Srpen 2012


Volný dess #2

31. srpna 2012 v 19:26 | Saya |  Galerie hotových a volných designů
další... tak kdo by chtěl - napište do komentů, připíšu rubriky, nastavení takté dohodou
(upřímně, přemýšlela jsem, jestli si tenhle nemám nechat pro sebe protože se mi opravdu líbí... ale vzhledem k tomu, že pro sebe mmám udělaný nový, který nastavím - snad - už zítra...)

Volný dess #1

31. srpna 2012 v 19:22 | Saya |  Galerie hotových a volných designů
Jak už jsem psala - byla jsem u příbuzných, nešel net = nudila jsem se a jediný, co jsem na PC teda mohla dělat byla grafika...

Dess pro Tokiohotel-svk: Popcorn

31. srpna 2012 v 19:18 | Saya |  Galerie hotových a volných designů
Ok... dess už je nějakou dobu hotovej i nastavenej, ale až teď jsem se dokopala k tomu, hodit náhled sem do článku...

Sweet Morning by Millah

31. srpna 2012 v 16:41 | Saya |  Manips by others
Ano, já vím... Už je to dva dny zpátky, co jsem psala, že bude další montáž "zítra večer" respektive ve středu... a... no... OK, přiznávám se, já zapoměla - koukala jsem na Harryho Pottera a byla jsem do toho trochu moc zabraná... No a včera... ne zrovna milá hádka s... no to je jedno, ale naštvala jsem se, byla jsem sklamaná a dost mě bolelo, co mi "dotyčná" vykřičela do xichtu... takže jsem se vypařila... a šla jsem - zase po kolejích - za Alexem (angínu už jen doléčuju... takže naštěstí není už nakažlivá)... no a... podpořil mě, zvedl mi náladu, koukali jsme na film a jen jsme se tlemili když jsem součastně řekli, že je to ten nejhorší film, co jsme kdy viděli =D a skonstatoval jsme, že je to sice čínskej film, ale tohle nemůže být dílo nikoho jinýho než američana xD lidi... gilotina v nějakým osmým století a v číně? =D
Dobře konec keců a tady jedna nádherná montážka od Millah =)

a abych napravila ty dva dny... tak ji zveřejním teď a večer bude další ;)

"Chvíle omluv"

28. srpna 2012 v 19:19 | Saya |  My life, my blog...
No, tak jak bych začala... Asi třeba...
Všimla jsem si, že poslední přednastavený článek vyšel v pátek - respektive, všimla jsem si toho asi před dvěma hodinama.
Byla jsem teď týden u příbuzných, jenže... kdo měl tušit, že tam nepůjde net? To máte tak, když pořád vypadává...a pak se jeden člověk rozhodne, že za tohle jim platit nebude a... neplatí. Tím pádem jsem byla bez přístupu...
Takže se omlouvám za to, že tu od toho pátku nic nepřibylo a budu se to snažit napravit... tak snad zíítřejší večerní montážka už by měla být...
Nezačnu s tím te´d hned z nekolika důvodů... 1 - do dvou do rána jsem pomáhala s prezentací v ppt, vzhledem k tomu, že mám angínu tak jsem se budila na prášky o půl páté a vstávala jsem o půl deváté... pak tohle teplo a cesta domů... MHD mělo spoždění a mě zbylo 5 minut na koupení jízdenky na vlak takže jsem si nestihla koupit ani pití... ano, vybrala jsem si klimatizovaný vlak - jako vždycky - ale pak je půl hodiny cesta domů autem, ve kterém klimatizace nejde a mě teď třeští hlava... takže tím končím a jdu si lehnout...
Vaše polomrtvá Saya


Hope 28.

24. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

Několik minut potom,co sem dovolil Billovy,aby šel se mnou ,mě přemohla zvláštní beznaděj.Cítil sem neovladatelný strach a úzkost ,že se opět vrátím na místo,které sem z celé duše nesnášel.Na místo,kde sem byl tak osamělý .Místo,kde sem rpožil ty nejhorší a nejsmutnější chvíle.I kdybych se zamyslel,nedokázal bych si vzpomenout na jedinou hezkou příhodu,která se mi v domě bratrance stala.Možná by ní byla moje kouzelná padající hvězda,která mě alespoň na chviličku udělala šťastným.Nic jiného mě nenapadá.
Ted´ to však bude horší ,protože mě ničí i strach,který cítím vůči Billovy.Kdyby se mu něco stalo ,nikdy bych si to neodpustil.Nedokázal bych s tím pocitem žít.
Zhluboka sem se nadechl a opět vydechl.Seděl sem na předním sedadle ,s hlavou opřenou o opěradlo za mnou a zavřenýma očima.Snažil sem se uklidnit a povzbudit se myšlenkou,že tam jedu naposled.Že si tam jedu jenom pro věci a už nikdy nebudu muset spatřit bratrancovu tvář.Jediným světílkem mé bezmoci byla náděj ,že to s Billem společně zvládneme."Sem tady",najednou prudce otevřel dveře a promluvil zvláštně jiným hlasem.Když sem se na něj překvapeně zadíval,snažil se rychle spolknout veliký kus rohlíku,zatímco druhý držel v ruce."Měl sem hlad",zamrkal jako miminko a podával mi druhý rohlík.Musel sem se usmát.Byl jako malé dítě.Zřejmě si zatím moc neuvědomoval,do čeho se to se mnou řítí ,zacož sem byl moc rád.Takhle mě dobíjal úžasnou energií a dodával mi sílu bojovat dál.Čekala nás přeci poslední taková veliká překážka ,za kterou mohlo být už všechno jenom hezké.


Hope 27.

23. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

Simone nemohla dlouho do noci usnout.Pořád ji hlodal červíček svědomí.Nemohla si odpustit,jak ošklivě se k Tomovy zachovala.Uvěřila Andreasovi každé slovo,každé hloupé obvinění vůči Tomovy .Ve chvíli,co jej poprvé spatřila na chodbě ,prostě nepřemýšlela.Jednal za ni put vyděšené matky.Bála se,že by byl schopný Billovy ublížit .Oba si tehdy prošli těžkým obdobím a oba byli lehce ovlyvnitelný a právě proto věřila ,že jej chtěl Tom jenom sprostě využít…
Najednou bylo ale všechno jiné.V jeho očích nedokázala najít zlobu,ani hrubost.Díval se na ni přesně tím pohledem,který znala u svého syna.Bill se na ni díval uplně stejně ,když mu bylo smutno a byl nešťastný.Tenhle pohled ji dostal ze všeho nejvíc.Tom nebyl žádným násilníkem ,ani podvodníkem,který si na něco hrál.Nebyl ani chudákem,nebo tulákem,jak o něm s radostí rozhlašoval Andreas.Byl pro ni chlapcem,který si v životě prošel spoustou zlých věcí a to jej poznačilo.Byl nesmělý ,ve všem nejistý a utrápený.Oči mu však zářili láskou a dobrotou.Nebyl zlý…


Hope 26.

22. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

Minuty pomalu ubíhali ,já sem je ale vůbec nevnímal.Seděl sem u okna s tváří doslova přilepenou na chladném skle ,dívajíc se na hvězdy.Byla přímo dokonalá noc.Na uhlově černé obloze se jako drobné diamanty třpitili zářící hvězdy .Vypadalo to opravdu hezky.V mysli se mi téměř okamžitě vynořila vzpomínka ,kdy sem se takhle na hvězdy díval naposled…
…Mohlo mi být kolem pěti let.V den svých narozenin sem si sedl k oknu a zadíval sem se na oblohu stejně,jako sem se na ni díval ted´.S jediným rozdílem.Plakal sem.Měl sem narozeniny a nikdo mi neřekl jediné hezké slovo.Já sem od nich nečekal dárky.Nepotřeboval sem je.Moc sem si přál,aby alespoň na mé narozeniny byli ke mně trošičku milší.Bratranec však uplně zapoměl,že sem nějaké narozeniny vlastně měl a celý večer se tvářil,že neexistuju.Pak se se svou holkou do noci koukali na televizi a mě neudělali ani večeři .Nevykoupali mě,neuložili mě spát.Na všechno sem byl sám.Dokonce i pohádky bych si četl sám,kdybych uměl číst.Nezůstávalo mi nic jiného,než smutně listovat v knize a dívat se na obrázky.V ten večer sem však knihy vůbec neotevřel.Seděl sem u toho okna ,plakal sem a třásl sem se.Bylo mi smutno a neměl sem nikoho ,kdo by mě přitulil.Proto sem se jenom díval na hvězdy a přál sem si,aby to všechno skončilo.Aby si pro mě přišli rodiče a abych už mohl odejít.Proč měli jiné děti tatínka i maminku a já byl pořád sám ?


Hope 25.

21. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

(Bill)
"Tome",byl sem bezradný.Tak moc sem se snažil utěšit jej,něčím jej poveselit,nebo alespoň trošičku zvednout náladu .Žádný z mích pokusů však skutečně nezabral.Tom smutně ležel na postely ,na mé otázky odpovídal jenom nedbalým tónem .Ůsměv,který ještě před několika minutama zdobil jeho tvář ,byl náhle nenávratně pryč.Byl nešťastný a jistě i ponížený.Andreas po něm křičel opravdu ošklivá slova.Slova,která si Tom vůbec nezasloužil.Kdybych mohl,připlácl bych mu na vlasy dalších deset kopečků zmrzliny.
"Nemáš hlad? Přinesu ti něco dobrého když chceš hmm?",povzbudivě sem se na něj pousmál .Láskyplně sem jej pohladil po tváři v naději,že by to mohlo pomoct."Děkuju,ale nemám hlad.Nedělej si starosti",pohlazení mi oplatil ,vzápětí však opět smutně dolehl na polštář ,nešťastně hledíc před sebe.Vypadal jako malý zroněný kluk ,kterému se pomalu roucali všechny naděje a sny.A já mu nedokázal pomoct.Byl sem u něj ,mluvil sem s ním ,snažil sem se udělat všechno proto,aby na to přestal myslet.Nepovedlo se."Tak víš co? Přinesu ti něco dobrého .Hned sem zpátky ano?",políbil sem jej."Opravdu si se mnou nemusíš dělat starosti ",smutně na mě pohlédl a sklopil tvář.Takhle zničeného sem jej už dlouho neviděl.Bylo mi do pláče.Od tohohle sem jej měl přeci uchránit ! Sám sobě sem přeci slíbil,že nedovolím,aby mu ještě někdy někdo ublížil.A svůj slib sem nedodržel.Nedokázal sem to…


Hope 24.

20. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

Příštích několik minut sem nedokázal promluvit jediné slovo.Nehybně sem ležel ,vpíjel sem se do jeho nádherných očí a vědel sem,že pokud ještě je naděje ,abychom mohli být konečně oba šťastní ,bylo by to jedině tehdy,když budeme spolu.

Ležel sem na dece pouze v tričku,které ze mě Tom ještě nestihl svléknout.Se zavřenýma očima sem jeho něžné mazlení vnímal mnohem intenzivněji.Každý jeho dotek,každý letmý polibek .Dotýkal se mě s takovou opatrností a něhou ,že sem si v některých okamžicích připadal jako křehká panenka.Všude kolem mě se rozlévala jeho nádherná vůně .Nemusel sem vůbec nic dělat,nic říkat .Jakoby přesně vědel,co cítím.Ležel na mě a já mu chtěl být přesto ještě blíž.Cítil sem jeho blízkost ,přesto sem mu chtěl být ještě blíž.Neumíte si ani představit ,jak moc sem po tomhle okamžiku toužil.Jak moc sem jej miloval…

10101 lídí

20. srpna 2012 v 0:45 | Saya |  My life, my blog...
Screen z 0:44 hodin...

Only in my imagination... by Millah

19. srpna 2012 v 21:30 | Saya |  Manips by others
...this is real

Hope 23.

19. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

"Za to se přeci nemusíš stydět",zašeptal sem téměř bez dechu.Opravdu sem to nečekal.Byli sme na tom uplně stejně.Ani jeden z nás nepoznal jaké to je ,odevzdat se někomu jinému.Vložit druhé osobě do rukou to nejcennější,co člověk může mít.
Slýchal sem o tom ze všech stran,přesto sem to se Sárou neudělal.Naléhala na mě,snažila se mě svézt ,několikrát sme se kvůli tomu dokonce pohádali.Nebylo to tak,že bych po ní netoužil.Toužil sem,ale ne tak moc,abych se s ní dokázal milovat.Andreas tomu říkal jenom sex.Jiné slovo sem z jeho ůst nikdy neslyšel.Jenomže já nechtěl sex.Netoužil sem po divokém styku,ze kterého si budu pamatovat jenom útržky ,protože sem uplně ztratil hlavu a zapoměl sem to prožívat.Možná právě proto sem to se Sárou neudělal.Chtěl sem,aby ta chvíle byla nekonečná a abych na ni nikdy nezapoměl. Chtěl sem to pomalu,něžne ..Až ted´ si uvědomuju,jak moc sme byli se Sárou odlišní.
Tom na mě nenaléhal.Nesváděl mě a já přesto všechno vědel,že s ním bych se milovat dokázal ,kdykoliv by chtěl. Neublížil by mi.Neměl sem z něj strach.Oba sme v tomhle byli velice neskušení a právě proto mi přišlo neskutečně nádherné ,že bych to měl prožít právě s ním.Zapomenout na to,co bylo a bude. Zapomenout na celý svět kolem a žít jenom pro tu chvíli.


Hope 22.

18. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

Když sem se nadránem probudil, připadal sem si jako ve snu. Jakobych se nevzbudil a snil prostě dál.Můj život se ani v nejmenším nepodobal tomu ,který sem žil ještě před necelým měsícem.Dokonce ani já sám sem nebyl stejný.Konečně sem začínal věřit v něco, o čem se mi kdysi ani nesnilo.Nikdy sem neměl rodinu,ani skutečné blízké přátelé ,ani lásku,která by mi pomohla překonat všechno zlé.A najednou sem měl uplně všechno. Nejdůležitější však bylo , že sem se konečně přestával zavrtávat do své utrápené kukly a snažil sem se začít žít.Ůsměv,který sem nepoznal dlouhé roky ,mi v jeho přítomnosti pokaždé zdobil tvář.Když se usmál,musel sem taky.To,co sem k němu cítil ,nebylo jenom obyčejnou láskou.Cítil sem i neskutečnou vděku za všechno,co pro mě udělal.Pustil si k sobě cizího člověka,špinavého a vyděšeného ,který jej ještě ke všemu pořád odháněl a odmítal si přiznat fakt ,že by jej mohl mít někdo skutečně rád…Tak moc sem mu tím vším jistě ublížil .I ted´sem to byl já,kdo jej odmítl.Zklamal sem jej a i přestože se tvářil spokojeně,určitě cítil jistou bolest.Bolest,kterou sem já moc dobře znal…
Ani nevíte ,jak moc bolí,když vás odmítá někdo,koho tolik milujete a potřebujete.Já svoje rodiče miloval.Celé své dětství sem snil,že za mnou přijdou a odvedou mě pryč.Tak moc sem někoho potřeboval. Tak dlouho sem o tom snil…Dnes už ale vím,že to byli jenom hloupá dětská přání ,nic víc.Nikdy nesplněná,nikým nevyslišená .Proplakal sem hodně nocí ,neměl sem ani žádného plyšáka,ke kterému bych se jako obyčejné malé dítě potřebující lásku,mohl přitulit. Neměl sem vůbec nic…


Hope 21.

17. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

Kdesi sem slyšel,že nejkrásnější a zároveň nejčistší oceán ,se ukrývá v hloubce lidských očí.Nepamatuju se, jak je to dávno,co sem se jej snažil najít v Sářině očích.Pamatuju si jenom to,jak moc sem byl zklamaný ,když sem jej tam tehdy nenašel.Ta věta se mi kdysi zdála neskutečně kouzelná,akorát sem jejímu kouzlu nerozuměl.Byl sem z toho dost smutný ,protože sem si myslel,že bylo něco v nepořádku se mnou. Ale nebylo…
Dokázal sem jej objevit.Tak dlouho sem o tom tajně snil a najednou sem se do něj díval.Akorát to byla hloubka uplně jiných očí.Hloubka páru očí ,do kterého mi raději nemělo být dovoleno …Řetězec zvláštních udalostí a nečekaných zvratů to však zařídil za mě."Miluju tě",řekl sem přímo smutným hlasem. Odpovědi sem se možná nedočkal ,zato sem ucítil ještě pevnější sevření dlaní kolem mích boků a jeden nádherný polibek.To mi stačilo.Nechtěl sem,aby to říkal,pokud se na to ještě necítil.Cítil sem,že mě má rád a věta Miluji tě by se stala jenom krásným bonusem. I bez něj to však bylo nádherné.

Twins tetování

16. srpna 2012 v 22:45 | Saya |  Tokio Hotel

Nacked by Millah

16. srpna 2012 v 21:30 | Saya |  Manips by others
- perex -

Hope 20. (2/2)

16. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

(Tom)
Všechno se zdálo být dokonalé. Bill mě své tetě a strýci představil tak vroucně ,že sem si připadal jako skutečný člen jejich rodiny.Na nic se mě nevyptávali ,podrobnosti,jako odkud sem a jak sem se tady vlastně ocitl,je vůbec nezajímali.Byli ke mně opravdu milí .Dokázal sem si s nima normálně povídat,aniž by mě některé ze slov ponížilo ,nebo zesměšnilo.Akorát pani Kaulitzová nebyla nadšená.Pořád se na mě dívala nepříjemně chladným a nedůvěřivým pohledem .Z místnosti,kde sem se objevil, jakoby náhodou zmizela.Bill mě sice utěšoval,že jí to přejde a já v to taky doufal,přesto mě to však trápilo.Nerozuměl sem tomu.Nic sem ji přece neudělal. Snažil sem se být zdvořilý ,několikrát sem s ní dokonce chtěl navázat konverzaci , ona se však na mě jenom podívala a odkráčela pryč.Prostě mě neměla ráda.Dala mi ultimátum a já začínal mít strach,že udělá cokoliv proto ,abych do konce týdne odešel.Byl sem z toho dost smutný ,proto sem se raději zavřel nahoře v pokoji a přemýšlel sem.


Hope 20. (1/2)

15. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

(Bill)

Stál sem na místě se skloněnou hlavou a kdybych to uměl,modlil bych se.Mamka mě však nikdy nevedla tímhle směrem a právě proto mi zůstávalo jenom doufat.Doufat,že mě od něj neodloučí.Nevím proč sem to udělal ,ale nešlo jinak.Přisunul sem se k němu ještě blíž a chytil sem jej za ruku."Tři týdny",slyšel sem mamku říkat ,dokonce sem na sobě cítil i její pohled,ale já se na ni podívat nedokázal.Bylo mi do pláče.Hladil sem Toma bříšky prstů po dlani a jediné,co sem mohl vnímat,bylo opětování jeho doteků.Už pro mě nic nebylo tak důležité…


Nálepka na Billově notebooku

14. srpna 2012 v 20:28 | Saya |  Tokio Hotel
...já vím, název je velmi originální a poutavý =D

Hope 19.

14. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

Do rána sem nemohl usnout.Neustále sem se převaloval ze strany na stranu .Ruce se mi ještě pořád zvláštně klepali. Nemohl sem tomu uvěřit.Nebyl sem
zvyklí na tolik lásky a něhy .Všechno bylo najednou tak jiné…
Posadil sem se a smutně sem se rozhlédl po ztmavlém pokoji.Nikdy sem tmu neměl příliš v lásce,ale najednou mi přišla krásně ospanlivá.Všechno tady v pokoji mělo svoje místo.Ležel sem na měkké,teplé postely a i když za oknama tiše bubnovali kapky deště , já neležel v bláte a ve špíně,jako ještě nedávno.Už jenom při vspomínce na den,kdy sem utekl ,mi je do pláče.Já vím,že sem možná jednal zbaběle a ukvapeně ,ale už sem to tam nedokázal vydržet.Ze dne na den se to všechno zhoršovalo…Na svůj pokoj si však pamatuju až moc dobře.Měl sem starou,tvrdou postel ,velikou skříň ,několik poliček a jednoho jediného plyšového medvěda,ke kterému sem se přitulil pokaždé,když mi bylo smutno.
Proto si ted´ připadám jako v uplně jiném světe.Jakobych to ani nebyl já.Bydlím v nádherném domě ,sem až po uši zamilovaný a s klukem,kterého tolik potřebuju,sem se dnes v noci málem
miloval…

I want you by Millah

13. srpna 2012 v 21:30 | Saya |  Manips by others
- perex -

Hope 18.

13. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

Neodvážil sem se otřevřít oči.Měl sem takový strach,že to všechno bylo jenom krásným snem a já bych se měl náhle probudit do tvrdé reality.Reality,ve které sem se jenom trápil a utápěl ve své bolesti.Kdysi byli mými emocemi jedině pláč, úzkost a neovladatelná bezmoc.Nevědel sem,co mám dělat.Nechtěl sem žít,přesto sem nedokázal zemřít.Myslel sem,že se Sárou zmizelo i všechno mé štěstí .Na všechny kolem sebe sem byl podrážděný ,utápěl sem se ve své lítosti a zapomínal sem žít.Nevím,co by se se mnou stalo,nebýt Toma.Zachránil mi život ve všech směrech,jak lze život zachránit.Stal se mi vším.Během několika týdnů se stal celým mím světem.Pořád sem cítil zvláštní potřebu chránit jej .Nedokázal sem si připustit,že by mu
měl ještě někdy někdo ublížit.Prožil mnoho zlého.Řekl bych,že si prošel doslova peklem a přesto byl pořád tady .Právě jeho minulost z něj udělala člověka,jakým byl dnes.Možná nebyl nejsilnější,nebo nejprůbojnější ,měl však to nejcennější.Měl veliké láskavé srdce a to pro mě znamenalo mnohem víc než síla a odvaha.

La Carmina v Praze!

13. srpna 2012 v 13:17 | Saya |  Favourite Videos and Music
...a to 14 po tom, co jsem tam byla já =( no není to k vzteku? =D

OK, modní návrhářka, reportérka a blogerka LaCarmina ;)


He´s mine by Millah

12. srpna 2012 v 21:30 | Saya |  Manips by others
- perex -

Shrnutí událostí poslední asi 14 dnů (vyjma událostí okolo dvojčat)

12. srpna 2012 v 21:18 | Saya |  My life, my blog...
OK, začnu dneškem, respektive tím, co se stalo pár minut zpátky:

Hope 17.

12. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

Necítil sem se zvláštně,ani hloupě. Jakmile sem ze sebe zhodil poslední kousek oblečení ,nesnažil sem se před ním skrývat,ani jakkoliv zakrývat své nahé tělo.Pořád sem se mu vpíjel do očí ,bál sem se přerušit náš oční kontakt.Pokaždé,když sem se mu zadíval do očí ,cítil sem,že se do něj zamilovávám pořád víc a víc.A já sem to tak chtěl.Sám sem si vybral tuhle cestu a i když sem se jí ze začátku bránil,našla si mě sama.Tak moc sem mu to chtěl říct.Chtěl sem vidět výraz jeho tváře po vyslovení těch dvou nejkrásnějších slov:Miluju tě…
Nedůvěřivým pohledem sem se zadíval na pěnovou vodní hladinu.Vodu sem opravdu neměl rád.Měl sem z ní prostě strach .Lidé se přeci bojí různých věcí.Jako malý kluk sem se dokonce odmítal koupat.Bál sem se být ve vaně sám. Vždycky sem se jenom sprchoval.Jak sem rostl,snažil sem si na vodu zvyknout,ale šlo to těžce.Do vany sem se donutil vejít jenom ve vyjímečných případech.A myslím,že tenhle vyjímečným byl.

!!!ZDĚŠENÍ!!!

12. srpna 2012 v 11:46 | Saya |  Tokio Hotel
Oh ku*va! Já se tady klepu jak ratlík a zděšeně zírám na tyhle fotky!
Prosím, řekněte mi že to není to co si myslím, že to je! =( Ne, ne, ne a ne! Ačkoli to tak vypadá - určitě to není třetí oko! TO PROSTĚ NESMÍ BÝT!!! =(
L.A. je vážně zkazilo... ale až tak? Pravda, že blbí jsou na to dost, ale... Já doufám, že k tomu by se alespoň Tom upsat nenechal... Přece jen mmi připadá alespoň trošku rozumější než Bill =(


EDIT: Tak jsem vám to tady trošku "upravila" a zděsila jsem se ještě víc... =(
Dala jsem dohromady ty kousky, co jdou jakštakš vidět a...

jo já vím, velikost nic moc ale to Tomovo tattoo je moc malý na to, aby to šlo udělat podle Billova
Když nad tím tak přemýšlím... není to ani 14dní co jsem si na té naši "dovolené" četla Enigmu... přiznejme si, většina toho, co v ní je, je fantasmagorie... ale náhodou jsem právě narazila na článek o Iluminátech v hudebním průmyslu... byli tam lidi jako Beyonce atd... tak jsem si zrovna říkala, že takle snad dvojčata neskončí... no, přijela jseem domů a páár dní na to... co tu nemáme?

Teď si tak říkám, mají oni tohle zapotřebí?

OK, ještě jsem tady u Tomova upravila kontrast... Ten efekt sépie už mi pěkně začíná lízt na mozek...


Hope 16.

11. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

(Tom)
"Ještě to bolí?",smutně sem se zadíval na Billovu zčervenalou tvář a opuchlé rty.Byl sem si vědom toho,že to bylo všechno jenom kvůli mě.Ublížil mu jenom proto,že si mě zastal.Všechno to byla moje vina."Už jenom trošku.Je to lepší ,děkuju",pohladil mě po tváři a naklonil tvář na stranu ,abych měl lepší přístup k jeho ůstum.Kouskem tamponu sem mu hladil ránu .Alespoň tímhle způsobem sem chtěl zmírnit svou vinu.Na tvář sem mu pokládal ledové obklady a i když se tvářil,že je v pořádku ,cítil sem,že ho to bolí.Pokaždé,když sem se dlaní přiblížil k jeho tváři,tiše usykl.
"Už si to někdy dělal? Vypadá to,že to neděláš poprvé",naše pohledy se krátce setkali,než sem odvrátil tvář a kousek tamponu sem opět nepřiložil k dezinfekci."Není to poprvé",řekl sem nakonec .Rty sem pevně tisknul k sobě a všechny vzpomínky,které ve mně vyvolával pohled na Billovu dobitou tvář,sem se snažil zahnat pryč."Tome ",odložil stranou dezinfekci a očima se snažil vyčíst odpovědi na nevyřčené otázky."On ti ubližoval?",zeptal se nakonec,to už sem ale nevydržel.

Addicted to you by Millah

10. srpna 2012 v 22:00 | Saya |  Manips by others
OK, tak jsem si říkala, že už bych sem mohla začít dávat všechny twincestní montážky a lehce-twincestní fotky... Tak začneme dílky od Millah a přednastavíme si je na... no já vím, že by to mělo být až po desáté xD... ale... tak na půl =D Takže čekejte o půl 10 večer denně =D - samozřejmě vyjma dnešška... dneska těch 10 dodržím xD
- perex -

Hope 15.

10. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

(Bill)
Já vím,že sem jednal bláznivě a zcela nerozumně,přesto sem to musel udělat.Naléhavě sem se vnářel mezi jeho rty .Vůbec sem nevnímal,že mé polibky nebyli opětované.To pro mě v tu chvíli nebylo podstatné.Byl sem u něj.Cítil sem ho …to bylo to jediné,po čem sem v tu chvíli toužil.Vůbec nevím jak dlouho sem na něj tlačil .Hladil sem jej,mazlil sem se s ním .Objímal sem jeho bezbranné tělo a už nikdy sem jej nechtěl pustit.Touha,která mě donutila zvalit jej na postel a bezhlavě jej líbat,byla náhle pryč.
Kdykoliv sem se na něj podíval ,on se díval také.Nemluvil ,nehýbal se ,dokonce se mi ani nebránil.Nechal své tělo zcela v mích rukou .Když sem se mu zadíval hlouběji do očí,pořád sem v nich mohl poznat tu dětskou plachost a nesmělost,kterou sem na něm začínal milovat.Ještě nikdy sem takhle křehkého a nešťastného kluka nepoznal.Tak moc sem si přál,udělat jej šťastným.Dal bych celý svůj svět za jeho ůsměv a radost.Nerozuměl sem tomu.Proč si tak hodný a zranitelný kluk zasloužil takovej život ? Proč mi bylo do pláče pokaždé,když se na mě podíval ?
"Jsi můj anděl Bille",zašeptal a nejistě přejel konečky prstů obrys mé tváře.

Hope 14.

9. srpna 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

Věc ,která mohla změnit celý můj život.Věc ,která mě nutila smát se a zároveň mě nutila plakat.Nevědel sem to jistě .Ještě pořád sem neměl dostatečnou odvahu na to,abych si to přiznal.
Zamiloval sem se ! Zamiloval sem se do kluka,který mi během několika týdnů dokázal pomotat hlavu natolik ,že sem se nepoznával.Všechno bylo najednou uplně jiné.Můj pohled na svět byl uplně jiný.Jakobych dostal novou energii.Nový důvod žít a zapomenout na všechno,co bylo předtím.
Zhluboka sem se nadechl .Vůně,která mě obklopovala mi stoupala do hlavy nazávratnou rychlostí a já se v ní nechal utápět.Byla to jeho vůně.
Vůně jeho horkého těla , tak křehkého a přitom krásného.

Vzpomínka na Jasmine You

9. srpna 2012 v 13:00 | Saya |  J-Rock
Tak je to už tři roky... tři roky co odešel tenhle úžasný basista jedné z mých oblíbených kapel, Versailles - Philharmonic Quintet... R.I.P. Jasmine <3
ODKAZ (nelze vložit video ze stream)

BIGBANG: Haru Haru

9. srpna 2012 v 12:53 | Saya |  Favourite Videos and Music
Jedna z mých nejoblíbenějších od nich ;)