Živelná pohroma 2.

1. srpna 2011 v 17:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay


Bill se prostě rozhodl, že Toma poslechne! Zpackal mu přeci celej tejden na chatě a tak to chtěl teď nějak odčinit. Udělal si mísu popcornu a usedl před televizi. Snažil se nějak vžít do děje filmu před sebou, ale vůbec mu to nešlo. Znuděně to vypnul, vzal si i-Poda a chvíli se jenom tak povaloval na gauči. Tohle bylo totiž pro něj to nejbezpečnější místečko. Když seděl a ležel, nic přeci nemohl udělat. Dost jej však překvapilo, když se po chvilce celým domem Kaulitz ozval zvonek. Bill se rychle nejistě postavil, ale vzápětí byl na zemi. "Blbý křeslo," tiše zaklel a doběhl ke dveřím. "Co tady děláš?" zeptal se tiše hned, jak se jeho pohled setkal s modrýma šibalskýma očkama.
"Já pozval vás oba," usmál se na něj Andreas.
"To mi Tom jaksi neřekl," špitl tiše Bill a smutně sklopil pohled. Andy se na kámoše lišácky zaculil.
"Že ti on zakázal jít ke mně na tu párty?" vyzvídal. Bill se rychle ošil.
"N-nezakázal, jen, jen mi to neřekl," smutně si povzdechl a nahlédl dovnitř.
"Tak co, je tam malinko nuda, pojď to tam okořenit," zasmál se s chutí Andy, vzpomínajíc na nedávnou párty, kde se Bill dostatečně opil a pak tancoval jen v boxerkách na stole. Kdyby tam nebyl Tom, asi by jej už nikdo nezastavil od svléknutí i posledního, co měl na sobě. Bill malinko zrudl už jen při vzpomínce na ten večer. Tom se s ním pak hezky dlouho nebavil.
"Raději ne. Zas něco pokašlu," řekl rozhodně a chtěl zavřít dveře kamarádovi před nosem. Nesnášel, když mu připomínal jeho úlety. To pak vždycky byl hodinový záchvat smíchu.
"Ne, nee, ale pojď. Bude švanda, vážně a Tom si tě tam možná ani nevšimne. Budeš jen sedět a poslouchat muziku," mile se na něj usmál, a když Bill nerozhodně zavrtěl hlavou, věděl, že půjde. Netrvalo ani deset minut, a už stáli před Andyho domem. Už zvenku byla slyšet hlasitá hudba, která se linula snad celou ulicí. Nuž co, sousedi si už prostě na tohle všechno zvykli.

Andy dělával párty moc rád, a ještě radši byl, když byl na nich i Bill. To se pak mohli popukat všichni smíchy ještě týden.
"Já nevím, on zas bude šílet. Já raději zůstanu tady," řekl Bill a posadil se na lavičku u jejich domku.
"Alee, ale Bille. Dneska nebudeš nic pít a snad se nic nestane. Ale táák," snažil se jej ukecat kámoš.
Bill už chtěl říct ne, ale něco jej tam táhlo. Proč by on musel Toma poslouchat a nudit se celý večer doma - a ještě k tomu sám.
"Tak jo," řekl nakonec s úsměvem a vešel dovnitř za Andym. Prostě si věřil, že dneska to zvládne bez průšvihů. Jenomže to by se nesměl jmenovat Bill Kaulitz. Hned, jak se za nimi zavřely domovní dveře, Andy utíkal bavit kamarády a Bill osaměl. Pomalounku se prodíral davem lidí, kteří buďto tančili, nebo jen postávali a klidně popíjeli. Jeho kroky vedly k obýváku. Tiše se posadil na prostornou rohovou sedačku a koukal na všechny kolem. Byl nesmírně šťastný, že nic nezkazil. Zatím...
"Můžu si přisednout?" ozvalo se vedle něj. Bill se rychle otočil po hlase a mile souhlasil při pohledu na celkem hezkou černovlásku, která se posadila vedle něj. "Neviděla jsem tě tady už někdy?" zeptala se se sladkým úsměvem.
"Jo, možná minule nahatýho na stole," Bill ustrašeně zvednul oči. Hned věděl, komu ten hlas patřil. Holka si prohlédla tváře obou a raději odešla, protože nevypadli ani jeden moc happy. Tom zdrapnul Billa za košili a táhnul jej do zahrady. "Neříkal jsem ti, ať zůstaneš doma?" vyštěkl po něm hned, jak se ocitli na zahradě u bazénu. Tady moc lidí nebylo.
Bill na něj koukal s hněvem ve tváři.
"Jo, jenomže Andy pozval i mě," sykl a ignoroval Tomův vražedný pohled.
Tom si tiše, avšak naštvaně povzdechl.
"Chtěl jsem jenom jeden večer bez tvých trapasů a problémů. "Ty si myslíš, že já nedokážu dělat nic jin-," najednou mu podjela noha a on skončil jak dlouhý tak široký v Andyho bazénu. Tom se tiše zasmál. I když jej bratr totálně zlobil, a někdy mu neskutečně lezl na nervy, nevyměnil by jej za nic na světě. Miloval jej nadevše a nikdy by nedovolil, aby mu někdo ublížil. "Ale tak na," řekl už mírnějším hlasem a natáhnul k mokrému Billovi ruku. Po chvilce už seděli oba dva na trávníku a Tom se snažil setřít mu černé stíny rozteklé po obličeji.
"Přijdu si směšnej," povzdechl si tiše Bill, dokonce by Tom přísahal, že malinko fňukl.
"Ale, seš malinko komickej, ale to seš prostě ty, Bille. Pořád v něčem lítáš. Víš co je to pro mě, jako pro tvý dvojče?" zeptal se jej tiše a pohlédl mu do krásných čokoládových očí.
"Někdy se ke mně chováš, jako bys mě vůbec neměl rád," špitl tiše a znovu sklonil pohled k zemi. Tom náhle věděl, že má pravdu. Je na něj oparvdu zlej. A v poslední dny to fakt přeháněl...

autor: B-kay
betaread: Janule
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama