Živelná pohroma 16.

7. září 2011 v 17:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

Tom věděl, že dělá velikou chybu, když dovolil, aby šel Bill s ním, ale tak když viděl jeho zářivá očka a šťastný úsměv, nedokázal jinak. Teď akorát všichni tři seděli v Tomově autě a měli namířeno rovnou na Andyho chatu. Ještě několik lidí mělo jet s nima, ale ty Tom odmítl vzít do auta, takže si holt museli hledat něco jiného. Už takhle měl zodpovědnost za dvě osoby, které seděly vzadu a vesele si povídaly. Pomalu se stmívalo a oni byli asi tak v půli cesty. Ale také se neradno divit, když se musel Bill dvě hodiny koupat a to ještě nemluvíme o balení kufrů. Pro něj je 5 dní jako měsíc. Tom se ještě teď musel malinko pousmát, když se podíval do zpětného zrcátka a pohledy dvojčátek se střetly. Bill mu úsměv vesele opětoval a poté se zamyšleně zahleděl z okýnka.
Bylo asi kolem půl jedenácté večer, když jejich auto zastavilo na benzince. Tom se otočil dozadu na kluky a uviděl tam akorát spícího Andrease. Jeho bráška už totiž cupital u jeho dveří jako králíček a šiblasky na něj házel úsměvy.

"Můžu natankovat? Prosím, prosím, prosíííím," naléhal hned, když Tom konečně vystoupil a už už se natahoval po dlouhé modré hadici.
"Billí, já nevím. Víš, nechci říct, že... Tedy víš to tvoje štěstí... Já, co když se poleješ benzínem?" vydechl Tom tiše. Nechtěl jej vůbec urazit, akorát jej chtěl jenom malinko napomenout, že už dlouho neudělal žádný problém, a tak by byl nerad, kdyby se stalo něco právě teď.
"Tak jo," vydechl sklesle a smutně vystrčil spodní rtík. Tom by jej v tenhle moment nejraději políbil, ale to si ovšem dovolit nemohl... Tedy alespoň tady určitě ne. "Ale koupíš mi brambůrky?" zaprosil a upřel na Toma svoje nevinná kukadla. Tom tedy nakonec rezignovaně svěsil ramena.
"Tak jo, ale utíkej do auta, nebo prochladneš," řekl a odložil hadici na místo.
Bill se sice vrátil do auta, ale už si nesedl dozadu k Andymu, ale hezky se nakvartýroval dopředu vedle Toma.
Ten byl po chvilince už u auta a v ruce držel pytlík paprikových chipsů, na který Bill házel lačný pohledy.
"Ale, ale, co ty tady?" zeptal se Tom podezíravě a ještě více k sobě přitiskl Billovu pochoutku.
Náhle si všiml poklesnutí jiskřiček v jeho očích a smutného svraštění rtíků.
"To měly být moje brambůrky," špitl a jeho oči se náhle rozšířily jako dvě sluníčka, když držel v rukách svou dobrotu.
"Budeš tlustej," neodpustil si Tom provokativní poznámky na Billovu adresu a poplácal jej po plochém bříšku.
Bill se na něj jenom zašklebil a mlsně si vložil jednu brambůrku do úst. Neskutečně jej bavilo pozorovat Tomův našpulený ksichtík.
"A já co?" Šeptl naoko mrzutě a snažil se zoubkama dohonit brambůrek, kterým mu Bill lítal kolem obličeje. Nakonec jej však se smíchem ukořistil a poté konečně odvrátil tvář od hihňajícího se brášky, který se málem těma chipsama udusil, jak se smál xD.
Tom tedy znovu vyjel na silnici. Cestu znal více než dokonale, protože tam už několikrát byl, avšak bez Billa. A vždycky toho trpce litoval, protože mu pak bráška hned chyběl. Teď byl alespoň radši, že byl Bill u něj a mohl si jej pěkně hlídat. Jenom, jestli se mu povede ohlídat tenhle malý hurikán celých 5 dní...
Toho se bál snad nejvíc ze všeho.
Bill byl jako malý čertík, když jej vypustí z krabičky. Byl pořád plný skvělé energie, kterou tolikrát dobil dokonce i Toma.
"Jak ještě dlouho?" Šeptl do ztichlého auta Bill a víčka se mu pomalounku zavírala. Brambůrky už dávno schrouopal a teď se mu nějak chtělo spinkat.
Tomovi připadal jako miminko. Dokonale sladký miminko.
"Ještě asi hodinu, klidně spinkej," špitl a náhle ucítil, jak si o něj Bill opřel svetr a hlavu opřel o Tomovo rameno.
"Vyprávěj mi, jaký to tam je," tiše zaprosil a přivřel víčka úplně. Tom se tedy na chvilku zamyslel a pak začal tiše popisovat, jak ta chata přibližně vypadá, a kde všude už má svoje tajné škvírky na sušenky. Pak popisoval pěknou přírodu všude kolem, a když se po asi deseti minutách mluvení podíval na Billa, ten už sladce spal stejně jako vzadu Andy.
Tom jej lehce políbil do vlásků a přikryl jej svým obrovským svetrem, který měl zmuchlaný u nohou. Bill se k Tomovi přitulil ještě více, malinko zavrněl a poté v klidu spinkal dál. Takovéhle chvilky Tom miloval. Věděl, že je Bill u něj, a nic mu nehrozilo. Bál se jenom toho, co nastane na chatě. Věděl, že přijedou i kreténi, kteří mu tehdy nasypali do limonády ten prášek, a proto byl pevně rozhodnut, se od Billa nehnout ani na krok

Ale i tak měl nehorázný strach. Přeci jen měl u sebe ten nejcennější poklad na světe - tedy alespoň pro něj, a nedovedl si představit, že by Billovi ti kluci snad nějak ublížili. Raději se na to snažil nemyslet. Stejně byl pro něj úplně hrozný pohled, když tehdy uviděl Billa, svého mladšího brášku, ležet bezmocného na stole a skoro nahého. Tohle už nemohl dopustit!
Najednou se vzadu něco zavrtělo a Andyho hlava vykoukla zpod sedačky. Rozespale mžoural do tmy kolem sebe a snažil se rozeznat cestu. Poté se pohledem zastavil na Tomovi, který v klidu řídil a mile se usmál na Billa, který se nevinně tulil k Tomovi, a přitom spokojeně spinkal. Teď si přišel jako děsnej hlupák za to, co jim provedl. Opravdu jej měl jako atrakci. I když to byl jeho nejlepší kamarád, udělal si z něj obyčejnou zábavku pro ostatní lidi. Teď jej to hodně mrzelo...
A také chápal, proč se Tom tehdy tolik rozzlobil. Přeci i Andy má ségru, a kdyby jí někdo ublížil, asi by reagoval stejně. Akorát, že ona je starší, takže to měl Tom malinko složitější než on. Dvojčátka sice dělilo jenom deset minut, ale stejně je Andy bral od začátku, co se poznali, jako že Bill je ten mladší, který potřebuje pomoc a ochranu. A časem už to ani nevyvracel. Bill byl sice navenek silný a vyrovnaný, plný energie, ale uvnitř byl křehký a slabý. Bez Toma by žít nedokázal. Stejně tak, jako ani Tom bez něj.
Andyho nejvíc fascinovaly ty chvilky, kdy třeba dvojčata spala u něj, všichni koukali na televizi a Bill se najednou k Tomovi přitulil a pošeptal mu, že jej má strašně moc rád. Přišlo mu to dokonalé. Vlastně Bill s Tomem byli pro něj dokonalí. Byli pro sebe stvořeni. Vždy, když byl jenom s jedním z nich, stejně pořád létalo v rozhovoru jméno toho druhého...
Tom si všiml Andyho milého pohledu, který však hned po střetnutí s Tomovýma očima malinko posmutněl.
"Ještě se zlobíš?" Šeptl tiše a nesměle sklonil tvář. Vůbec by se mu nedivil.
"A kdybych ti řekl, že ano, co bys udělal?" Odpověděl Tom otázkou a znovu upřel svůj pohled na cestu před sebou.
"Tome, mě to hodně mrzí. Já se ti omluvím i stokrát," šeptl Andy. "Mně se neomlouvej, mně si nic neudělal," řekl Tom vyčítavým hlasem a ucítil malinký záchvěv Billova těla, jak se trošičku zavrtěl.
"Já vím. Udělal jsem strašlivou chybu. Ale já ti slibuju, že se to už nestane. Ty víš, že vás mám oba jako brášky. Nedovolil bych, aby mu někdo ublížil... J-já, udělal jsem strašlivou blbinu, prosím už se nezlob," šeptal Andy a tiše vrněl do měkkého opěradla.
Tom si tiše povzdechl a hodil očkem po Billovi, který mu teď právě oslintal rameno xD.
Ale absolutně mu to nevadilo. Ba právě naopak. Přišel mu děsně sladkej. Musel se usmát.
"Tome, bude tam hodně těch kluků, a já... Já nevím, jestli byl nejlepší nápad brát Billa s sebou," řekl Andy tiše, protože jen on sám věděl, co si kluci říkali předtím, než nastupovali do svých aut.
To však Tomovi raději říct nechtěl. Protože když jde o Billa, je Tom schopen všeho.
A kdyby se tohle dozvěděl, asi by je na místě všechny roztrhal na kousky.
"Já jsem ho vzal sebou jenom pod jednou podmínkou. A tu mi Bill doma slíbil. A když ji dodrží, nic se mu nestane," řekl Tom ujišťujíc sám sebe o svém tvrzení.
"Tak jo, víš co, vy dva můžete klidně spát v tetině pokoji, protože ten se dá jako jedinej zamknout, hmm?A já zůstanu tedy místo vás v pokoji pro hosty," usmál se na něj Andy.
"Díky, Andreasi," řekl Tom a snad poprvé od toho incidentu se na něj usmál. Takhle byl klidnější. Prostě se s Billem zamknou, a už se nebude muset bát o to, jestli je v pořádku.
Trvalo ještě asi dvacet minut, než jejich auto zaparkovalo před nevelikou chatou, která zvenku sice moc útulně nevypadala, ale uvnitř to byla pohoda.
Tom se rozhodl, že nejdřív vynese do jejich pokoje kufry a pak se vrátí pro Billa. Byla už hluboká noc a tak nemělo smysl jej budit. Andy mu s kuframa ochotně pomohl a pak si odnesl i svůj kufr do pokoje.
Tom zatím utíkal rychle zpátky do auta a otevřel dveře spolujezdce.
"Billí, drž se mě," šeptl mu do ouška a opatrně si jej vyhoupl do náruče. Bill se jej sice rozespale, ale přesto pevně držel kolem krku a dál nerušeně spal v Tomově náručí. Kaulitz starší rychle zamkl tlačítkem celé auto a poté jen zpozoroval, že se z cesty blíží další dvě auta. Nasupeně vykročil kupředu s Billem v náručí a nezapomněl za sebou patřičně třísknout dveřma.
Andy zatím nachystal gauče pro ostatní a šel Tomovi malinko pomoci s ukládáním Billa do postele.
"Ach kruci. Já zapomněl jeho malou tašku vepředu. Prosím tě Andreasi, zůstaň tady u něj," řekl rozpačitě a když kamarád s úsměvem přikývl, rychle seběhl dolů po schodech.
"Taaaak, kluci. Těchhle pět dní bude sranda," vyhlásil sprostě jeden z těch kluků a nebál se ukázat rukou na Tomovo auto. "Přivezl nám i brášku," vybuchl v hurónský smích stejně, jako celá jeho parta.
Co však nečekal bylo to, že za ním Tom právě stál.
Takže se rázem ocitl několik centimetrů nad zemí, jak jej Tom za triko vytáhl nahoru a pevně jej držel. Zřejmě to byl velitel celé bandy.
"Tak hele. Já ti žádnýho brášku nepřinesl, rozumíš?!A zkusíš se ho jenom dotknout, tak budeš mít velikej problém se mnou. Jenom jednou mi řekne, žes mu ublížil ty, nebo někdo odtud, tak si mě nepřej, rozumíš?" vrčel na něj, a nedokázal v sobě ukrýt tu zlost. Kdyby se mu však do očí podíval Bill, viděl by tam neskutečný strach...

autor: B-kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama