Miluju tě...ale kdo jsi?I. Díl 16.

12. ledna 2011 v 14:00 | Saya |  Miluju tě...ale kdo jsi?
Tom: Udělám to jak mi řekne ale né moc pomalu
Doktor: "Říkal jsem pomalu" zasměju se. "Motá se ti hlava, máš tmu před očima? Nebo obojí?" zeptám se
Tom: "Maximálně když jsem tuhej." zasměju se a udělám to znovu a pomalu
Doktor: Zasmějuu se. "Dobře, teď už se teda postav. Koukni se na zeď před sebou, zavři oči, dej ruce před sebe a dojdi k ní."
Tom: Ze srandy trochu vrávorám a jdu jako zombík k té stěně

Doktor: "Dobře, otevři oči, pojď spátky a teď už beze srandy, jo?" usměju se
Tom: Zasměju se a teď tam už jdu normálně
Doktor: "TeĎ už se můžeš oblíct a jít vedle, sestřička tě zavede do místnosti na snímání." řeknu a jdu si zapisovat, co jsem zaznamenal.
Tom:(poslechu a udělám co mi nařídil)
Bill: Když se dveře otevřou, kouknu na Toma. "Tak co?"
Tom: "Jeeště někam se setřičkou." zasměju se a plácnu rukama jako že nic nezmůžu
Bill: Usměju se.
Sestřička: "Pojďte se mnou."
Tom: Jddu za ní
Sestřička: Odemknu dveře do místnosti s přístrojem na kontrolu funkcí mozku.
"Pojďte dovnitř"
Tom: Vlezu tam a rozhlížím se okolo sebe
Sestřička: "Sundejte si všechno kovové a lehněte si na lehátko. Ten polštářek si dejte pod krk."
Tom: Sundám si pásek a náramek a lehnu si na lehátko
Sestřička: Vezmu čepičkus elektrodama. "Nadzvedněte hlavu."
Tom: Nadzvednu a koukám co s tím chce dělat
Sestřička: Nasadím mu to na hlavu a elektrody vyplním studeným gelem.
Tom: "Aha." zasměju se
Sestřička: "Taky se budu smát, ale až se budeš snažit vytřít a vysušit ten gel z tvých dredů" ušklíbnu se
Tom: Hodím na ní nechápavej pohled.
Sestřička: Pohled ignoruju a začnu zapojovat do příslušných elektrod drátky a hadičky.
Tom: Naká protivná. Kouknu na ní a pak na drátky
Sestřička: "Teď si dej opatrně pod krk ten polštářek a snaž se, aby žádnej drátek nevypadl."
Tom: Snažím se jak mi řekla a nakonec se mi to úspěšně povede
Sestřička: Usměju se. "Výborně, teď mi odpověz na otázky a pak budeš dělat přesně to co říkám."
Tom: Jen přikývnu
Sestřička: "Jeméno"
Tom: "Tom." odpovím stručně
Sestřička: "Příjmení"
Tom: "Kaulitz."
Sestřička: "Datum narození a rok"
Tom: "Prvního září 1989."
Sestřička: Všechno zapisuju. "Váha, alespoŇ přibližná"
Tom: "Sedmdesát kilo?"
Sestřička: "To jako vážně?" zeptám se
Tom: "Nevim. Je to snad špatně?"
Sestřička: "Ne, jen že bych typla nanejvíš šedesát. Berete nějaké léky dlouhodobě?"
Tom: "Ne."
Sestřička: "Teď zavřete oči a snažte se nehýbat se a neusnout."
Tom:"Hm." brouknu a zavřu oči
Sestřička: "Nebo alespoň nehýbat hlavou"
Tom: Zavřu oči a nehýbu hlavou
Sestřiča: "Pzozr, teď pustím světlo přímo nad vámi a nechám ho blikat různě často."
Tom: Čekám
Sestřička: Spustím svetla a kontroluji na monitoru reakce mozku.
Tom: V pohodě si tam ležím a nehýbu se
Sestřička: "Teď otevřete oči a koukněte se doleva."
Tom: Udělám jak mi řekla
Sestřička: "A doprava"
Tom: Kouknu na druhou stranu
Sestřička: "Nahoru na strop"
Tom: Koukám nahoru do stropu
Sestřička: "Teď za sebe"
Tom: Za sebe.  Koukám tam a dost se nudím
Sestřička: "Zase oči zavřete. A vydržte, už jenom deset minut."
Tom:Zavřu
Sestřička: "Teď jen ležte. Myslet můžete na cokoli, myšlenky to nečte."
Tom: Myslím na Billa ale občas se mi mysl zatoulá i k Andymu
Sestřička: "Už jen necelých pět minut"
Tom: "Hm." brouknu slabě a dál myslím na to jak to s náma všechno bude.
Sestřička: Ještě pár minut civím do monitoru.
Tom: Snažím se vzpomenout. Na to co si nepamatuji. Je to marné
Sestřička: "Můžete se pomalu posadit, ale opatrně."
Tom: "Poomalu." bručím když se zvedám
Sestříčka: Sundám mu tu čepičku. "Teď doporučuju si támhle vzít papírové ubrousky a pokusit se z dredů vymačkat ten gel"
Tom: Koouknu na své zničené dready "Noo na to použiju spíš šampón co mám doma." usměju se
Sestřička: "Jak myslíte" ušklíbnu se.
Tom: Malinko si ty dready utřu "Už můžu jít?"
Sestřička: "Vemte si věci a můžete. Doktor si vás za chvíli znovu zavolá)
Tom: Přikývnu poděkuju a jdu za Billem
Bill: "Tak co?" ptám se.
Tom: "Nevim." zasměju se "Ale hrozně jsem se nudil."
Bill: "Hmm...a řekla ti ta baba něco?" zasměju se
Tom: "No neřekla. Jen že mám bejt v klidu."
Bill: "To asi moc nevystihuje to, co bylo ve škole, viď?" nevinně se usměju
Tom: "Noooo tam to bylo trochu neklidné." zasměju se a malinko se na Billa usměju
Bill: Taky se usměju. "Neměl by sis teda sednout?"
Tom: "Já ale stojím rád." usměju se nevině a políbím tě na krk
Bill: Zasměju se. "Stát můžeš potom. Teď si sedni...ke mně..." udělám psí očka
Tom:Sednu si a poplácám na klýn aby jsis sednul
Bill: Přesunu se k tobě a opřu se tváří o tvůj hrudník
Tom: Hladím tě ve vlasech
Bill: Šťastně se usmívám
Tom: Přeju si tě nikdy nepustit
Bill: Přivřu očka a nechávám se hladit. Skoro usínám, když přijde doktor a zavolá si tě i s Karlem dovnitř.
Tom: Nařtvaně něco zabrblám a vstávám ze židle. Ale až poté co ze mě slezeš
Karl: Jdu za doktorem
Tom: Loudám se za nima a ještě se usměju a ohlédnu na Billa
Doktor: "Posaďte se prosím, oba"
Tom: Plácnu sebou do křesla
Karl: Posadím se
Doktor: "Tak...nenašli jsme nic, co by nebylo v pořádku ale pro jistotu přijeďte za měsíc na kontrolu. Teď prosím podpis vás obou"
Tom:Šťastně se usměju a podepíšu nějaký lejstro
Karel: Rychle si to přečtu a taky to podepíšu
Doktor: "Teď už se jen u sestřičky objednejte tak, aby to bylo přibližně za měsíc a můžete jít"
Tom: "Děkuju." poděkuju doktoroj a s úsměvem si odkráčím
Karel: Jseme ještě vedle objednat Toma. 
Tom: "Nic se mi prý neděje." usměju se zářivým úsměvem na Billa
Bill: Vyskočím a obejmu ho
Karel: Jen se usměju
Tom: Nechávám se tebou mačka a ukápne mi slza z toho jak jsem šťastnej
Bill: Kouknu na tebe "Ty brečíš?" trošku posmutním
Tom: "Štěstím." usměju s ena Billa a políbím ho
Bill: Přitisknu se ještě blíž a do polibku se usměju
Tom: Chytnu tě za boky a líbám tě
Bill: Obmotám ti ruce okolo krku a usmívám se do polibků
Tom: Spokojeně ti to oplácím a hladím tě pod tričkem
Bill: Nechci tě pustit ale musím "Tomi, měli by jsme jít a tohle si nechat na doma..." zašeptám
Tom: "Asi máš pravdu. Tamhleta babička je trochu v šoku." zasměju se na nějakou stařenku a pak na Karla
Bill: Zasměju se. "Tak pojď"
Tom: Chytnu Billa za ruku a táhnu ho pryč z tej nemocnice
Bill: Usmívám se a jdu za Tomem. Jdeme k autu
Bill: Otevřu Billoj a čekám až si vleze
Bill: Usměju se a vlezu dovnitř.
Tom: Vlezu hned za tebou a zavřu za náma
Bill: Opřu se a vydechnu
Tom: Pohladím Billa po tváři a pak se usměju na Karla kterej si taky vlezl do auta
Bill: Opřu se do dotyku a taky se na Karla usměju
Tom:líbnu Billa na tvář...
Bill: Spokojeně vydechnu
Tom: "Pojedeme?" zaptám se Karla
Karel: "A nestavíme se ještě někde na jídlo?"
Tom: "Jo to asi jo. Más hlad Billi?" kouknu na Billa
Bill: "Trochu" přiznám "A ty?"
Tom:"No tak trochu jo." zasměju se
Bill: Usměju se a přitisknu se k tobě.
Tom:Spokojeně te chytnu okolo bokůůů a líbnu do vlasů
Bill: Usměju se a přivřu očka
Tom: Koukám z okna a tisknu si k sobě Billa
Bill: Pomalu zavřu oči
Tom: Koukám z okna. nemůžu spát
Bill: Mám sen...divný sen...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama