Srpen 2011

Intr

31. srpna 2011 v 12:27 | Saya |  My life, my blog...
Takže... Teď pro vás mám špatnou zprávu...
Nepodařilo se mi mámu ukecat na notebook takže se tu až do pátku budou objevovat jen přednastavené články a pak od pondělak do středy taky - to bude adapťák.
Notebook ale potřebovat do dvou týdnů budu takže nijaká větší neaktivita blogu nehrozí... Tak snad to přežiju *děkuje za mobilní internet* s tím, že nebudu moc psát články a komentovat ale na vaše blogy se dostanu - pokud tam nemáte od 18 protože to mi nejde na mobilu odkliknout...
Jáí teď mám ale spíš vážný obavy abych v pátek zvládla cestu vlakem z Pardubic až sem... Jaksi mi ty přestupy dělaj starost...
No, teď is jdu dobalit poslední věci a pak se tady možná ještě ukážu... ale silně o tom pochybuju protože po 3h vyrážíme (doufám, že na intru nechytnu žádný nány na pokoji)
Tak zatí Tschüss...
Saya ;)

Rebel II. 16. - KONEC

30. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay

Možná jste to nečekali, ale ano:) tohle je poslední dílek Rebela. Třetí řadu už neplánuju, a i tahle druhá mi dala hezky zabrat. Nevím, jestli to skončí podle vašich představ, ale snažila jsem se, aby se vám to líbilo, tak doufám, že jsem vás nezklamala. K téhle povídce jsem dost řekla už u konce první řady a nechci se opakovat, ale kdybych mohla, tak bych vám ze srdíčka poděkovala, že jste ji četli a nádherně komentovali:).
Bez vás bych možná tu druhou řadu ani nezačala psát. Chtěla jsem do ní vložit něco jemnějšího a křehčího, a tak jsem mezi dvojčata zamíchala i postavu Tomova miminka. Nevěděla jsem, jestli to vyjde, ale jak se mi zdá, líbilo se vám to:), a proto jsem nesmírně spokojená. Takže vám ještě jednou děkuju a snad se mi podaří vymyslet zase něco, co by se vám líbilo alespoň jako tahle povídka:). Byla bych moc ráda, kdybyste se k tomuhle dílku vyjádřili, protože jsem si ním nebyla tak jistá, ale už to nechám tak, jelikož je poslední. Takže komu se bude líbit, tak bude a komu ne, tak se omlouvám:)
Stejně vám však přeju hezké počtení a věnováno je to mé mladší sestře, kterou mám mocki ráda...
Vaše B:)


Živelná pohroma 12.

30. srpna 2011 v 17:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

Bill se také dosti divil, protože tohle bylo snad poprvé, co Tomovi ještě nějak neublížil, nebo se neskutálel k zemi. Vlastně se divil i sám sobě, že si tohle k Tomovi vůbec dovoluje, avšak jeho dvojče nevypadalo nějak, že by se mu to snad nelíbilo. Ba právě naopak, upřeně jej sledoval a pohledem se vpíjel do jeho naběhlých rtů. Snad poprvé ucítil touhu bratra políbit. Chtěl jenom okusit, chuť jeho rtů... Chtěl vědět, jestli jsou taky tak sladké a plné, jak vypadají. Nedokázal se od nich odtrhnout pohledem...


Unbekannt Liebe díl 22.

29. srpna 2011 v 12:31 | Saya |  Unbekannt Liebe I.
Takže... Moc se omlouvám za prodlevu mezi díly ale bylo toho teď nějak moc, neměla jsem přístup k PC a nebyl čas a většinou ani chuť psát. A když už jsem něco napsala tak mi trvalo, než jsem se dokopala k tomu, abych to po sobě četla a přepisovala do wordu, což se mi povedlo až dneska (25.8.). Takže děkuju věrným čtenářům kteří si počkali. Nevím jak to bude s dalšími díly protože nastupuju na novou školu a... chtělo by to ze začátku si udělat nějakou reputaci xD takže se uvidí, jak bude čas psát...

Rebel II. 15.

28. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay

Lehce jsem usykl, když se Tom nevědomky otřel o mé bolavé stehno. Nechtěl jsem však dát najevo skutečnou bolest, proto jsem se vzápětí lehce pousmál a pohladil jsem jeho vyděšenou tvář.
"Udeřil jsem tě? N-nebo..." poplašeně se ode mě odsunul a pohledem zkoumal každý milimetr mé dobité tváře. Určitě jsem mu musel připadat jako nějaký dobitý pytlík brambor. Stačil mi jediný pohled do zrcadla, abych svého rozhodnutí vzápětí trpce litoval, a tak jsem věděl víc než jistě, proč mě Tom zřejmě propaloval smutným a zklamaným pohledem.
"Nic jsi neudělal, lásko. Jsem v pořádku," snažil jsem se mluvit opatrně a tiše. Při každém slovu mě však v koutku rtů nepříjemně zaštípalo, a když jsem si ránu olízl, bylo to mnohem horší. "Nepotřebuješ něco? J-já... neměl bych ti něco přinést? Nemáš třeba hlad?" ještě nikdy jsem neviděl Toma v tomhle stavu. Ve tváři byl pořád bledý a pokaždé, když jsem nevědomky bolestně stiskl rty, se na mě vyděšeně zahleděl. Když se mě musel dotknout, udělal to s tou největší něžností. Připadal jsem si jako malé ptáče, kterému někdo ulomil křídla a nemohlo vzlétnout. Přesto tady však bylo další obětavé ptáče, které se o něj staralo.

Živelná pohroma 11.

28. srpna 2011 v 17:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

Tom na něj vykuleně zíral. Ne, že by byl na kluky - to tedy rozhodně ne! Ale Bill mu připadal úplně jiný. Možná, že to bylo i těmi dívčími rysy ve tváři, které jej tolik zjemňovaly, ale možná, že ne. Jeho tělo - tělo vlastního bratra, dokonce dvojčete, mu přišlo neskutečně přitažlivé. Děkoval Bohu, že jej Bill nevzrušil natolik, že by se to nějak výrazně projevilo i zvenčí. Zatím bouři zažíval jenom uvnitř. Nikdy neměl šanci takhle pozorovat nahého Billa, a proto jej to teď tak zaujalo. Pohledem hltal každý milimetr krásné kůže, kterou nepokrýval ani flíček nedokonalosti. Billovo tělo bylo skoro stejné jako to Tomovo, ale i přesto byste tam našli mnoho odlišností. Tou zásadní byla ta zvláštní jemnost a křehkost, která se ukrývala jak na povrchu, tak i uvnitř Billa samého. Tom si po chvilce povšimnul, jak se Billovo nahé tělo začalo jemně třást zimou, které v chladné koupelně tedy málo nebylo.
"Proč jsi tady?" zeptal se už milejším hlasem a opatrně vypnul doteď puštěnou vodu.
"Nechtěl jsem zas vyvalit to potrubí, a tak jsem se chtěl osprchovat tady," špitl nesměle a červeň ve tváři se mu pomalu ale jistě ztrácela.
"Tak pojď," šeptl Tom a natáhnul k bratrovi ruku. Viděl, že mu je chudáčkovi zima, a proto se rozhodl pro tuhle variantu.



Živelná pohroma 10.

26. srpna 2011 v 18:56 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

Tom se neklidně provaloval na posteli, snažíc se najít správnou polohu na spaní. Ale i přes to, že byl hodně unavený, usnout nedokázal. Možná za to mohl i fakt, že bylo asi tak půl jedenácté, a to se obvykle ještě vracel domů po nějaké pařbě, nebo večeru s kámošema. Dneska však byl doma. A vlastně po tom incidentu s Billem byl ještě pořád jaksi vykolejený a tak se mu ani nikam nechtělo. Raději se zavřel v pokoji, poslouchal na plný pecky i-Poda a relaxoval. Pak se ale rozhodl pro spánek, a tak se rozvalil jen v trenkách do postele, a už skoro půl hodiny zíral bezcílně do zdi. V pokoji vedle bylo ticho, takže jeho bráška už asi spal. Pomalu se posadil a těžké dredy si přehodil přes ramena. Očkama poletoval po ztmavlém pokoji a najednou jej do mysli znovu udeřila ta dívka. Nevěděl proč tehdy po ní nepátral nějak víc, ale s tím už asi nic nenadělá. Co jej děsilo víc byl fakt, co v něm dneska dokázal Bill vyvolat...


Rebel II. 14.

26. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay

Když jsem otevíral dveře auta, ruce se mi chvěly v podivné křeči, kterou jsem v sobě nedokázal potlačit. Ten pocit uvnitř mě byl mnohem silnější než já. Pořád jsem si v duchu opakoval, že je Bill v pořádku a že si to všechno jenom hloupě namlouvám. Naivně jsem doufal, že jej najdu někde ve městě nebo jej potkám někde na ulici. Mé oči naléhavě sledovaly každý koutek kolem mě, každý dům, zahradu nebo i příjezdovou cestu. Byl jsem úplně zoufalý. Řídil jsem a vlastně jsem absolutně netušil, kam mám namířeno. To jenom láska, kterou jsem cítil, mě hnala neúnavně vpřed. Cítil jsem, jak se mi oči podlily slzami a v jednu chvíli bylo hodně těžké řídit a přemýšlet, kde všude jsem ještě nebyl. Zhluboka jsem dýchal a snažil jsem se popřemýšlet nad každým místem, které by Bill mohl jít navštívit.

Málem jsem to napálil do nejbližšího stromu, když mi v kapse zavibroval telefon. V tu chvíli jsem úplně kašlal na všechny předpisy a zoufale jsem jej vzal mezi prsty. Vydechl jsem si úlevou, když na displeji blikalo jméno Bill.

Follow Me - Díl 1.

26. srpna 2011 v 18:19 | Saya |  Follow Me
Díl 1.

Alice Nine: Blue Flame

26. srpna 2011 v 17:07 | Saya |  Favourite Videos and Music
Ugh... To je prostě perfektní! A... Nao je prostě jeden z nejlepších bubeníků <3


Follow Me - úvod...

25. srpna 2011 v 17:54 | Saya |  Follow Me
Takže... Poslouchala jsem Follow Me od Alice Nine a napadla mě povídka se stejným názvem...
Asi bych měla dát nějaký to upozornění...takže...
WARNING:
Skutečné jsou pouze hlavní postavy a město ve kterém se děj odehrává!
Orientace a věk postav je smyšlená a stehjně jako prostředí, ve kterém se děj odehrává, nepopisuje skutečnost!
A taky bych ještě asi měla upozornit, že nevím, jestli se tu díly budou pravidelně oběvovat... spíš naopak - to záleží na chuti k psaní a inspiraci
- ták... protože a jelikož jsem obrázek kreslila já, tak se na něj vztahují autorská práva - takže... NEKOPÍROVAT!
Takže teď nějaký ten úvod...
Děj se odehrává v Osace.
Reitovi (Suzuki Akira, basista z The GazettE [J-Rocková Visual Kei kapela] - což se ovšem v ději nevyskytuje) je 17 let a chodí na střední školu.
Seba (Sebastiano Serafini,model, herec, klávesista a druhý vocalista z Dreams Not Reality [EuroVizuální Hard-rocková kapela] - známých jako DNR - což se v ději také nevyskytuje) se přistěhuje do Osaky z Itálie, kde je známým modelem a idolem dívek, k otci. 17ti letý model doufá, že v Japonsku, kde je míň známý, bude moci začít normálně žít a nebu muset skrývat svou orientaci, kvůli dívkám, které by nejspíš začali páchat sebevraždy.

HERO: ピリオド [PV]

25. srpna 2011 v 14:03 | Saya |  Favourite Videos and Music

Oh... Upřímně... Jin má ten nejroztomilejší hlas, co jsem kdy slyšela <3

Ugh... *neví jak to pojmenovat*... Reálný vztah s...

24. srpna 2011 v 23:25 | Saya |  My life, my blog...
Takže... Jak bych to dneska začala...
No... Naty mi poslala na FB tuhle zprávu a... nechtěla mi říct zdroj abych ho tu uvedla takže jako zdroj uvádím Natku.
Já sama pořádně nevím, co k tomu říct... Snad jen... Wow! Ten kluk má odvahu a obdivuju ho za to že tohle veřejně (i když anonimně) přiznal!

Dobrý den. Potřebuju pomoc. Miluju osobu sobě nejbližší ,osobu která vypadá uplně stejně jako já, osobu stejného věku jako já. (zbytek pod perexem)

Rebel II. 13.

24. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay

Ještě dlouho do noci jsem nemohl klidně usnout. Pořád jsem se díval po pokoji, abych se ujistil, že jsou oba v pořádku. Zatímco malej klidně spinkal ve své postýlce, Bill mi ležel v náručí a bezmocně se ke mně tulil. Bylo mi jej skoro až líto. V poslední době nemám na nic náladu, jsem z toho všeho strašně vyčerpanej, a i když se snaží, nedokážu se s ním milovat. Od té doby, co jsme se jsem nastěhovali, se mezi náma neodehrálo víc, než líbání a tulení. Nemůžu říct, že po něm netoužím, protože to není pravda. Ale vždy, když se o něco pokusí, já se stáhnu. I když se snaží působit v pohodě a smířlivě, já vím, že jej to také trápí. Už jenom jeho oddaný pohled, ve kterým se mísí zklamání se starostí, mi dělá neskutečné výčitky svědomí. V poslední době jsem k němu zvláštně chladný a on si to vůbec nezaslouží. Nechci mu ubližovat, to by bylo to poslední, co bych chtěl svým chováním dosáhnout, přesto to však nejde jinak. Dokud nad náma bude viset ta nepříjemná nejistota, zřejmě to lepší nebude…

BLUE PLANET JAPAN: We Are The One

22. srpna 2011 v 21:42 | Saya |  Favourite Videos and Music
Takže... Nechci sem dávat úplně to samý co na druhý blog ale tohle sem prostě dát musím, to je... neskutečná nádhera!
A neví někdo, kdo to zpívá v čase 0:57 - 0:59?

Rebel II. 12.

22. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay

"Tady je to místo, kde smrt přichází na pomoc životu…"

(Bill)
Tak moc jsem po něm toužil. Tak dlouho jsem byl schopen si odepírat jeho přítomnost a mazlivost, že jsem to už prostě nedokázal. Bylo mi úplně jedno, kde se právě milujeme. Potřeboval jsem to. Chtěl jsem cítit, že je u mě, že je u mě nejblíž, jak jen to šlo. Některým lidem by se to možná zdálo odporné, ale pokud je odporné a hříšné milovat se s osobou, pro kterou byste obětovali klidně i svůj vlastní život a dali byste jí celé své srdce, pak jsem tedy zhřešil. Nikdy jsem svého rozhodnutí však nelitoval. A nikdy toho také litovat nebudu. Ani na jediný okamžik jsem nelitoval, že se mezi mnou a Tomem vytvořil vztah plný vášně a milenecké lásky... i když jsem kvůli tomu někdy trpěl jako zvíře, věděl jsem, že tahle bolest jednou přejde a zase bude všechno dobré. A teď jsme tady jenom my dva... my dva a jeho malý miminko...
"Víc... prosím víc," zaštkal jsem zoufale a přitiskl jsem se k jeho nahému tělu co nejblíž. Cítil jsem jeho rty úplně všude. Vášnivě mi sténal do vlasů a dlaněmi bloudil po mých zádech. Jeho prudké a dychtivé přírazy, jež se ztrácely v mém těle, byly tím nejkrásnějším, co jsem mohl cítit. Milovali jsme se v kleče v naléhavém objetí, obklopeni jenom dětským pískáním a vůní nás dvou...

Nový blog

20. srpna 2011 v 21:15 | Saya |  My life, my blog...
- perex -

Rebel II. 11.

20. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay
(Tom)

"Myslím že sem řekl, abys vypadla, Roby! Je konec! Už dost! J-já sem to snášel strašně dlouho,ale teď už to nejde. Proto tě ještě jednou žádám, aby sis sbalila své věci a co nejdříve opustila tenhle byt,"snažil jsem se uklidnit a mluvit pevným hlasem, ale cítil jsem se příšerně. Zatímco ona se na mě přímo vražedně dívala, Bill mi pořád zklamaně brečel do mikiny a neodvážil se zvednout tvář. Já vím, že to takhle nechtěl...
Ani já jsem to takhle nechtěl. Můj život se mi zdál náhle úplně cizím. Vždycky jsem přeci býval rozvážný a všechno jsem si pečlivě promyslel, než jsem jednal. Kdybych ale přemýšlel i nad vztahem s Billem, možná by to mezi náma nikdy nezačalo. Miluju ho! Miluju ho tak moc, že bych pro něj dokázal i dýchat. Zemřel bych, kdyby se mu něco stalo. Jako bych měl dvě srdce. Jedno mocně tluče uvnitř mého těla, zatímco to druhé srdíčko si střežím já. Vždy bylo jenom na mně jej chránit a milovat se všemi nedostatky. Byl jsem prostě jeho starší bráška a chránit jej bylo mojí povinností. Nedovolím, aby jej ještě více trápila. Její nenávist jej ničí a moc mu ubližuje a já už se na to nechci dívat! Proto jsem konečně udělat to, o čem sem tak strašně dlouho snil, ale nenašel jsem odvahu.
"Ale no tak, Tome! Ty beze mě nepřežiješ ani chviličku, jenom se to bojíš před bratříčkem přiznat! Jenom mu řekni, jak dlouho jsme o miminku snili. Řekni, jak dlouho jsme se snažili, dokud nám to skutečně nevyšlo," přiblížila se k nám a já cítil, jak se ke mně Bill ještě více přitulil. Věřil mi... i beze slov či pohledů věděl, že lže...


Angel Bill 2x

19. srpna 2011 v 19:11 | Saya |  PC Graphics
Tak jsem po dlouhé době udělala nějakou montážku... a rovnou dvě protože nevím, která je lepší, dávám je obě pod perex

Rebel II. 10.

18. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay

"Bille, tohle je přeci můj život. Jsem dospělej a vím, co chci. A takhle jsem to nechtěl. Všechno se začalo náhle hroutit a já už to takhle prostě nezvládám," Tomův hlas nezněl vůbec rozčileně, ani podrážděně, byl akorát stejně smutný jako vždy. Opatrně si vedle svého brášky lehl a podepřel se na loktu, aby se mu mohl dívat do tváře.
"Tome, kdybys byl skutečně dospělej, myslel bys nejdřív na svého syna a až pak na mě. Já bych neměl být tím nejdůležitějším ve tvém životě... jak jsi řekl, je to tvůj život, a proto nechci, abys udělal hloupost," Billův hrudník se lehce zdvíhal a opět klesal v jemném dýchání a jeho oči bezmocně bloudily po Tomově tváři, která se k té jeho pořád víc a víc skláněla. Přesto se však nepolíbili. Jejich tváře dělilo několik milimetrů, oni však pořád udržovali oční kontakt a oddaně na sebe hleděli. "Potřebuju tě," Tomovy rty se v tichém mluvení lehce otíraly o ty Billovy, přesto jej však nelíbaly. Právě v tuhle chvíli šla všechna vášeň a chtivost stranou a do popředí se stavěla jejich citlivost a jemnost. Jejich láska přeci neproudila jenom z divokého milování a oba to moc dobře věděli.
"Já vím... taky tě potřebuju," zašeptal a opatrně přejel Tomovi po rtech. Vůbec mu nevadilo, že byl na posteli nahý. Bratr jej přeci viděl nahého tolikrát a on neměl žádné důvody stydět se. Dokonce ani při jejich prvním milování necítil nutkání skrývat se před jeho chtivýma očima. Přišlo mu to v tu chvíli tak krásně přirozené, že nad jinou možností ani nedokázal přemýšlet. Prostě k němu patřil. I když k sobě možná dlouhou dobu nedokázali najít cestu, vždy mu patřil a vždy také i patřit bude!

SUNSHINE: New Manifesto

18. srpna 2011 v 14:57 | Saya |  Favourite Videos and Music

Moje nejoblíbenější česká kapela? SUNSHINE!!!

Rebel II. 9.

16. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay

Tom byl skoro úplně ponořený pod vodou, jak se na něm jeho bratr houpal přímo zoufalým tempem a rty mu drtil každý kousínek nahé kůže, na který jenom dosáhl. Oba byli promrzlí a totálně promočení, přesto však nic kolem sebe nevnímali. V té vaně strávili skoro celé dvě hodiny. Byli to dvě hodiny strávené něčím, co už prostě nešlo vydržet... Oba si to tak dlouho odepírali. Tak moc proti tomu bojovali... Jenomže to, co je pojilo, bylo mnohem silnější, než rozum a odmítání. Srdci se prostě nedá poručit. Když jednou někoho skutečně milujete, tak jej budete milovat i přes všechny potíže a překážky, které vám brání být spolu.
"T-tome..." slyšel Tom bratra tiše šeptat, jak se jejich pozice náhle vyměnily a teď to byl on, kdo přímo surově přirážel proti bratrově pánvi. V očích jej štípaly slzy a celé tělo jej bolelo. Nechtěl být takhle surovej a v žádném případě mu nechtěl nijak ublížit, jenomže se prostě neovládl. Čekal na něj celý rok... tolik nocí snil o tom, jaké by to s ním vlastně bylo.

Živelná pohroma 9.

15. srpna 2011 v 17:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

"N-ne," vydechl tiše po chvilce a přestal s jemným líbáním Tomových prstů. Prudce se postavil a chtěl rychle zmizet, avšak to by nemohl být on, aby se zas neskácel zpátky raketovou rychlostí a znovu přistál na svém dvojčátku. Tentokrát jej však Tom nechtěl jenom tak nechat utéct, a proto se rychle překulil nad něj, takže teď to byl on, kdo ležel na svém mladším bráškovi. Vzájemně si hleděli do očí. Zatímco v jedněch se odrážela neskrývaná touha a síla, v druhých se ukrývalo malinké napětí a obavy. Avšak oba páry byly svou silou vyrovnané.
"Kdy ses poprvé líbal?" zeptal se Tom šeptem a mile na Billa hleděl. Ten malinko nechápal, ale přesto se brášky nebál. Byl snad jedinou osobu, které kdy skutečně důvěřoval, a tak to i zůstane. Nikdy mu neublížil. Nikdy jej neuhodil, a věří, že to takhle i zůstane.
Proto nesměle sklonil pohled a pohledem utkvěl na svých botách.
"Bylo to v páté třídě. Já ti tehdy malinko lhal," lehce se na něj zazubil a Tom hned pochopil v čem.
"Takže ty ses přece jen líbal s mou holkou," podotkl naoko nasupeně a uličnicky jej dloubl do boku. Fakt, že byl Tom nahý, oba dva jaksi vypustili. Bylo to pro ně jakoby přirozené a neviděli v tom nic zlého. Bill to bral malinko s nervozitou, ale přesto se držel. Byl jen vykolejený z toho snu. I přesto se však na Toma usmál od ucha k uchu.

Saya se vám vrátila...

14. srpna 2011 v 21:23 | Saya |  My life, my blog...
Takže... AHOOOJ! Zdrávím vás všechny už konečně z domu ;)
14 dní tábora a... je to na dlouho... myslím, že napsat tenhle článek mi bude "chvíli" trvat ale tak... začtěte se a bavte se a hlavně KOMENTUJTE všechny články!!! - perex -

Tohle forum mě zaujalo a...

14. srpna 2011 v 19:58 | Saya |  My life, my blog...
...začínám být čím dál tím víc přesvědčená o reálnosti jejich vztahu (nebo si to možná jen ráda namlouvám ;) )
odkaz zde

Rebel II. 8.

14. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay

Po tváři mu stékaly palčivé slzy, ruce se mu chvěly a srdce zoufalo. Cítil se, jako by podváděl. A tím, že lhal bratrovi, podváděl nejenom jej, ale také sebe. Miloval jej k zbláznění, přesto byl ochoten se jej vzdát. Nedokázal by žít s pocitem, že právě on byl tvůrcem rozpadu Tomovy rodiny. Věděl, že kdyby chtěl, Tom by s ním šel kamkoliv. V klidu by dokázal opustit Roby, a určitě by zvítězila láska k bratrovi nad vlastním dítětem.
Bill sklíčeně vydechl, ještě jednou pohlédl na roztomilou postýlku, ve které spokojeně spinkal jeho malý synovec. V tu chvíli mu bylo všechno jedno. Už to v sobě nedokázal potlačovat. Trpěl přeci celý rok. Nedokázal by ani spočítat, kolik nocí bezesně proplakal a s nadějí v uplakaných očích vzhlížel ke hvězdnaté obloze. Byl tak sám… daleko od všech, na kterých mu záleželo. A nebyl u něj nikdo, kdo by mu pomohl, nikdo, kdo by jej objal nebo alespoň lehce pohladil. Tak dlouho necítil ničí lásku nebo něhu. Jakmile však spatřil bratrovu tvář, jeho nádherné hluboké oči nevědomky prahnoucí po těch jeho… ty matoucí rty s příchutí zakázané vášně… Znal každé jejich zákoutí. Věděl přesně, jak chutnají. Věděl, jak jemné a pozorné dokážou být. A přesto se jich nesměl dotknout.

Živelná pohroma 8.

13. srpna 2011 v 17:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

Bill byl v takovém šoku, že jej nenapadlo nic lepšího, než si rychle na tvář připlácnout obě dlaně. Nedokázal by se na Toma dívat. Ne po tom, co všechno mu už dneska udělal a tohle byl vrchol. Tohle byl snad ten největší trapas v celém jeho životě a to jich bylo hodně. Vlastně se mu něco stalo každý den, ale co se mu nestávalo každý den byl fakt, že načapá svého nahého brášku na posteli vykonávat "onu" činnost, a co už vůbec, ale vůbec nečekal bylo to, že by byl až takové dřevo a rovnou na něj hupsnul. Tom měl hlavu zvrácenou dozadu a hluboce se vydýchával. Dokonce i červeň z jeho tváře pomalounku mizela a on se snažil svůj dech zklidnit. Avšak Billova přítomnost mu to z jakéhosi důvodu vůbec nedovolovala. Sám sebe nechápal.

Konečně po dlouhé chvíli se odhodlal a zvedl se malinko na loktech, čímž se i Billovo chvějící se tělo malinko nadzvedlo.

Rebel II. 7.

12. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay

"Myslím, že jej mamka totálně unavila," Bill se spokojeně zahleděl na miminko, sedící na zadním sedadle v roztomilé dětské sedačce a s úsměvem na rtech pozoroval jak malému mrkají očka.Tom pozorně sledoval tmavou cestu před sebou, která byla sem tam osvětlena světly z kolemjedoucích aut nebo domků, přesto mu však na rtech také pohrával lehký úsměv.
"Mamka mi dost pomohla, když si tady nebyl… Jsem jí moc vděčný. Nejvíc ale za to, že ti zavolala, protože já… já se bál," na okamžik sklonil pohled, aby sledoval Billovy roztřesené dlaně, kterými jej lehce hladil na stehnech a kolenou.
"Nedokázal bych tě podvést, Tome," špitl a vtiskl mu lehký polibek na tvář.
"Ale já jsem tě podvedl," Tom své oči plné lítosti upřel na cestu před sebou, jak pomalu zastavil na prázdném parkovišti. Ještě pořád toho litoval… I když svého syna miloval nadevše, Billa miloval pořád víc… Nikdy nebude nikoho milovat víc než jeho. Vztah mezi nimi se nikdy nevyrovná žádnému z těch obyčejných vztahů. Vždy bude něčím výjimečný… něčím jiný. Jenom spolu dokážou utvořit celek. Jenom spolu se dokážou bránit proti všemu a proti všem, co jim chtějí ublížit. Jenomže spolu nemohou být… není to správné, aby dva bratři měli mezi sebou milenecký vztah… Nikdo by nedokázal pochopit, že oni dva nejsou jenom milenci! Mezi nimi jde o něco mnohem hlubšího, než pouhý sex a rychlé ukojení tužeb… milují se, a proto bolí mnohem víc fakt, že spolu nikdy nebudou moci být…


Živelná pohroma 7.

11. srpna 2011 v 17:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay



"Panebože," spíše jen zapípal a hodil hlavou dozadu tak prudce, že se uhodil o roh gauče. Bill se totiž jaksi necítil pohodlně s hlavou u Toma v rozkroku a jako by toho nebylo málo, musel si dát pod hlavu ruce. Tom proklínal své tělo za to, jak hluboce jej zradilo, když tvrdl pod Billovým tělem neschopen pohybu. Vlastně nedokázal vůbec nic. Nedokázal ani normálně uvažovat, ani přemýšlet, a už vůbec si neuvědomil, že nevědomky tlačí Billovu tvář pořád blíž a blíž k onomu "místečku" xD.
"Bille," šeptl tiše a chtěl jej nějak ze svého klína vyprostit, ale při pohledu na tu spící sladkost se zmohl akorát tak na upištěné zaskřípání a poté to vzdal. Teď se jen musel modlit, aby se Bill nevzbudil. A co bylo ještě horší - vedle spala Simone! Jejich mamka!
Stačilo by jenom otevřít očko a malinko pootočit hlavou a viděla by své dva synky v dosti divné poloze. Tom se už chtěl usmát nad svou výhrou, když Bill na chvilku přestal sebou trhat v Tomově klíně a spokojeně funěl. To ovšem Tom neměl ani tušení, co se zdá jeho mladšímu bráškovi...

Ugh...

11. srpna 2011 v 16:00 | Saya |  Favourite Photos

Na zábradlí

10. srpna 2011 v 21:43 | Saya |  Favourite Photos

Rebel II. 6.

10. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay

Tenhle dílek je věnován všem zamilovaným dušičkám, ale také i těm, které si toho kvůli lásce hodně vytrpěli :( to já bych mohla vyprávět... Ale teš vám nechci kazit náladu a tak vám přeju, aby se vám díleček líbil: ( a jinak - TH-Hilf mir fliegen...

Billovo líbání bylo možná zpočátku malinko rozechvělé, stačila však chvilička, aby dokázal hodit za hlavu úplně všechno, a konečně myslet také na sebe. Skoro celý život dělal to, co chtěli ostatní nebo co mělo být správné, i když o tom sám tolikrát pochyboval. O lásce k bratrovi však pochybovat nemusel. Miloval jej od první letmé pusy tenkrát v Tomově pokoji… celý celičký rok čekal a doufal, že jej ještě někdy uvidí a teď, když jej měl u sebe, měl brát ohledy na člověka, který se mu snažil zničit život ?! Jediné, proč se snažil Tomovi bránit bylo, aby neublížil tomu malýmu miminku. Ale i to šlo pro tuhle chvíli stranou a oni dva úplně zapomněli na všechny starosti kolem.
Nedočkavě se k sobě tiskli, dokonce se jim po dlouhé době na tváři zjevilo to krásné zaláskování a měkký úsměv plný něhy.
"Řekni mi to… prosím," Tom přímo plačtivě zasténal do bratrových úst a znovu a znovu ochutnával jejich sladký povrch a pomalu se nořil do jejich hlubin. V lehkých pohybech hladil Billův jazyk tím svým, tahal jej za rty a sem tam je opatrně skousnul. "Bille, prosím… j-já to potřebuju slyšet," prosil mezi polibky, zatímco cítil bratrovy dlaně zapletené ve svých dlouhých dredech. Bill se od něj kousek odsunul, stále však zůstával v jeho náručí.

Živelná pohroma 6.

9. srpna 2011 v 17:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

Jejich zběsilý dech ani zdaleka nevystihoval to, co v tuhle chvíli oba dva cítili. Nevěděli, proč jim najednou taková blízkost připadá zvláštní, ale asi v tom něco bylo. Bill Tomovi skončil v náručí už nesčetně krát, ale tohle bylo poprvé, co se mu zdál neskonale dokonalý. Jeho oči se opatrně vpíjely do těch jeho, a byl z nich cítit strach z toho, co by se zase stalo za malér, kdyby se jejich majitel třeba i jen pohnul. Proto se raději rozhodl zůstat stát.
Bill se mu jemně pod rukama začal třást zimou... To však teď nebylo vůbec důležité, protože tahle chvilka byla snad první v životě, co Bill viděl v Tomových očích tu lásku. Nekonečné množství lásky, jež byla určena pouze jemu. Konečně pochopil, a dokonce i beze slov, že jej má Tom strašně rád. I jako takový dřevo. Prostě to tak cítil. V Tomových očích by si dokázal přečíst ledacos... Dnes tam byla jenom tahle věc.

Ani jeden z nich si neuvědomoval, že se mezera mezi nimi z milimetru na milimetr krátí a oba dva se k sobě lehce naklání. Kdybyste se na tuhle scénku dívali ode dveří koupelny, připadalo by vám to jako moment v romantickém filmu, kde se schyluje k polibku. A možná, že by i tady došlo k tomu zakázanému spojení rtů, kdyby se celou koupelnou náhle neozval prsklavý zvuk, jenž vyplýval z Billova kýchnutí, které schytal Tom přímo do tváře.


Rebel II. 5.

8. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay

Tak dlouho o tom snil… tak moc si to přál. Celý ten čas, všechny ty dny, co zničeně uléhal do postele vedle Roby, usínal s myšlenkou na něj. Mockrát přemýšlel nad tím, jaké by to bylo znovu jej líbat? Jaké by asi bylo smět se jej svobodně dotýkat? Nejednou se mu dokonce o Billovi zdálo… Jenomže tohle už nebyl sen! Bill dokázal být odtažitý sotva několik minut, odsouval se od bratra, dokonce mu uhýbal rty. Snažil se jej od sebe dostat, jenomže nezmohl vůbec nic. A nejhorší na tom bylo to, že ani nechtěl. Na malou chvilku chtěl zapomenout na všechno... zapomenout na Roby, na toho malýho a na všechno, co jim bránilo být spolu. Alespoň na chviličku si chtěl připomenout, jak krásné to všechno bylo… naneštěstí však nemohlo být.
Zatímco Tom pořád lisoval do podlahy jeho třesoucí se tělo a pokoušel se přinutit jej ke spolupráci svými vášnivými polibky a nemotornými doteky, Bill pomalounku přivíral víčka a dlaně, kterými Toma opatrně bušil do hrudníku, ve snaze odsunout jej, pomalu pokládal na jeho ramena. Ještě nespolupracoval, ale co bylo pro Toma nejdůležitější, nebránil se! Přestal sebou zmítat a mlít, a konečně jej přestal do rtů zlobivě kousat. Tvář mu už nehořela potlačovanou zlostí a rozhořčením, ale láskou, kterou chtěl v sobě silou mocí zničit. Ze silně stisknutých víček mu pomalounku stékala osamělá slza, jak nesměle otevíral ústa a pouštěl tím bratra dovnitř. I když se snažil sebevíc, nedokázal to… nikdy nebyl silný. A láska, jež vší silou vzdorovala jeho odporu a odmítání, se drala ven.


Živelná pohroma 5.

7. srpna 2011 v 17:00 | Saya |  Živelná pohroma
autor: B-kay

"Panebože, Tomi, p-počkej, já hned něco přinesu," vyskočil Bill jako namydlenej blesk a utíkal do koupelny. Tom se musel smát nad tím, jaký je jeho bráška nešika. Sice jej pálila celá tvář, ale nedokázal se na něj zlobit. Možná jen chvilinku, ale ta už dávno přešla. I když mu z nosu tekla krev proudem a bylo mu dosti blbě, nedokázal se zlobit. Možná, že až včera večer konečně pochopil, co všechno pro něj Bill znamená. Když jej tam viděl skoro nahého na stole... A tak strašně bezbranného, pochopil, že jeho bráška potřebuje více než jenom staršího bráchu.
Potřebuje hlavně někoho, kdo na něj dá pozor pokaždé, jak zas bude v maléru. Potřebuje někoho, s kým se bude cítit v bezpečí... Ale také někoho. Kdo jej bude neskutečně milovat. Tom věděl, že dokáže splnit jenom ty dvě první věci, třetí mu už splnit nemůže...
"Taak, jsem tady!" řekl Bill a rychle došel ke zraněnému dvojčeti. "Bolí to moc?" zeptal se tiše, jakmile Tomovi umyl zaschlou krev a přiložil mu na to mokrý kapesníček.
"To zvládnu," pousmál se na něj a sám vystřídal Billovu ruku, aby si mohl kapesníček držet. "Já jsem takový nemehlo," povzdechl si Bill a smutně si napravil střapaté vlasy.
Tom se na něj jen zpola podíval a poté jej pohladil po krásné tváři.


Georg a ZVLNĚNÉ vlasy!

6. srpna 2011 v 21:58 | Saya |  Favourite Photos
Moc mu to sluší.... To ono sice vždycky ale... Awww!

Rebel II. 4.

6. srpna 2011 v 18:30 | Saya |  Rebel II.
autor: B-kay

Bill naslouchal tichu, které se rozléhalo všude kolem něj, ve snaze zachytit Tomovu odpověď. Ta však jaksi nepřicházela. Za jiných okolností by si pro ten ručník došel i sám, ale v téhle situaci nebylo moudré běhat po bytě nahý. Před Tomem se sice nestyděl, po tom všem, co spolu prožili, by to už ani nešlo, ale stejně by to jejich situaci nijak neprospělo. Proto se ještě jednou zhluboka nadechl a zvolal jeho jméno. Tentokrát to však mělo odezvu.
"Ano?" zněla malinko roztřesená odpověď, jak si Tom poraženě utíral horké slzy a nasazoval na tvář chladnější výraz, přesto plný bolesti a ztráty. Myslel si, že to zvládne… Myslel, že bydlení s bratrem pod jednou střechou nebude tak těžké, ale spletl se. Nešlo to… Mít jej u sebe s vědomím, že se jej nesmí dotknout, jej ničilo. Dívat se na jeho plné rty a nesmět je políbit. Cítit jeho vůni, ale necítit hořkost a vášeň.

Ťuťu...

6. srpna 2011 v 16:00 | Saya |  Favourite Photos