Živelná pohroma 28.

1. října 2011 v 17:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

Ten stydlivý šmoulík jen tiše ležel a nehybně sledoval Tomovu ruku, která jaksi začala opouštět místečko, které právě laskala svými něžnými doteky, a pomalounku se přemisťovaly dolů přes bříško, až nakonec zastavily u lemu černých boxerek. Bill ji s vyděšeným výrazem pozoroval a Tom už instinktivně uhýbal malinko tváří na stranu, aby se případně vyhnul Billovým vzpouzejícím se kolenům, kterým se jaksi chudinka Klára vyhnout nestihla… Tom však byl šikovnější a hlavně nápaditější než ona, protože přesně v tu chvíli, co jeho prsty jenom něžně pohladily Billův podbřišek, se jeho dvojče vzepjalo, a kolenem by mu ten nosík určitě rozbilo, kdyby se jen tak tak neuhnul.
"Ne Tome… ne, jdi pryč, já nechci," šeptal Bill dokola a násilím se bránil koleny Tomovým dlaním, které však nemohly dopustit, aby se to teď zkazilo… teď, když už jej od výhry dělil pouhý krůček…
Tohle přesně mohl od svého dvojčátka očekávat. Bill vždycky raději utekl od něčeho, čeho se bál, než aby svému strachu čelil. Už jako malý, když se chtěl naučit hrát na nějaký nástroj, nebo když se chtěl naučit plavat… vždycky to zvládl tak týden, jenomže pak se toho štítil.

A také bouřky - Bill nenáviděl bouřky! Tom si dokonce dodnes přesně pamatuje první noc, kdy zjistil, že se Bill bojí bouřek. Bylo tak strašně sladké, jak k němu šestiletý Bill chodil každou noc do pelíšku, kde se k němu přitulil a žádná bouřka už na něj nemohla. Tom mu vlastně většinou pomáhal zbavit se jakéhokoliv strachu… A teď věděl, že i tohle je úkol jedině pro něj, protože když to nedokáže on, pak už nikdo nebude moci laskat Billovo nádherné tělo.
A proto si vůbec nevšímal Billových kolen, kterými byl odstrkován, nebo jeho pěstiček, které do něj jemně tlačily… dokonce nevnímal ani Billovy rty, které prosily, aby odešel.
"Ne, Tome, jdi pryč, já tohle nedovolím ne… Prosím," pištěl Bill a uhýbal Tomovým dlaním jak jen to šlo, dokonce Toma několikrát nevědomky uhodil, jenomže jeho dvojče pořád naléhalo a vzdát se určitě nemínilo. Násilím se přehoupl na Billa, který jej chtěl ze sebe skopnout, jenomže všechny jeho protesty se anulovaly ve chvilce, kdy Tom dosáhl dlaní svého cíle…
Bill prudce otevřel oči a jeho rty se zvlnily do němého výkřiku. Tom to dokázal! Jeho ruka se právě nacházela někde pod Billovým spodním prádlem, kde jej něžně hladila. Pořád malinko zadýchaný sledoval Billův výraz ve tváři, který se jaksi nedal přesně identifikovat.
Bill chvilku nemohl uvěřit, že to Tom udělal... Jeho dvojče... Půlka jeho samotného se dotkla toho, co mu nemělo být nikdy dovoleno ani jen vidět... Ne, ještě se toho dotknout. Avšak i přesto, že se ho na choulostivém místě dotýkal jeho bratr, Bill se nedokázal ubránit naléhavému kňourání, které pomalu vycházelo z jeho pootevřených rtů. Svůj krásný pohled upíral na Toma, který jej jemně líbal na bříšku, a přitom pořád neopouštěl dlaní své místečko, které si po těžkém boji konečně mohl vychutnat...
"P-proč jsi to udělal?" šeptl Bill a omámeně přivíral oči pod návalem slasti, kterou mu přinášel pouhý dotek Tomovy dlaně na svém vzrušení. Bylo to totiž úplně poprvé, co se jej někdo takhle dotýkal. A bylo to pro něj naprosto nádherné... Možná právě Tomovy jemné doteky dokázaly pokořit jeho strach z tak intimní blízkosti někoho druhého a on po chvilce odevzdaně nadzvedával své boky k Tomovým dlaním. Po chvilce však Toma úplně překvapil, když najednou vytáhnul jeho dlaň z místečka, které doteď laskala a pomalu se od něj odtáhnul. Jeho pohled se v setině utápěl v tom Tomovu, který čekal, co se bude dít dál. Bill se loudavým posunem sesunul z postele xD a pak se před ni postavil. Chvíli se Tomovi bezhlavě utápěl v pohledu, jakoby se chtěl ujistit o správnosti svého činu.
Po chvilce však byl stoprocentně přesvědčen, že je ta správná doba konečně popustit svou stanovenou uzdu a oddat se tomu nádhernému pocitu, který si už tak dlouho odříkal... Tak dlouho se bál něčích doteků... Tak dlouho záviděl Tomovi jeho vyprávění, jak nádherné ve skutečnosti milování je... Tak dlouho... že už teď nedokáže déle čekat. Toužil po Tomových dotecích... Polibcích... I když v duchu cítil, že to skončí zase trapáskem, byl ochoten to risknout. Chtěl cítit, jak vášnivě Tom dokáže milovat... Chtěl, aby se miloval právě s ním... A chtěl to právě teď...
Tomovy oči zoufale tápaly po Billově dokonalém těle, které teď před ním stálo tak, jak jej Pán Bůh stvořil a jen čekalo na jeho doteky...

autor: B-kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama