Hope 5.

31. července 2012 v 14:25 | Saya |  Hope
autor: B-Kay

Bylo nádherné ,probouzet se v něčí náručí.Cítit teplo jiného těla,přitažlivou vůni...Bill byl natolik rozespalý,že nedokázal vnímat nic kolem sebe. Vnímal lehké chvění těla, již jej nesměle objímaloVědel,že to není Sára ,přesto se cítil zvláštně spokojený.Během těch několika dní,co poznal Toma,se mnoho věcí změnilo.Svět mu už nepřipadal tak ošklivej...
Nechodil jako zničená mátoha .Neutápěl se v sebelítosti a hněvu,proč se to muselo stát právě jí.Už se za její smrt ani neobviňoval.Snažil se brát život takovej,jakej se mu nabízel a co bylo nejdůležitější,začínal znovu žít ! Sáru miloval ,ale vědel si přiznat fakt, že kdyby se jí nic nestalo,byla by ted´tady a on by Toma nikdy nepoznal.Napadali jej zvláštní myšlenky,ale bylo to tak. Nebýt té bolesti a trápení ,nikdy by nenašel tohohle kluka.Kluka,který mu pomalounku měnil život.
Život bez něj ,by si už nedokázal představit.Během těch několika dní si na něj prostě zvykl.Měl jej moc rád.Tom byl jediným člověkem,kterému kromě své mámy skutečně věřil.Dokázal s ním mluvit a Tom jej tiše poslouchal.Díval se na něj,naslouchal mu ,ale nepřerušoval jej .Vyslechl si uplně všechno,co měl Bill na srdci.Andreas se mohl považovat za nejlepšího kamaráda ,ale nikdy s ním takhle nemluvil.Jistě,snažil se mu pomoct,ale přehnanou lítostí mu pokaždé ještě více ublížil.


Bill překvapeně zamrkal , jakmile si uvědomil,že se ještě pořád drží za ruce.Jejich prsty byli propletené uplně stejně jako ve chvíli ,kdy usínal.Opatrně se posadil a zadíval se na něj .
Tom vypadal nevinně jako malé dítě ,přesto to byl moc hezkej přitažlivej kluk.Bill ještě pořád nemohl uvěřit tomu,jak se k němu zachovala vlastní rodina a přátelé.Vůbec si neuvědomoval, kdy jeho dlaň zlehka pohladila Tomovo líce.S očima upřenýma do jeho tváře se jí dotýkal a fascinovaně přitom sledoval své prsty,jak kloužou po Tomově pokožce. Až ted´ měl jedinečnou příležitost pořádně si jej prohlédnout.
Jeho tvář byla hubená,stejně jako ta jeho.Jeho kůže byla bledá a nádherně kontrastovala s barvou jeho očí .Jedinou část Tomovy tváře ,kterou ještě neskoumal,byli jeho rty.Bill k nim přímo nábožně posouval svůj ukazováček a smutně vydechl ,když ucítil,že jsou skutečně tak měkké a plné ,jak na první pohled vypadají.Neuvědomoval si, že může Toma svými doteky kdykoliv probudit.V tu chvíli nevnímal nic ,kromě zvláštní záře,již se rozlévala jeho nitrem a pronikala přímo do srdce. Dal by cokoliv za jediný jeden polibek.Ustrašenou touhu se snažil skrývat sám v sobě.Nechtěl si připustit,že by to opravdu mohl udělat.
Skláněl se nad Tomovou tváří a nesutále váhal.Měl na to pouhou chviličku .Srdce mu bušilo tak mocně ,že tomu sám nerozuměl.
Dělo se s ním něco,co nepoznal.Bál se toho pocitu,který mu nedovoloval dýchat.Bál se toho,že to,co přijde,bude mnohem těžší.Ztratil přeci Sáru,kdyby přišel i o Toma,nezvládl by to.V očích jej zaštípala nepříjemná přítomnost slz a on vědel,že kdyby to neudělal ,musel by na to pořád myslet.Tudíž bylo rozhodnuto ! Zhluboka se nadechl a bez rozmyslu přitiskl své rty na ty Tomovy. Chtěl se odsunout.Opravdu to chtěl udělat ,ale nedokázal to.A právě vteřiny ,které jejich lehký polibek prodlužili ,měli za následek Tomovo probuzení.Nemusel ani otevírat oči ,aby poznal,že jej někdo líbá.Nechtěl Billa vyděsit a proto měl oči neustále zavřené a bez reakce čekal,kdy to skončí. Třásl se vzrušením jako malý kluk.Po těle mu během několika vteřin naběhla husí kůže .Nevydržel to...
Musel se na něj podívat.
Prudce otevřel oči a zadíval se do těch Billových,které byli také otevřené.Bill se od něj v momentu vyděšeně odsunul a v největší zoufalosti ukryl svou tvář do dlaní.
Právě udělal tu největší hloupost ve svém životě .On políbil kluka ! Kluka,kterýho neznal ani dva týdny.Kluka,který v sobě ukrýval něco,čemu se Bill nedokázal bránit.
A ted´ se cítil jako ubožák.Nejenže jej políbil ,ale v jistém smyslu,jakoby Sáru podvedl.Dokud Toma neznal,bláhově si nalhával,že jeho srdce už nikomu jinými patřit nebude.Opravdu si byl jist ,že už nikdy nebude moct milovat.Sáru považoval za jedinou lásku svého života ,ale to,co právě udělal tomu vůbec nenasvědčovalo.

"Omlouvám se",skrz prsty,které si zoufale tiskl na své rty ,nedokázal ani pořádně mluvit.Styděl se za to,co udělal.Nechtěl se na něj podívat .Nesnesl by,kdyby jej ted´ považoval za někoho zvráceného.Někoho,beze štipky morálky.Tohle přeci normální lidé nedělají.Určitě se musel zbláznit...
Tom musel nejdříve vydýchat prvotní rozrušení,teprve pak by mohl udělat něco víc.Přisunul se k Billovy a přiložil své dlaně na ty jeho."Tohle nemusíš",zašeptal a pomalu odkrýval jeho uplakanou tvář.
"Cítím se jako idiot.Stydím se za sebe.Nevím,co mě to popadlo",pořád ještě zhluboka dýchal a bylo mu ještě hůř.Při tom polibku cítil něco zvláštního.Něco,co u Sáry nikdy nepoznal.Ještě pořád se celý chvěl a po tváři mu stékalo několik slz.Svět se s ním točil a jeho vlastní rozvaha jej nutila uklidnit se.Nikdy se takhle zbrkle nechoval.
Sáru poprvé políbil na pátém rande a i to jenom na líce.Nerozuměl tomu,proč to udělal.Proč po něm najednou zatoužil?
"Bille,no tak.Už žádný slzy",Tom se musel hodně ovládat ,aby dokázal říct to,co měl na srdci.Rukávem svého trika jemně otřel Billovu mokrou tvář a poté se mu zadíval hluboce do očí.Byl tak nádherný.Několikrát musel v mysli sám sebe přesvědčit ,že dělá správnou věc."Já se na tebe nezlobím.Nemohl bych,jenom tě prosím ,už to nikdy nedělej",zašeptal a i on sám,měl problém,aby v sobě dokázal udržet slzy,které viseli na krajíčku.Ta pusa v sobě ukrývala všechno,co mu tak dlouho chybělo.Žádná holka jej nepolíbila stejným způsobem.Jeho polibek byl sladce nesmělý ,váhavýa přesto jistý...Billa si však nedovolil.Byl jeho andělem,který mu zachránil život a právě proto on nechtěl spackat ten jeho.Zbytečně by se vnářel do něčeho,co by nedělalo dobrotu.Byl si jist,že takhle to bylo správně.
"Každý pocházíme z jiného světa a nebylo by to dobré.Mám tě moc rád a právě proto,ti nechci ubližovat.Zapomeneme na to ano?",něžne jej pohladil po tváři a povzbudivě se na něj pousmál.Bill se skloněnou tváří tiše přikývl ,ale nepodíval se na něj .Neměl sílu
a Tom byl vlastně rád.Takhle nemohl poznat ,že Tom říká všechno jenom proto,aby jej od sebe odehnal.Po téhle stránce by jistě nebyl tím pravým...


Osamělé a ztracené
Neviditelně narozené
Při prvním křiku zmrzly
Zapomenuté děti
Neznámá jména
Do nekonečna utíkající
Vyhnané ze světa
Zapomenuté děti
Ony vidí - cítí - rozumí
Přesně jako my
Smějí se - a pláčou - chtějí žít
Přesně jako my

Oči bez štěstí
Všechny sny byly potlačeny
Panika ze světla
A strach z každé tváře
Vina, která nikoho nezasáhne
Čas nezahojí...

autor: B-Kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama