Miluju tě...ale kdo jsi?I. Díl 8.

17. prosince 2010 v 22:16 | Saya |  Miluju tě...ale kdo jsi?
Autors: Saya & Spook Bree
Bill - Saya
Tom - Spook Bree

Tom: "To mě mrzí Billi.." řeknu smutně.
Bill: Zhluboka se nadechnu avydechnu. Snažím se zadržet nový příval slz.
Tom: "Nebreč.."utěšúji tě
Bill: "Jenže on...si nás vždycky najde...zase budeme muset pryč. Nevím jestli za týden, za dva, za tři měsíce, nebo za půl roku...ale budeme muset pryč..." vzlykám.
Tom: "Přiblíží se k tobě a zažije peklo.."šeptnu výhružně
Bill: "Doufám, že se ani nepřiblíží...bojím se, aby neublížil i tobě..."
Tom: "Nedovolil bych ani jedno."
Bill: "Nevíš, jakej je...ublíží všemu, čemu si zamane..."
Tom: "Nezamane."
Bill: "Ublíží, kdykoli a kdekoli chce...hlavně tomu, koho si cením...zabil mi i psa..." zašeptám.
Tom: "Nemysli teď na něj. Nemysli na něj vůbec."
Bill: "Já se ho bojím, Tomi...a bojím se, že mi vezme tebe..."
Tom: "Nevezme..A nemysli na to... Mysli na něco hezkého.."
Bill: "Na tebe?" zašeptám.
Tom: "Na nás..." usměji se a zašeptám ti to líbezně do ouška které potom políbím
Bill: "Tomi..." zavrním štěstím, ale stejně nevím, co si o tom mám myslet. Miluje mě? Nezapoměl na to?
Tom: "Ano?.."zašeptám ti do ouška a hladím tě po zádech
Bill: "Miluju tě a navždycky milovat budu..." zašeptám a otřu se tváří o tvou.
Tom:"I já tebe...protože to tak cítím.." myslím to vážně. Možná jsem ztratil pamět ale tohle ve mě zůstalo
Bill: Obejmu tě ještě pevněji.
Tom: "Pojď ke mě.." posunu se na posteli
Bill: Sednu si vedle tebe a koukám ti do očí.
Tom:"Lehni si..." (usměji se a když si lehneš přitáhnu si tě k sobě)
Bill: Obejmu tě. "Miluju tě..." šeptám ti do ouška.
Tom: Políbím tě "Miluji tě." šeptnu ti do rtů
Bill: Zase cítím miliony motýlků v bříšku. "Už se těším, až tě pustí domů" zašeptám.
Tom: "Já taky..."(usměji se a dám ti jedno své koleno mezi nohy a zatlačím na rozkrok. přitom tě něžně líbám)
Bill: "Hmm" zavrním do polibku.
Tom: spokojeně se usměji a dál v tom pokračuji
Bill: "Tomi...jsme v nemocnici..." zašeptám ale usmívám se.
Tom:"Noa? Tak ať mě pustěj." ušklíbnu se a dál tě líbám. Nojo já starej rebel.
Bill: "A myslíš, že to můžou o dva dny dřív?" zašeptám a ušklíbnu se.
Tom: "Nevim ale tohle mi neodepřou." usměji se a znova tě začnu líbat
Bill: Usměju se. "To doufám..." šeptnu do polibku.
Tom: Usměji se a vjedu ti jazykem do pusy
Bill: Splupracuju.
Tom:(obejmu tě a pokračuji)
Bill: "Tomi...opakuji že jsme v n nemocnici..." zašeptám
Tom:(nespokojeně zamručím a trochu se odtáhnu)
Bill: "No...ale až takle jsem to nemyslel..." sklopím provinile očka.")
Tom: (políbím tě)
Bill: Usměji se do polibku.
Tom:"Prosím...ser na nemocnici..."(špitnu ti do polibků)
Bill: "To bych rád..." zašeptám.
Tom: "Tak to udělej.."(zažádám ti do pusy)
Bill: "Tomi...jestli sis nevšiml, tak ti sledujou tep...a při tomhle se tep hodně zvyšuje...co by se stalo kdyby..."
Tom:"Noojoo...tak ale až se vrátím domů...nesmíš mě nechat čekat."(zaculím s ena tebe a pohladím tě po tváři.)
Bill: "To si piš, že nenechám..."
Tom:"Tak to se mi ulevilo..."(zasměji se a přitáhnu si tě k sobě)
Bill: Pevně tě objímám. "Pro tebe cokoli."
Tom:(políbím tě)
Bill: Přitisknu se k tobě. Už nevím, co mám říkat, ale je mi krásně.
Tom: (tisknu si tě spokojeně k sobě)
Bill: Už nevím, jak ti víc dokazovat, že tě miluju. Ležím u tebe, objímám tě, a vydechuju ti na krk.
Tom:"Asi tě miluju.."(šeptnu spokojeně)
Bill: "Asi?" posmutním.
Vím, že si po strátě paměti ale mrzí mě to.
Tom: "Asi určitě.."(usměji se na tebe a podívám se ti do oček. Chytnu tě za bradičku a políbím.)
Bill: Spokojeně zamručím.
Tom: "Už máš dostatek abys mi věřil že k tobě cítím to co ty ke mě?"(usměji se a podívám se ti do očí)
Bill: "Jo..." zašeptám a políbím tě.
Tom: "Konečně."(zasměji se do tvých rtů a polibky ti začnu oplácet)
Bill: Vznáším se. Jsem v sedmém nebi a polibky ti  oplácím.
Tom:(jemně ti skousnu spodní ret)
Bill: "Hmm..." usměju se do polibku a na prst si natočím jeden z tvých dredů.
Tom:"Coopak.?"(usměji se)
Bill: "Nic...já jen, že takle bych vydržel celé dny..." taky se usměju.
SpookBree (21.11.2010 20:40):
Tom: "Klidně. Mě to nevadí."zasměji se a pohladím tě po tváři. Jsi rozkošný
Saya-Mi (21.11.2010 20:42):
Bill: "Jenže nemůžu...musím se vrátit domů dřív než máma." zašeptám.
Tom:"Proč?" zakaboním se
Bill: "Když odcházela, spal jsem. Tudíž jsem nemusel do školy, takže budu hrát, že jsem se před chvílí vzbudil. A navíc bude chtít konečně vědět, co se stalo." potichu ti odpovím.
Tom: "Aha..." usměji se  "Ale brzo přijdeš viď?"
Bill: "Neboj...každou volnou chvíli budu u tebe." taky se usměji.
Tom: "Doobře." najednou tam vletí sestřička a začne vřískat že už je po návštěvní době
Bill: Kouknu na tu megeru a pak na tebe.
Tom: "Je mi dobře.." zavrčím na ni.
Bill: Vrhnu na ni vražednej pohled.
Tom: Piští tam na nás dál "Neser!" zařvu na ni
Bill: "Když je mu dobře tak laskavě neotravuj!" křiknu na ni.
Tom:"Jo!"
Bill: "A vypadni!" přitisknu se k tobě.
Tom: "Jo!"zařvu na ni. Je celá rudá
Bill: "Sakra ať už vypadne" procedím skrz zaŤatý zuby.
Tom: Sestřička odběhla. "A teď na nás někoho pošle. Radši jdi. Abys neměl průser."
Bill: "Dobře. Zase přijdu. Nevím, jestli dneska ale přijdu co nejdřív." usměju se a vstanu.
Tom:"DObře." natáhnu se za tebou a obdaruju tě polibkem na rozloučenou "A teď utíkej."
Bill: "Ahoj Tomi. Miluju tě." rozloučím se a radši už jdu.
Tom:"I já tebe." řeknu ale to už jsi v tahu
Bill: Vyjdu z pokoje a rychle seběhnu schody.
Tom: Přiběhne tam sestřička s nějakým chlápkem "Je fuč." ušklíbnu se na ně
Bill: Vyběhnu ven a rozhlídnu se abych se zorientoval.
Tom: Znuděně tam ležím
Bill: Jdu nějakou ulicí a doufám, že vede domů. Kouknu se kolik je hodin. Hmm...půl jedné. Máma přijde za...hodinu. Hodinu?! Tak to mám co dělat.
Máma: Pustili mě domů dřív
Bill: Dojdu domů ve třičtvrtě a... Scheisse! Máma už je doma!
Máma: Broukám si v kuchyni. Bill spí. Nechci ho budit
Bill: Potichu se zuju a jdu nahoru.
Máma: Broukám si vesele
Bill: Potichu vejdu do pokoje a zavřu za sebou. Shodím ze sebe oblečení a vezmu si to, v čem jsem spal. Rychle se odlíčím a lehnu si.
Tom: Jdu potichu za Billem
Bill: Chvíli ležím, pak vstanu a oblíknu se. Sejdu po schodech dolů a v obýváku si sednu na gauč. Koukám do zdi a přemýšlím.
Máma: "Jé ahoj Bille."
Bill: Trhnu sebou. "Ahoj" odpovím jí.
Máma: "Jak ti je?"
Bill: "Už docela dobře..."
Máma: "Tak to je dobře... máš hlad?"
Bill: "Ani ne..."
Máma:"Dobře něco ti udělám." usměji se
Bill: Přikývnu a dál koukám do zdi.
Máma: Odejdu ti něco přichystat
Bill: Zase přemýšlím.
Máma: "Tady." donesu ti sendviče
Bill: "Díky" řeknu a dál koukám do zdi.
Máma: "Bille jsi v pořádku?"
Bill: "Jo..." zamručím.
Máma: "Bylo ti špatně?"
Bill: "Ne..."
Máma: "Tak proč jsi zůstal doma?"
Bill: To abych začal vysvětlovat od začátku, že?" pokusím se o milý tón.
Máma:"Byl bys hodnej."
Bill: "Tak jo. Když jsem v pátek říkal, že jdu ke kamarádovi...tak trochu jsem lhal..."
Máma:"Nešel jsi ke kamarádovi?"
Bill: "No...šel i nešel..."
Máma: "Nechám ti prostor k mluvení." usměji se
Bill: "Lépe řečeno...Tom je kamarád i neí kamarád..."
Máma: "Všechno mi to řekni najednou." koukám na tebe
Bill: "Tom...je můj přítel a náš soused... A strávil jsem s ním noc." čekám na tvoji reakci na tohle.
Máma: Vykulím na tebe oči a pootevřu pusu "Aha...a...proto jsi tak špatný?"
Bill: "Ne...bylo to krásný ale..." začervenám se. "Teď se dostáváme k tomu, proč jsi mě vyzvedávala v nemocnici."
Máma :"Aha"
Bill: "Ráno... Tomi chtěl udělat snídani a...šel do pekárny a..." rozvzlykám se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama