Miluju tě...ale kdo jsi?I. Díl 4.

3. prosince 2010 v 14:00 | Saya |  Miluju tě...ale kdo jsi?
Autors: Saya & Spook Bree
Bill - Saya
Tom - Spook Bree

Bill: Jak myslíš...rozpohybuju se ještě rychleji. Sténám a vzdychám.
Tom:"Kurva..." zavzdychám a ještě víc se stáhnu. Hladím tě ve vlasech a mám slastně přivřené oči
Bill: Cítím mravenčení v podbříšku tak přesunu jednu svou ruku mezi naše těla a začnu tě zpracovávat.
Tom: Zakloním hlavu a zabořím jí do polštáře. Hlasizě vzdychám a hladím tě po tvářích a zádech. Začnu se proti tobě pohybovat
Bill: Teď už sténám hodně nahlas. Si tak dokonalý. Už jen z pohledu na tebe se blížím vrcholu.
Tom: mám stále zakloněnou hlavu a přivřená očka. Vzdychám a cítím že už brzy budu "Bille...rychleji...víc...tvrději." sténám prosebně
Bill: Shit! Dohání mě tím k šílenství. Začnu se pohybovat ještě rychleji a vzdychám. Vážně se blížím k vrcholu...
Tom: "víc Bille víc.!" sténám dost nahlas a pohybuji se proti tobě. Hladím tě ve vlasech a celý svzrušením chvěju
Bill: Snažím se víc, ale už to dlouho nevydržím. "Tomi!" S výkřikem vyvrcholím do tvého těla.
Tom: "Bill...kurv..." udělám se ti do ruky.
Bill: Zmoženě tě obejmu a vydýchávám se. "Miluju tě, Tomi..."
Tom: " já tebe taky..." oddychuji a líbnu tě na tvář. "Byl jsi..." nevím co říct "Božský..." šeptnu a us´měji se
Bill: "Ne...ty lepší!" Zašeptám a usměju se.
Tom: "Bille ty jsi ďáblel"
Bill: "To už jsem párkrát slyšel...ale nikdy to neznělo tak hezky..." Ušklíbnu se.
Tom: "Ty už...jsi byl s klukem?" ušklíbnu se také a pohladím tě po tváři
Bill: "Ne...ale už mě tak párkrát bezdůvodně nazvali..." trošku posmutním.
Tom: Všimnu si tvé tváře. Je smutná... Nevím jestli se ti něco stalo "Ehm...Bille...nechceš mi něco říct?"
Bill: "No...Můj vzhled...byl často trnem v oku mnoha lidem...někteří si na mě vždycky po škole počkali a..." vzlyknu.
Tom: "Bille...copak? Povídej....máš náruč otevřenou."
Bill: Znovu vzlyknu. "Šikanovali mě a... víš jak sem ti říkal to ve škole... na záchodcích..."
Tom: "To... že se stěhujete?"
Bill: "Ne... to že to bylo jiný... krásný..."
Tom: "Aha..." usměji se "A oni ti hodně ubližovali?"
Bill: Vzlyknu a ač se snažím slzy zadržet, jedna se mi skutálí po tváři. Přikývnu. Myslím, že to jako odpověď stačí.
Tom: "Billle...pššššt....už je to pryč...." koukám na tebea hladím tě ve vlasech chtěl bych vědět víc...
Bill: Roztřeseně vydechnu. "Jednou...šel jsem ze školy a bylo mi divné, že tam není nikdo, kdo by mě chtěl zmlátit... Ale trochu se mi ulevilo, tak jsem šel známou cestou domů...bylo to ve velkém městě a cestou jsem procházel několika tmavýma uličkama a..."
Tom: Přitisknu si tě k sobě "Chápu...Bille...to je mi líto."
Bill: Pomalu se nadechnu a snažím se potlačit slyzy.
Tom: "Bille...promiň...." hladím tě ve vlsech a tisknu si tě  ksobě
Bill: "To...je v pořádku." Vydechnu a přitisknu se k tobě.
TOM: Mrzí mě že jsem se na to ptal.
Bill: Pomalu se uklidňuju... nechci na to vzpomínat. Ne po tom, co jsem prožil s tebou.
Tom: "A proto jste se přestěhovali?" musím se zeptat. hladím tě ve vlasech a po zádech. tisknu tě k sobě. musím tě chránit. musím tě opatrovat a dodávat ti pocit bezpečí
Bill: "Ne-e." vydechnu. "K tomu máme jiné důvody..." Snažím se uklidnit tak, abych byl schopný s tebou normálně mluvit.
Tom: "CHceš mi je říct...?" zašeptám a políbím tě do vlasů "Svěřit se?" šeptnu
Bill: "Hmm...promiň. Dneska ne...radši. taky zašeptám a pohladím tě po ruce.
Tom: "Dobře..." líbnu tě do vladů a přitisknu si tě k sobě. hladím tě po podbříšku po hvězdičke a ve vlasech
Bill: Potichu oddechuju...jsem unavený. Chytnu tě za ruku a propletu s tebou prsty.
Tom: Políbím naše propletené prstíky a dál tě hladím po hvězdičce "Jsi unavený?"
Bill: "Ano..." vydechnu. "Rád bych ti řekl, proč se pořád stěhujeme, ale dneska už na to nemám sílu..." zašteptám a zavřu oči.
Tom: "Dobře...spinkej." políbím tě do vlasů a obejmu tě. Jemně si tě k sobě přtisknu a nechám aby jsi se na mém těle  uvelebil
Bill: S klidem usínám... usínám v tvém obětí a jsem šŤastný. Alespoň na chvíli...
Tom: Po chvilce se mi začínají klížit oči. Obejmu tě abys mi už nikdy neodešel.
Bill: Spím... a sním o nás dvou...
Tom: Usnu...Mumlám něco ze spaní a zabořím hlavu do vlasů...z těch pěkných snů se stávají ty nejhorší...
Bill: Zdá se mi, že... "Nee!!!" škubnu sebou a vykřiknu ze spaní.
Tom: "Bille! Ne!" zařvu a obejmu tě.
Bill: Znovu sebou škubnu a probudím se. Jsem vyděšený a mám zrychlený dech. Když vidím, že jsi vedle mě a že to byl jen sen, přitisknu se k tobě co nejvíc a po tváři mi sklouzne slza.
Tom: Přitisknu si tě k sobě. "Jsi tady..." vzdychnu jen šťastně a jsem rád že to byl jen sen. Tisknu si tě k sobě a stéká mi po tváři slza
Bill: "Tomi... díky Bohu..." vydechnu. Šťastný, že to byl opravdu jen sen a já nejsem zase sám.
Tom: Tisknu tě k sobě a jemně s tebou pohupuji. Oba jsme tady "Oba jsme tady....jsme spolu....vše je v pořádku."
Bill: Tvůj hlas mě uklidňuje. "Já... jen nevím, na jak dlouho... Budu ti to muset říct, jinak nejspíš strachy neusnu..."
Tom: Přitisknu si tě k sobě a konejším tě "Povídej." políbím tě na tvář
Bill: Pevně tě obejmu a zyčnu vyprávět. "Poprvé jsme se stěhovali, když mi bylo asi...sedm. Stěhovali jsme se, kvůli mému otci..." to slovo ´otci´ skoro vyplyvnu.
Tom: "Povídej..."
Bill: "On... bil mou mámu a když mu nestačila, bil i mě. My se vlastně nikdy nestěhujeme...my vždycky jen utíkáme." povzdychnu si.
Tom: "On vás pronásleduje?"
Bill: "No... ne přímo. Jen... vždycky si nás nějak najde."
Tom: "Aha..a to v té uličce..."
Bill: "Ne...on ne... to... mí tehdejší spolužáci." Vzlyknu a steče mi slza... zase. "Připadám si jak holka...brečím ti tady a..."
Tom: "Billi...jsi kluk...taky bych brečel..." obejmu tě a utišuji tě
Bill: "Jsem kluk...ale vážně si připadám jak holka... A ty by si určitě nebrečel... vím, že jsi silnější než já." Pevně se k tobě přitisknu a už nikdy tě nechci pustit.
Tom:"Bille...nevím jestli si rád připadáš jako holka...ale vím že kdybych zažil to co ty...nebyl bych tak silný..." utěšuji tě a líbám tě do vlasů
Bill: Konečky prstů tě hladím po páteři a tisknu se k tobě.
Potřebuju tvoji blízkost. "Tomi nenech mě, nikdy samotného. Prosím"
Tom:Jemně s tebou kolíbu a hladím ve vlasech a po tváři "Bille...nedokázal bych tě opustit...jsi smysl toho, proč jsem tady...jsi mé slunce." 
Bill: Vzlyknu a tisknu se k tobě jak nejvíc to de. "Tomi...to je tak krásný." usměju se. "Znám tě jeden den a... mám pocit, jako bych tě znal celý život..." vydechnu.
Tom: "Cítím to samé Billi...A vím že nic jiného než tebe už nikdy nechci..." políbím tě jemně
Bill: Polibek ti opětuji. "Miluji tě, Tomi." šeptnu do polibku.
Tom:"Já tebe taky..." šeptnu a dál tě jemně líbám a stále tě tisknu k sobě.
Bill: Je to tak nádherný... opravdu tě už nikdy nechci pustit, ale vím že budu muset...
Tom: Musí ti být zima...jednou ručkou tě přikryji peřinou a tisknu tě k sobě.
Bill: Jako by si vycítil, že mi není zrovna teplo, přikryješ mě. Mám pocit že se vznáším...
Tom:"Spinkej." šeptnu ti do vlásků a dál si tě k sobě tisknu a hladím po tváři.
Bill: Jsem unavený, ale bojím se usnout. Bojím se, že když usnu a znovu se probudím, zjistím že tohle byl jen sen...
Tom:"Neboj se...." šeptnu "Budu tě chránit...klidně spinkej." řeknu konejšivě a jemně tě k sobě tisknu. Když z tebe začne sjíždět peřina, chytnu ji a pořádně tě do ní zachumlám
Bill: Přitisknu se k tobě jak nejvíc to jde a pokusím se usnout. Únava zvítězí nad strachem a po chvíli klidně oddychuju v tvé náruči.
Tom:Tisknu tě k sobě a hladím tě po tváři. Dívám se ti na tvou krásnou tvář která teď spokojeně oddychuje.  Jsi božský.
Bill: Spinkám...jsem rád že vnímám tvoji přítomnost...už se nebojím.
Tom: Hladím tě ve vláskách a klíží se mi oči. Nesmím spát...musím tě opatrovat abys měl dobré spaní
Bill: Spím dál...
Tom:Tisknu si tě k sobě. malinko s tebou kolíbu a nasávám tvou úžasnou vůni
Bill: Pohupuješ se mnou...cítím to i ve spánku a jsem rád. Ale chtěl bych ti dopřát klidný spánek.
Tom:Položím si hlavu do tvých vlásků a dál tě hladím. Propletu naše prsty
Bill: Cítím, jak si mě chytil za ruku a propletl naše prsty...stisknu je a spokojeně oddychuju.
Tom:Spokojeně vydechnu "miluji tě..." šeptnu do tvých vlásků a cítím jak  se mi klíží očka
Bill: Cítím, jak se ti zvedá hrudník když oddechuješ. Slyším tloct tvé srdíčko. Pocity k nezaplacení.
Tom:Opatrně si s tebou v náručí lehnu a přikreji nás. Tisknu tě k sobě. Hladím tě a usínám
Bill: Konečně spokojeně spinkám... a nic mě netíží.
Tom: Usnu ikdyž jsem ti slíbil že tě budu hlídat. Ikdyž spím tisknu tě k sobě a spokojeně oddychuji
Bill: Cítím se tak nádherně, jako ještě nikdy. Nepamatuji si, kdy naposled jsem spal tak...opravdu klidně.
Tom :Spinkám a poté slyším dupot
Bill: Něco slyším, ale spím klidně dál.
Tom: Uslyším ho blíže "Tom...Jé pardon." uslyším tátu jak zase odešel jen nás viděl
Bill: Slyším někoho mluvit...zavrtím se, pevněji se tě chytnu, ale spím dál.
Tom "Hm..."brouknu a spím dál
Bill: Spím, a konečně opravdu krásně sním...
Tom:Spinkám
Bill: Sluneční paprsky mi přejdou přes obličej...zavrtím se, a pomalu se probouzím.
Tom: spokojeně tě objímám a pochrupuji
Bill: Počkat... Sluneční paprsky??? Trhnu sebou. Kolik je asi tak hodin? Co je dneska za den? Je škola?
Tom:Probudí mě nějaké trhnutí. Mžourám okolo sebe
Bill: Rozhlížím se. Uf...jsem u tebe a... stejně nic nevím!
Tom: Ve svitu slunce rozpoznám tebe "Vypadáš božsky." usměji se
Bill: Taky se usměju. "Ty líp! Ale... kolik je hodin?" musím se zeptat.
Tom:Mžourám na hodiny "Kurva!" vyjeknu "devět hodin pryč."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama