1 procento

8. června 2012 v 21:03 | Saya |  My life, my blog...
Takže... Z paříže jsem se vrátila včera... ale o tom chci psát jindy... až budu mít podepsaný fotky, dodělanej deník praxe a tak dále...
Ono mi totiž nadšení z Paříže a zároveň nadšení z návratu domů - do své postele - moc dlouho nevydrželo. Sotva jsem se dostala domů, trochu jsem se prospala, přišel táta, že se u příbuzných griluje tak jestli nechci jít s ním... Šla jsem. Po cestě nás dohnala máma a... došli jsme až skoro k příbuzným, ale ještě v ulici mi řekla něco takovýho, že se mi málem zbořil svět...
- perex -

Dozvěděla jsem se, že nejspíš mám celiakii, nebo-li bezlepkovou dietu.
Byla jsem totiž minulý týden u doktorky, protože mám neustále nezničitelný afty, ta mi vzala krev s tím, že udělá nějaký testy na všechno možný... A teď to vypadá, že ke všem mým nemocem nebudu ani moct jíst normální jídlo...
Aby jste tomu rozuměli... jsem alergická na pyl travin jako psárka, lipnice a ovsík, na prach, mám hypofunkci štítné žlázy a sníženou imunitu, věčný záněty šlach a momentálně taky doporučení na CT ruky, protože před půl rokem na pohotovosti něco asi na rentgenu přehlídli a já tady půl roku nevěděla o zlomenině jedné maličké kůstky v zápěstí.

OK - to, že mám celiakii není jistý, potvrdí to až testy, který budou asi za měsíc. Ale podle doktorky je v mým případě - právě díky štítné žláze - 99% jistota, že mám. To jedno procento je jen doufání, že ne.
Když mi to řekli... byla jsem zoufaalá brečela jsem. A to všechno ještě umocňuje máma, která dělá, jako bych to 1% být nemohla a už shání informace a kupuje jídlo bez lepku, abych si předem vyzkoušela, co mi bude chutnat atd., neustále opakuje, že s tím se dá přece žít a že bratránek to má a je to bez problémů...
Upřímně mě to deptá - tahle její snaha.

Po tom, co mi to řekla jsem přestala mít na grilovaný maso chuť a šla jsem se vybrečet ke káošce... Ta umí vždycky dokonale utěšit a odvíst myšlenky...

Takže vám teď přeju pěknej vííkend a já du něco dělat ať tu je všechno co nejdřív...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ilon ilon | Web | 8. června 2012 v 21:28 | Reagovat

Ach Sayo - tolik mě to mrzí... Já nevím, co říct... Ale chtěla bych ti dát naději, že to je sice zlá nemoc, ale je řešitelná. Jedna známá ji má a ta dieta se dá vychytat a není to tak strašné...
Hlavinku vzhůru :)
Třeba to ji nemáš, zkus se nehroutit dopředu... Moc, moc ti držím palce **

2 Saya - Mi Saya - Mi | Web | 8. června 2012 v 22:17 | Reagovat

[1]: Děkuju Ilonko... Já vím, že se to dá zvládnout, pár mých známých to má a opravdu je všechno bez problémů... Ale po tolika letech, kdy jsem si zvykla vlítnout do obchodu a popadnout první oplatek nebo müsli tyčku která mi přišla pod ruku mě děsí představa, že bych tohle už nemohla, že budu muset všechno kontrolovat... Navíc s tím, co studuju, bych to pak měla celý život složitý... cestovat jen s vlastními potravinami a tak...

3 Leila Leila | E-mail | 9. června 2012 v 13:21 | Reagovat

Sayí...zkus věřit v to 1 procento. Já vím, že je to těžký zvlášť když to tvoje memka vzala takhle. Ale pokud si budeš něco opravdu přát, dříve nebo později se to vyplní. Pokud si budeš přát žít normální život tak ho žít budeš. I kdybys nakrásně celiakii měla, zkus si říct:"Ok mam bezlepkovou...jedeme dál."
Mě nemoc téměř připravila o všechno co mám ráda, vlastně i o život...A jenom tím, že jsem si prostě nepřipouštěla, že bych už nikdy nemohla dělat co chci jsem se z toho vyhrabala. Nejhorší, co můžeš udělat, je litovat sama sebe už dopředu! Ještě to přece nemáš černý na bílým!!
Věř sama v sebe a dokážeš nemožné :)

4 ilon ilon | Web | 11. června 2012 v 10:35 | Reagovat

No Sayuš - rozhodně ti moc a moc přeji, aby jsi toho byla ušetřena, protože máš pravdu v tom, že to je pak opravdu složité.... Ach jo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama