Rebel 9.

15. července 2011 v 20:19 | Saya |  Rebel I.
autor: B-kay
"Tomí! Zlatoo!" Roby naléhavě vyhlédla z okna a snažila se v té spleti dešťových kapek, slabšího větru a burácejících stromů, rozeznat Tomovu hubenou postavu. "Tome!" zkusila ještě jednou, nemotorně si upravila zbloudilý pramen vlasů a naštvaně si dupla, když se ani po jejím druhém volání neozvala odpověď. Hned věděla, kde se její nadějný snoubenec nachází, a s kým.. "Mami, já tomu nerozumím. Ten kluk nedělá nic jinýho než potíže, a zůstává po něm jenom spoušť, ale můj Tom jej přesto zbožňuje daleko víc než mě!" hněvivě pohlédla na rodiče, kteří se na ni soucitně dívali, její táta se dokonce mírně usmíval.
"Roby, ty jenom musíš najít něco, co by ty dva rozdělilo nadobro. Najdi něco, co by Tom nedokázal odpustit ani svému bratrovi. Když se bojíš, že bys o něj mohla přijít, tak je proti sobě prostě poštvi," řekla její mamka a spiklenecky na ni mrkla. Jenomže Roby tuhle alternativu využila už dávno. Tedy alespoň se o to pokoušela. Nevyšlo to… Nedosáhla v podstatě ničeho, kromě oslovení "ubohá kráva", které jí s radostí uštědřil Bill. Zřejmě hloupá slova a falešné pletky nejsou schopny rozdělit to, co mezi nima je. Náhle ji však napadlo něco, co by to mohlo dokázat…

"Tome, měl by ses vrátit. Budeš mít kvůli mně akorát tak potíže," vydechl Bill a spěšně si otíral ze svých rtů sladkou příchuť těch bratrových. Ještě pořád se třásl jako nějakej malej školáček a dlaně zkřehlé deštěm se mu mírně chvěly. Nějak nepobíral, co se to vlastně před chvilkou stalo mezi ním a Tomem. A raději nad tím nějak nepřemýšlel. Nechtěl se zbytečně trápit, byla to prostě chyba. Jenom pouhý impuls, náhle vzplanutí… "No tak běž. Já tady ještě nějakou chvilku vydržím," sklesle se pousmál a promočené dlaně ukryl do předních kapsiček svých kalhot. Tom se na něj smutně díval a nedokázal pochopit, jak může někdo tak nádherně líbat. Billův jazyk jej nedusil. Jeho rty se zuřivě nesnažily rozkousat ty jeho beze známky citu nebo lítosti. Nelepil se na něj jako nějaká dotěrná moucha, ale přesto bylo jeho líbání úplně jiné než Robyino. Bylo daleko lepší. Tom si Billovy jemné sliny nedokázal ze svých rtů otřít. Byl natolik vyděšen a šokován sám sebou, že na něj jenom hleděl a přál si, aby se to raději nikdy nestalo. Absolutně nevěděl, co říct. Slova jaksi úplně vypustila jeho zásobu a on nedokázal říct vůbec nic. Bill však jeho slova k rozhovoru nepotřeboval. Stačil mu jedinej pohled do těch nádherných očí a přečetl by si tam daleko víc, než by Tom chtěl říct slovy. A možná také i to, co by se říct neodvážil.
"Bille, tady zůstat nemůžeš," řekl, když se konečně jeho rty malinko rozhýbaly a on zklamaně sklonil pohled. Proč jej takhle nemůže líbat Roby?? Proč při líbání s ní v poslední době jenom trpí?! A co se to s ním vlastně stalo, když dovolil, aby mezi ním a Billem proběhlo vášnivé líbání?!
"Tome, stejně mě mají za ubohou nicku… Nechci ti nějak ublížit tím, že se kvůli mně zase nějak zesměšníš, nebo by ses za mě styděl. Stejně jsem už mokrej, takže to nějak zvládnu," vydechl sklíčeně a ještě více se zachumlal do Tomovy hřejivé mikiny.
Tom se zničeně zadíval na to krásné stvoření, které se chvělo zimou a rozrušením a nedokázal v něm najít toho divokýho rebela. Snažil se najít jedinou věc, která by mu připomínala toho plavovlasýho kluka, se kterým při poslední návštěvě u rodičů nehezky pohádal. Nemohl… Nenašel absolutně nic. Bill se tomu drzýmu klukovi nepodobal ani v nejmenším. Jediné, co mu zůstalo, byly ty divoké oči a nadmíru vášnivě rty..
"Tady máš klíčky, běž si sednout do auta, ano? Počkej tam, já se pokusím z toho nějak vykroutit. Hlavně nezůstávej tady, ano?" přeběhl jeho zmoklý obličej ustaraným pohledem, mikinu mu připnul až ke krku a jeho promočenou hřívu ukryl v závoji obrovské kapuce, jenomže i když se snažil, nedokázal si odpustit něžný polibek do Billových vlasů a tichou větu, která Billovi málem vyrazila dech. "Mám tě rád, bráško"…
Hned, jak se Tomovo tělo rozběhlo a pomalu se ztrácelo z Billova dohledu, se v jeho očích pomalu nahromadily drobné slzy, které si samovolně vytvářely jemné cestičky po jeho chvějící se tváři. Tomovu prosbu však uposlechl. Také se rozběhl a přímo zoufalým tempem se snažil otevřít dveře auta, za kterými bylo alespoň sucho, když už ne teplo.
Nemohl tomu uvěřit… tak moc po tom toužil. Někdy se dokonce nevědomky modlil, aby tu větu mohl ještě jednou slyšet. Jenomže po tom, co mu navyprávěla Roby pochyboval, že by jej měl Tom alespoň trošku rád. Když si však jemně přejel linii naběhlých rtů, pochopil, že jej má rád více než jenom trošku. Vesele se usmál už jenom při vzpomínce na to, co se stalo před malou chvilkou. Líbali se… doopravdy se líbali, žádné hrané úsměvy nebo přehnané vzdechy. Přišlo to tak nějak samo, dokonce ani sám Bill nechápal, kde našel tu odvahu naklonit se a dovolit, aby se jejich rty mohly potkat v polibku. Věděl však, že toho litovat nemůže… Byla to šance, která se nenaskytne často a on byl rád, že ji směl využít… i když mu to bylo dovoleno jenom jednou…
"Skvělý! Opravdu skvělý! Můžeš mi jako říct, kdes byl celou tu dobu, co jsme večeřeli, a hlavně proč jsme museli jít hned domů?! Mamka ti dokonce nechala zabalit dva dorty, a tys jí je málem vrhnul do tváře!" vyjela na něj Roby přímo zuřivě, když se za nima tiše přivřely dveře jejich pokoje. Tom ze sebe právě svlíkal všechno mokré oblečení a snažil se ji nevnímat. Ještě pořád totiž nedokázal překousnout, že plánovala svatbu bez toho, aby o ní vlastně ženich věděl.
"Tome! Já s tebou mluvím," sykla dotčeně a přímo násilím si otočila jeho tvář k té své. "Copak on ti je přednější, než naše budoucnost?" vyjekla přímo hystericky a oči se ji podlily hraným smutkem a zoufalstvím.
"Roby, byl zmoklej, protože jej tví rodiče zavřeli na zahradě jako nějakýho psa. Tak promiň, že jsem se nedokázal usmívat a tvářit mile, když jsem jej tam našel pod stromem celýho zmrzlýho," konečně se odvážil odporovat jí a říct jí všechno, co měl v tu chvíli na srdci. Roby se dokonce jeho rozhodnosti a jistoty zalekla. Miloval Billa… o tom už nepochybovala, ale stejně se nechtěla vzdát. Pořád si naivně myslela, že se jí podaří dostat ty dva do takovýho stavu, kdy by spolu nepromluvili jediné slovo. Nic si nepřála víc, než vidět Billa na dně, samého, a co bylo hlavní - bez jejího Toma!
Proto se do své role naprosto vžila a ublíženě se zahleděla do tváře své lásky.
"Já jsem jej tam nechtěla broučku," začala a něžně proplétala Tomovy dlouhé dredy. Jediné, čeho však dosáhla, bylo nepříjemné tahání, což Tom u ni přímo nesnášel.
"A proč?" zeptal se přímo a raději odsunul její dlaně z dosahu svých vlasů.
"No, to protože… protože," nevěděla jak dál, náhle však dostala nápad přímo za milion. "J-já ti to nechtěla říct, ale vyjel po mně," pípla tiše a ustrašeně opřela svou tvář do Tomova hrudníku.
Toho však jako by polili ledovou vodou. Prudce vstal a nevěřícně zíral na Robyin obličej zkřivený bolestí a rádoby ponížením.
"Cože?" krev v něm přímo vřela a svůj vztek nedokázal ovládat. Nemohl tomu uvěřit… Jediné, o co jej prosil hned jak k nim přišel bylo to, aby se jí nedotýkal! Zešílel by žárlivostí, kdyby mu Roby přebral. Teď však šílel něčím úplně jiným.
"Ano. Dokonce mě osahával. Tome… pošli jej pryč, prosím," vzpurně našpulila rty, a v lehké noční košili se zavrtala pod přikrývku.
"To by Bill neudělal," šeptl spíše pro sebe, jak se mu v očích zatřpytily slzy. V těch Robyiných se však mísila radost s trpkostí a hněvem vůči Billovi.
"Bill není takovej, jak si myslíš. Snažila jsem se bránit, ale on mě líbal a-," ani nestačila domluvit a Tom už byl dávno pryč. Spokojeně se usmála a jenom čekala, jak uslyší, kdy Tom Billa vyhodil.
Bill byl právě v kuchyni a s mírným úsměvem na tváři si dělal čaj, když jej náhle dvě silné ruce prudce draply za loket a jeho tělo se náhle ocitlo přitisklé na stěně. Překvapeně zamrkal, jak se náhle celou kuchyní roznesla tichá tma, jak tíha jeho těla stiskla vypínač. Poplašeně zíral před sebe na bratra, který přímo pukal zlostí.
"Au, Tome! Tohle bolí, přestaň! Co to do tebe sakra vjelo?!" zkusil odporovat, jenomže jediné, čeho dosáhl, bylo zvýšení tlaku Tomových dlaní a jeho zběsilé dýchání, které se odráželo až příliš blízko u Billových rtů...
"Já ti říkal, že se jí nemáš dotýkat! Varoval jsem tě, Bille! Tohles neměl! Já bych ti dokázal odpustit všechno, ale ne tohle!" syčel po něm jako jedovatej had, přesto se však nemohl vynadívat na jeho krásnou tvář.
"Cože?! Tome, tohle už přeháníš! Já s ní nic neměl! A laskavě mě hned pusť, protože to už hezky bolí!" vydechl sklíčeně a snažil se naposled vzpurně trhnout zápěstím. Jenomže Tom ani po tomhle upozornění nepovolil a teď Billa přímo lisoval do chladné zdi. To už bylo i na Billa dost! Nahmatal u kuchyňské linky něco, co měl Tom rázem v obličeji a bylo mu úplně jedno, zdali jej trefil jídlem nebo čímkoliv jiným… Jasně, jediné, co se mu připletlo do cesty byl jeden z dortů od Robyiných rodičů.
"Tohles neměl, Bille," zasyčel Tom ostře, a než se vůbec Bill stačil uvědomit, už i jeho obličej poznačila vůně šlehačky a čokolády. Tom jej náhle povalil na zem a přisedl jeho křehké tělo tím svým. Ruce mu přišpendlil pevně nad hlavou a zlověstně mu hleděl do očí. "Já ti věřil! Jak si to mohl udělat?!" šeptal zničeně otázky, které Billovi nedávaly smysl. Nechápavě hleděl do Tomovy tváře a snažil se nějak vykroutit zpod tíhy Tomova těla.
"Nic jsem neudělal! Nikdy jsem se jí nedotkl!" řekl rychle a naléhavě zvedl tvář k Tomovu čokoládovému obličeji.
"Neštvi mě, Bille!" sykl jedovatě a nevědomky přirazil k Billovým bokům, jak se skláněl k jeho tváři. Bill málem vypískl náhlým přívalem vzrušení a snažil se Toma násilím setřást ze svého těla. Pomalu se to však měnilo v jistý boj, kdo z koho. Tom jej pořád držel, ale Bill se nedal a jednou dokonce Tomem máchnul tak, že vrazili do stolu, na kterém byla láhev borůvkového sirupu od Simone a její fialový obsah začal náhle stékat po tváři jak Billovi, tak i jeho ctěnému dvojčeti.
To však konečně zastavilo jejich zoufalé soupeření a náhle na sebe hleděli oba dva vyděšeným pohledem, plným ustrašené vášně a smyslnosti.
"Řekla mi to! Proč mi lžeš?!" šeptl Tom zničeným tónem a spěšně plival mámin sirup všude kolem sebe.
"Já ti nelžu, Tome! Nikdy jsem se jí nedotkl! Proč mi nevěříš?" zeptal se Bill měkce, se slzami na krajíčku, zatímco dlaní od sirupu něžně projel Tomovu tvář.
"Řekla, žes ji líbal!" vydechl Tom zničeně, ale dřív, než se vůbec stihl vzpamatovat, ležel na zemi připláclej on s Billem na sobě.
Ani jeden z nich nepostřehl, že se jim v očích skvělo něco jiného, než jenom obyčejná bratrská láska. Oči obou žhnuly vášní a vzrušením, a byli skoro stejně ztmavlé, jako Billovy vlasy. Jejich zběsilé dýchání narušoval jenom jemný třes, který ovládal jejich těla.
Billovy vlasy byly na některých místech mírně rozcuchané a poleptané, stejně však se svými pootevřenými rty a vášnivým pohledem způsoboval Tomovi málem mdloby. Ten se pod ním totiž třásl jako malej kluk, s pevně semknutými rty a doširoka rozevřenýma očima, kterýma vnímal jak Billovu krásu, tak i jeho blízkost.
"Měl bych tě vyhodit!" zašeptal zoufale a snažil se Billovi vracet stejně bojovný pohled.
"Tak proč to neuděláš… bráško?" vydechl Bill vášnivě s tváří nakloněnou jenom kousek od Tomových rtů. Ten mu však prudce chytil tvář do svých dlaní a nehledě na to, že byli oba dva ulepení, smyslně skousl Billovy naběhlé rty, které se však rázem opatrně otevřely a tím daly volný průchod jeho horkému jazyku. Billovo tělo se nevědomky samo pokládalo na Toma, který si jej za stálého líbání přetočil pod sebe a dál zuřivě opětovával všechny Billovy horlivé polibky. Jejich dlaně už nebyly tak neomalené a přesně věděly, kam sáhnout…

autor: B-kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veronica Stern♥ Veronica Stern♥ | Web | 16. července 2011 v 18:46 | Reagovat

ne nechci desingy si dělám sama;) díky nepotřebuji.. budu přidávat jen nynější fotky apod.. to stare když byli ještě spolu kašlu bych se zbláznila než bych to vcucla na blog

2 Saya - Mi Saya - Mi | Web | 16. července 2011 v 18:49 | Reagovat

[1]: To naprosto chápu ;) Docela nechápu ale lidi, co se snaží narvat na blog všechny shootingy které dotyční měli =D

3 Veronica Stern♥ Veronica Stern♥ | Web | 16. července 2011 v 18:51 | Reagovat

no jo:) sice sem to chtěla ale co bylo  to bylo:/♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama