Říjen 2011

Black Veil Brides Live Download Festival 2011

28. října 2011 v 20:42 | Saya |  Favourite Videos and Music

Jako nechci nic říkat, ale v čase po 39 vteřině andy vypadá jako při něčem trošku jinym =DDD

What the fuck are you doing in my car?

28. října 2011 v 20:23 | Saya |  Tokio Hotel

Pro ty, co nerozumí: "Co, kurva, děláš v mým autě? Vrať se dokuchyně." =DDD

Most popular celebrite a Miyavi by me na star-portraits

26. října 2011 v 22:34 | Saya |  Tokio Hotel
Takže... Tohle tady je hned ze dvou důvodů: 1) Most popular celebrites na star-portraits.com - Bill je na 5.místě a 2) Všimněte si vlevo v tom sloupečku na fotce - Miyviho jsem kreslila já - můj účet na star-portraits? Saya-Mi (jak jinak, že =D)

Živelná pohroma 44. KONEC 1.řady

25. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

Tom si k sobě Billa tulil vší silou. Naléhavě nasával jeho krásnou vůni a nechával si šeptat do ouška slova lásky a oddanosti. Zatímco se k sobě tulila dvojčátka, Daniel smutně vyhlížel svého miláčka.
"Andy," vykřikl šťastně, když se zpoza stromků vynořila další postava, která se ke své sladké meruňce rozběhla jako o život… Černovlasý chlapce s úsměvem oběhl mazlící se dvojčátka a poté skončil v Andreasově náručí..
"Miláčku, řekni, že ti nic neudělal. Seš v pořádku? Nic ti není? Nebolí tě něco?" otázky se linuly z Andyho úst jako vodopád, který nešel zastavit.

Zpráva o mužích =D

24. října 2011 v 20:05 | Saya |  Hlášky XD
Tak tohle mě pobavilo =DDD Zvlášť proto, že je to úplně, ale úplně přesný =DDD To říkám pořád =D

Živelná pohroma 43.

24. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

Jeho oči se třepotavě přivřely nad náhlým návalem bolesti, avšak jeho srdce už tušilo, co se stalo. S nateklými rty, jak se praštil o kámen a s hezkou modřinou na čele, se s námahou vydrápal na nohy a roztěkaně se rozhlídl kolem... Nic... Nikde jej neviděl... Nikde neviděl ten zářivě slaďounký úsměv, ani ty neskutečně veselá kukadýlka, která se na něj smála každým pohledem... Neviděl ani závoj dlouhých černých vlasů, spadající až někam pod ramena... Ale na neštěstí byl schopen si uvědomit, že osoba, která Billa, dalo by se říci, unesla, je osoba, která je pro jeho malého šmoulu nejnebezpečnější. Tak dlouho se jej už snažil chránit... Jenomže teď selhal...

Neoficiální minisraz TH ;)

23. října 2011 v 22:13 | Saya |  Tokio Hotel

Takže... Abych to zkrátila... Pokud mi to vyjde tak jedu... Nemám to zas tak daleko a když si něco neusmyslí rodiče tak mě čekejte =D



a pak dodám asi toto =D


Živelná pohroma 42.

23. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

"Andy, prosim tě, klid, Timo je jeho bratr, určitě by mu nedokázal ublížit nějak vážně," snažil se Tomi uklidnit kamaráda, když tiše našlapovali lesem, a Andy se pořád viditelně třásl a zároveň vztekal. Bill se rozhodl raději mlčet, a proto tiše jako šmoulík cupital hned vedle Toma, který mu pevně svíral chvějící se pacičku.
"Není ti zima?" otočil hlavu a podíval se své lásce do smutné tvářičky.

Živelná pohroma 41.

22. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

Krásně zvědavá očka křehkého stvořeníčka se třepotavě zachvěla, a poté jenom zpola otevřela. Jeho rtíky se zvlnily do lehkého zívnutí, a jak se pomalu natahoval na stranu packy, omylem žuchl do něčeho, co leželo rozvaleno těsně vedle něj... Vlastně by se dalo říci, že ležel někomu v náručí. Stačilo jenom ucítit lehkou vůni, která byla pro toho člověka snad typická, a hned zjistil, že jde o jeho brášku. Se sladkým úsměvem se už zcela probrán překulil na bříško a uličnicky se culil na spícího Toma, který jej pořád něžně svíral v náručí. I když v téhle chvíli místo Billových boků jemně hladil jeho zadeček. Bill lehce zakýval hlavinkou a poté se sklonil k Tomiho rtíkům, aby na ně sladce dýchnul. Tom, který se právě utápěl v dosti zajímavém snu xD, ucítil jemné přejíždění něčeho sladkého po jeho rtech... Až se najednou Bill v jeho snu začal ztrácet a on se pomalu vracel zpátky do reality.

Živelná pohroma 40.

21. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

Když pláčeš... Pláču také... Když se Ti něco stane... Cítím bolest... Když máš strach... Bojím se o Tebe... Až jednoho dne zemřeš... Ten den zemřu i já...

Živelná pohroma 39.

20. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

Tom se na zářícího Billa něžně zahleděl. Tak moc jej mrzelo, že teď musí tuhle nádheru v jeho očích zničit, ale lhát mu tedy rozhodně nechtěl. Jednou se malinko s kámoškou opil a nakonec se spolu milovali ve vaně. Ale nebylo to pro něj nic moc... Vlastně to pro něj nic neznamenalo, protože si z tohohle divného prožitku pamatoval akorát neskutečnou bolest hlavy a také divný pocit v podbřišku. S tou kámoškou se pak nějak nepohodli a dodnes spolu nemluvili. A Tom vlastně vůbec neměl potřebu ji někde potkat. Byla mu úplně ukradená... Narozdíl od Billa, který byl pro něj středem vesmíru... Proto jenom smutně pohlédl do bratrových očí, které se malinko překvapivě rozevřela a Tom v nich pořád mohl číst nedozírnou lásku.

Živelná pohroma 38.

19. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

Daniel vyděšeně sledoval Andyho počínání, když jej pomalounku, milimetr po milimetru něžně hladil všude, kam dosáhnul. Jemně bloudil zvědavou dlaní po Danielově, zatím oblečeném těle a neskonale si užíval tuhle krásnou chvilinku mezi nimi. Konečně jej měl... Měl jej jenom pro sebe a podvědomě tušil, že Danielovi také není lhostejný. I když se bál a nevědomky před jeho dlaní utíkal, pořád cítil, jak se v jeho blízkosti chvěje. Ležel něžně rozvalený na bílém povlečení, na kterém působil jako dokonalý kontrast. Andy však věděl, že i když navenek působil kontrastní černou barvou, uvnitř byl bílý a nevinný. Ta představa, že se tohohle nádherného těla ještě nikdo nedotýkal, jej přiváděla k šílenství a on se pomalounku začínal bát, jak dlouho se bude moci ovládat. Daniel mu byl totiž neskutečně blízko... Neodháněl jej... Ba právě naopak! Jako by jej svým divokým, ale přesto křehkým pohledem sladké meruňky, ještě více k sobě poutal.

t.A.T.u.: All The Things She Said

19. října 2011 v 17:32 | Saya |  Favourite Videos and Music
OMG! Já ani nevěděla, že je to od t.A.T.u!!! - respektive pro mě - JÁ ztratila přehled o něčem tak známým... Katastrofa! =´(



Dojem z videa pod perexem

Seba (Sebastiano Serafini - DNR) by me

18. října 2011 v 21:08 | Saya |  My Art
Tak jo... Tady je další můj výtvor... a je starší než ten předchozí...
Kreslila jsem ho 1.září, když jsem se na intru první den prostě nudila...
Kdo čte mou povídku "Follow Me" určitě už bude vědět, kdo to je a pro ty ostatní: Sebastiano Serafini - italský model, klávesista a druhý vokalista kapely DNR (Dreams Not Reality)
- perex -

BIGBANG: We Belong Together

18. října 2011 v 18:39 | Saya |  Favourite Videos and Music
Tuhle mám od BB prostě nejradši


Živelná pohroma 37.

18. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

Celý den v chatce uběhl jako na běžícím pásu. A Bill se chudáček ani nenadál a už tady byl znovu večer. Celá chatka se pomalu nořila do tmy, která pomalounku pohlcovala každičkou skulinku chatky a dokonce i koupelny, kde se právě vyvaloval ve vaně. Byl naložený v jahodové lázni voňavých bublinek, zatímco Tomi mu chystal nějaké překvápko na večeři. Jediné , co kromě několika vonných svíček osvětlovalo tmou pohlcenou koupelnu, byl zářivý měsíc, který Billovi ozařoval veselou tvářičku, která se v měsíčním svitu zdála ještě krásnější.

Meysy mě přivede do hrobu xD

17. října 2011 v 18:12 | Saya |  My life, my blog...
Takže... Víte jak vám tady docela často básním o tom neznámém?
Už to vypadá tak...že pomalinku poznánávám xD Z doslechu vím, že jeho jméno by mělo být Vítek...
A teď k názvu článku:
Meysy - moje spolužačka a kámoška z intru - prohlásila, že on vypadá hrozně a že asiati jsou alespoň sexy tak ať si radši zůstanu u nich xD
Neměla jsem daleko k tomu, abych vybuchla smíchy protože to prohlásila ve "vhodnou" chvíli - zrovna procházel na druhé straně ne zas tak široké ulice xD
Teď si řeknete, že sem poblblá puberťačka ale tohle mě vážně dostalo... on je tak nehorázně hezkej...
Končím nebo tady budou výlevy typu "sladkej, krásnej..." a vděčit za to budete moct rozmanité češtině, kde - jak nás dneska poučila češtinářka - mnoho slov má stejný nebo podobný význam xD

Živelná pohroma 36.

17. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

"A to jsem si myslel, že ty tvoje trapásky už skončily," špitl Tom vesele, zatímco se mu bráška pomalu rozvaloval v náručí.
"Když já si to taky myslel," vydechl posmutněle Billí, když našel tu správnou polohu na Tomim, a opět mu ležel na bříšku s ledem opřeným na jeho rtech.

Black and white love

16. října 2011 v 21:28 | Saya |  Favourite Photos
Já prostě... No já to sem musela dát... To je napsosto nádherný... <3



Pitomost... Ale za zkoušku naivní holky to stojí

16. října 2011 v 21:18 | Saya |  My life, my blog...
No... Je to pitomost... oběžníky nemám ráda... ale tak budiž (no to je tak, když někdo doufá)

Živelná pohroma 35.

16. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

"Tomi," špitlo to křehké stvořeníčko, které se ještě před chvílí skácelo ze schodů a teď si s ostrou bolestí při každém pohnutí mnulo naražené stehno, na kterém mu právě vznikala velká modřina. Přes slzičky, které neustále stékaly po jeho zdrcené tváři, ještě dokázal rozeznat, že osoba, která právě držela Tima pod krkem, je Tom.

Smutná... Nebo snad jen doufající? by me

16. října 2011 v 15:10 | Saya |  My Art
Pár týdnů zpátky jsem si na intru večer jen tak kreslila a vzniklo tohle...
- perex -


Živelná pohroma 34.

15. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

Billí spokojeně přivíral svá nádherná kukadýlka pod intenzitou Tomova laskání. Nacházeli se právě v krásně intimní poloze. Oba už byli nazí a zasypávali se lehkými polibky. Tom seděl na posteli a v náručí se mu hnízdil jeho bráška s nohama kolem jeho boků. Takhle se cítili oba dva krásně... Takhle si byli úplně nejblíž jak mohli... Tedy kromě úplného propojení, jak byli přesně před chvilkou.

Živelná pohroma 33.

14. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

"Co tady chceš?" zavrčel na něj Tom a jeho stisk ještě sílil, jak se Timovy rty roztáhly do falešného úsměvu.
"Co tady chci? Jak já vím, Kaulitzi, tak tohle je snad dům mé tety. A já si tady můžu dělat, cokoliv se mi zlíbí," zašeptal podle Timo a snažil se nahlédnout pootevřenými dveřmi dovnitř, aby alespoň na chvilku spatřil Billa.
"To je mi jedno, jestli je to dům tvé tety nebo ne. Já ti výslovně zakazuju se k mému bratrovi nějak přiblížit, rozumíš?" Tom se musel moc ovládat, aby nekřičel, protože nechtěl vzbudit to krásné stvořeníčko, které tiše spinkalo zachumlané v přikrývkách.



Živelná pohroma 32.

13. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

"Už neplakej. Timo si tvé slzy vůbec nezaslouží," zašeptal Andreas a mile se na něj pousmál. Dodnes nemohl pochopit, jak může Timo ublížit něčemu tak krásnému, jako byl Daniel. Jeho dlouhé černé zplihlé vlasy mu nádherně vlály v lehkém vánku, který kolem nich pofukoval. Jeho oči se nesměle vpíjely do těch Andyho a jeho rty se smutně špulily. Kdyby tady nebyl Andy, asi by už dávno brečel. Ale před ním se shazovat nechtěl. Proto raději trpěl zběsilý tlukot svého srdíčka a veliký knedlík v ústech. Než aby z očka vypustil co i jen jednu slzu. Andy měl pravdu... Kvůli Timovi už se naplakal víc než dost.

Živelná pohroma 31.

12. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

Nebyl schopný vyslovit jediné slůvko. Nedokázal nic jiného, než nesouvisle vzdychat a sténat nad každým Tomovým opatrným přírazem, který jej nejdříve přiváděl do bolestných výdechů, ale pomalounku se to měnilo v něco jiného… Tomovo pomalé tempo začínalo být Billovi celkem příjemné a bylo to o to krásnější, když mu Tom tiše sténal do ucha a vášnivě jej při tom líbal všude, kam jeho rtíky dosáhly. Nejednou si ukořistily Tomův polibek i Billovy rtíky, které potřebovaly tišit, aby moc nevzdychaly…

Nový design

11. října 2011 v 21:47 | Saya |  My life, my blog...
Takže... Zase jsem si hrála a tak mám novej dess xD Tentokrát jen takovej jednodušší...
A pak tady je jedna věc, na kterou musím upozornit: TADY jsem udělala EDIT tak přečíst... týká se to designů na přání, což jste si taky mohli všimnout, že se název změnil...
Zatím Tschüss... Saya ;)

Živelná pohroma 30.

11. října 2011 v 18:00 | Saya |  Živelná pohroma

autor: B-kay

Bill omámeně sledoval Tomovy rty, jak pečlivě, tiše a hlavně něžně šeptaly ta dvě nejkrásnější slova na světě, které Bill slyšel snad poprvé. Jasně, jejich maminka a táta je také milovali, nebo i kamarádi - někteří, ale tohle prostě byl úplně jiný druh lásky. Tohle byla láska, která patřila jenom jim dvěma. Zjevila se tady znenadání, a přitom oběma popletla jejich srdíčka. Ani jeden z nich si neuvědomoval, jak se city k tomu druhýmu začínají pomalounku měnit z bratrských na poněkud jiný druh citů. Ale věděli, že už nikdy nebude nic jako dřív, protože to, co právě udělali… a vlastně co se chystají udělat, už se nikdy nebude dát vrátit zpátky, natolik je to oba propojí.

Китай (KIT-I): Осень

10. října 2011 v 19:15 | Saya |  Favourite Videos and Music
A je to jedna z písniček, které mě inspirovaly k povídce Piriodo


To je hrozný! Grishovy to tady tak nehorázně sluší! A celkově to video je moc krásně udělaný... Jak tam všechno vlaje...

Piriodo

10. října 2011 v 19:03 | Saya |  Jednodílky

Ahoj twincesťáci a hlavně ti milovníci sladkých dojáků ;)

Konečně jsem se dokopala k přepsání téhle povídky do PC a poslání jí sem.

V povídce hraje důležitou roli datum, kdy jsem ji psala… Bylo to 12. září kdy mě cestou vlakem na intr chytla taková melancholická nálada a napadlo mě sepsat, co ve mně krajina za okny vlaku vyvolávala, přibrat k tomu kousek fantazie… a tak nějak i mé toužebné přání mít někoho, kdo by mě třeba jen objal… Je to opravdu krátká povídka, ale doufám, že se vám bude líbit ;)

"Piriodo", v překladu z japonštiny "období"



Živelná pohroma 29.

10. října 2011 v 19:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

Tohle však už nebylo jako tehdy u Toma ve sprše... Teď tady bylo už něco jiného... Sám tomu nerozuměl a nechtěl... Nemohl uvěřit tomu, že Bill... on je ta osoba, která se jako první bude moci intimně dotýkat té nádhery... Ještě pořád mu to všechno nedocházelo... Právě teď v duchu nazýval své dvojče nádherou... Vždyť byl u něj celých 18 let, a on si ničeho nevšiml?! Po celou tu dobu? Jak mohl být tak slepý?! Jak mohl nevidět v bratrovi tu nadpozemskou nádheru, která se skrývala pod pokličkou nešikovného šmouly?! Jak jej mohl tak neobratně přehlížet a chtít jej jenom chránit, když se jej mohl dotýkat... Líbat jej, hýčkat jeho dokonalé tělo...

Evanescence: Lacrymosa

10. října 2011 v 18:04 | Saya |  Favourite Videos and Music

Tohle je naprosto ohromující... A nebýt Alexe (dohodli jsme se, že o něm budu psát pod touhle přezdívkou) tak to ani neznám...

Vlci

10. října 2011 v 17:26 | Saya |  My life, my blog...
...Nádherná, fascinující zvířata... Mám z nich většinou takový smíšený pocit...
Jsou tak nádherní a při tom tak nebezpeční... Prostě fascinující...

Poslední exkurze

6. října 2011 v 18:54 | Saya |  My life, my blog...

Takže… Říkala jsem, že vám sem hodím, co mě napadne? Říkala! No a tady to začíná… To bylo 23. Září 2010… Tenkrát jsem byla ještě na základce a vlastně to byla moje poslední exkurze vedená dějepisářkou, kterou jsem - bez ironie - měla vážně ráda…




Perex



Beschleunigte Zeit

5. října 2011 v 22:00 | Saya |  Jednodílky

Ahoj twincesťáci ;)

Tuhle povídku jsem psala tak nějak…z chtíče xD To zní divně, že xD Ale bylo to naprosto normální… Prostě jako když si řeknete že chcete něco napsat ale nemáte inspiraci a tak ji hledáte v hudbě… A já ji našla v písničce Zrýchlený čas od FicTive Marry ;) Tak přeju hezký počtení… Saya ;)


Hlásím se xD

5. října 2011 v 17:51 | Saya |  My life, my blog...
Whoho!!! Lidičky hlásím se! Jsem tak... nehorázně nadšená xD To by člověk neřekl, jaký nadšení způsobí jen zapojení internetu xDDD
No a vzhledem k tomu, že už mám předpřipravený články... teda jeden, no... Tak teď jdu ty šílený čtyři patra až do suterénu do jídelny na véču a pak vám sem něco hodím ;)

Pomalý rozjezd...

1. října 2011 v 21:44 | Saya |  My life, my blog...
Takže... Já jen abych vám tak nějak dala vědět - stále žiju a už i s notebookem, kterému bohužel spousta věcí chybí a ty budu moc doplnit až na intru až mi napojí internet (tady doma bych musela vypojit stolní PC a to se mi fakt nechce) a tím vám vlastně taky oznamuju, že od úterka mě tu budete mít až moc často xD Chystám se sem hodit všechno co mě napadne xD
No... A proč se vlastně ozývám až teď, v sobotu večer? No to víte... Přijela sestřenka a včera večer/v noci jsme byly na koncert naší "obecní skupiny" a promítání táborového videa - skupina se skládá z našich táborových vedoucích ;)
No a celej dnešek jsem se snažila do notebooku přesunout všechno, co mám tady v PC a upřímně...Uffff! Hrůza vzhledem k množství fotek a hudby a filmů, který tady mám...
No za pár týdnů by nám tady měli dát wifinu, tak už nebudu muset sedět tady, kde mi věčně někdo civí přes rameno a budu moc dělat co se mi zlíbí...*ďábelský úsměv*
No... Takže zatím Tschüss, já du přeinstalovat zbytek věcí...
Saya ;)

Živelná pohroma 28.

1. října 2011 v 17:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

Ten stydlivý šmoulík jen tiše ležel a nehybně sledoval Tomovu ruku, která jaksi začala opouštět místečko, které právě laskala svými něžnými doteky, a pomalounku se přemisťovaly dolů přes bříško, až nakonec zastavily u lemu černých boxerek. Bill ji s vyděšeným výrazem pozoroval a Tom už instinktivně uhýbal malinko tváří na stranu, aby se případně vyhnul Billovým vzpouzejícím se kolenům, kterým se jaksi chudinka Klára vyhnout nestihla… Tom však byl šikovnější a hlavně nápaditější než ona, protože přesně v tu chvíli, co jeho prsty jenom něžně pohladily Billův podbřišek, se jeho dvojče vzepjalo, a kolenem by mu ten nosík určitě rozbilo, kdyby se jen tak tak neuhnul.
"Ne Tome… ne, jdi pryč, já nechci," šeptal Bill dokola a násilím se bránil koleny Tomovým dlaním, které však nemohly dopustit, aby se to teď zkazilo… teď, když už jej od výhry dělil pouhý krůček…
Tohle přesně mohl od svého dvojčátka očekávat. Bill vždycky raději utekl od něčeho, čeho se bál, než aby svému strachu čelil. Už jako malý, když se chtěl naučit hrát na nějaký nástroj, nebo když se chtěl naučit plavat… vždycky to zvládl tak týden, jenomže pak se toho štítil.