitli vevnitř.Tašky si odložili u jedné moc milé mladé slečny,které v tom obchůdku brigádovala,a poznala Billa z titulek časopisů,které doslova každým číslem hltala…
"Děkuju",řekl tiše Tom,jak vycházeli znovu do městských ulic,kde se procházeli mladépáry,nebo starší zamilované dvojice,které se k sobě upřimě a se vší něžností tisli.Bill se na Toma jenom mile pousmál,vzal si svůj podíl tašek a vykročil vpřed následován Tomem.Ten jej se smutným výrazem ve tváři tiše následoval,jak spolu mlčky kráčeli směrem k jeho bytíku.Dokonce už i Bill uznal,že toho na ně bylo dneska dost a ukončil tu nekonečnou nakupovací mánii,ve které by klidně mohl pokračovat,dokud by konto jehi kreditky nesténalo prázdnotou.Tohle bylo prostě jeho zlozvykem.Zatímco Tom si každý vydělaný pěnízek pečlivě zvážil nač a kdy jej mine,Bill tímhle nestrácel čas a bral všechno do radu.Je sice pravda že velikost kont dvojčat se hodně lišila,ale stejně to nebyla nejlepší výmluva.Zatímco mlčky kráčeli vedle sebe,Bill smutně sledoval zamilované páry sedící na okolitých lavičkách,jak se vnářeli do krásné opojné chutě líbání…I on tuhle krásu poznal…a dokonce tomu není ani tak dlouho.Maximálně dvanáct hodin jej dělilo od dokonalýho líbání,které mohl uznale přešoupnout na první místo v dosavadních zážitcích…Nebylo jich sice moc,ale zas ani ne málo,aby to nemohl posoudit.Tomovy polibky byli plné živočíšné dravosti…ale stejně i nadlidské jemnosti,kterou do líbání vnášeli jeho plné rty.Bill si ještě ted dokonale pamatoval jejich dotek…tolik horkej…
Tom jakoby slyšel Billovy dovnitř srdíčka přesně vědel,co jeho dvojčátku běhá hlavou,když se zasněn díval na maminku a tatínka,kteří před sebou hrdě vezli kočárek,ale stejně se ještě stíhali sladce pusinkovat."Bille,já-",začal ale jeho dvojče se tvářilo,jakoby najednou přišlo o zdravej sluch a vůbec jej neslyšelo."Bille",zopakoval Tom malinko hlasitěji a doběhl toho roztržitého modýlka,kterej si ted právoplatně směl říkat přívlastkem dvojče."Kruci Bille!",řekl spíš unaveně a prudce si k sobě svého brášku otočil.Pevně jej chytil za zápěstí a hluboce se mu díval do těch podmanivých očí."Co?",špitl tiše a poplašeně se snažil od Toma odtrhnout.Toho to však vytočilo ještě více."Skvělé,takže tedka jakoby se nic nestalo?",zeptal se sklamaným tonem a když Bill zavrtěl tváří,neovládl se."Pro tebe to nic neznamenalo?",štěkl a viděl v Billových očích nerozhodnost…ale také neskutečné množství potlačované vášně.Kdyby nebyli zrovna uprostřed náměstí drtivě by si podmanil tu narůžovělou tkáň,která jej neskutečně vábila.Bill se vymanil z jeho sevření a rozhodně se mu zahleděl do očí."Nic to neznamenalo…prostě nám jenom chyběla něčí přítomnost…už se to nestane",řekl tiše s mutně sklonil tvář.Tom se však už neudržel a vybouchl jako sopka."Tak když to nic nebylo,proč ses udělal na mé postely?",štěkl mu tiše do tváře,a jediné co stačil zaregistrovat než si uvědomil co to řekl byl Billův vyděšenej pohled a následně pořádnou facku,kterou mu uštědřilo jeho dvojče,které vzalo své kabelky do rukou a se slzama v očích se rozběhlo už známou trasou.Tom si polekaně chytil bolavou tvář a chtěl Billa doběhnout,ale ten jej uplně ignoroval s tichým štkáním mířil rovnou do Tomova bytíku…

autor: B-Kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama