Miluju tě...ale kdo jsi?I. Díl 12.

31. prosince 2010 v 14:00 | Saya |  Miluju tě...ale kdo jsi?
A na Silvestra...

Tom: Usměju se a zvednu se "Čau. Billi!" zavolám na štěně a jdu zpátky domů odložit kytaru
Bill: "Ahoj." taky se usměju.
Tom: Doma nechám Billa a kytaru a jdu nakoupit
Bill: Pomalu se zvednu a jdu domů.
Tom: Nakoupím a jdu domů
Bill: Sednu ke stolu a podívám se na papír, na který jsem před tím kraslil.
Tom: Donesu domů nákup a jdu k sobě do pokoje
Bill: To, co jesm nakreslil mě...zarazí. Dost zarazí!

Tom: Bill mi spinká v posteli. Taky si lehnu a zavřu oči
Bill: Nakreslil jsem...Toma. Zvednu se od stolu a jdu si lehnout.
Tom: Usínám a hladím štěně které vedle mě klinbá
Bill: Lehnu si a zírám do stropu. Jsem unavený, ale spát nemůžu.
Tom:  Usnu
Bill: Převaluju se z jednoho boku na druhý a stejně mi to je k ničemu. Vstanu a jdu do kuchyně.
Tom: Spim a štěně po mě začne lést
Bill: Z lednice vytáhnu džus a jdu s ním do obýváku. Zapnu televizy.
Tom: "Billi nech mě spát." brouknu
Bill: Přepínám programy. Nikde nic zajímavýho tak skončím na nějakým hudebním.
Tom: Zase usnu
Bill: Vůbec nic nevnímám. Jen zírám do zdi a přehrávám si Tomovu větu: Tak zejtra tam.
Tom: Probudím se ráno. Zvoní mi budík. Típnu ho a líně začnu vylejzat z postele
Bill: Je 6 ráno. Včera jsem se nějak záhadně dostal do postele a vůbec si to nepamatuju. Teď vstávám a jdu se nalíčit.
Tom: Udělám si kafe a sednu si do kuchyně ke stolu
Bill: Nalíčím se, oblíknu se a jdu do kuchyně pro něco k jídlu.
Tom: Dopiju kafe a jdu se obléct. Rozloučím se s Karlem a s Billem a jdu do školy
Bill: Máma už je v práci tak jdu pomalu do školy.
Tom: Vejdu do třídy a sesunu se do lavice. Je tu nějakej blonďák. Asi novej.
Bill: Přijdu do školy a před třídou se nadechnu a vydechnu. Vejdu dovnitř a zamířím k lavici, kde jsme před...už nevím kolika tádny s Tomem seděli. Už tam taky je.
Tom: Kouknu na toho...ehm...Billa "Ahoj." usměju se a pak koukám na toho blonďáka co si sednul za nás "Novej?"
Bill: "Ahoj" taky se usměju a otočím se směrem, kterým kouká Tom. Asi nějakej novej kluk. Kouknu znovu na Toma. Dívá se na něj s...se zajmem? Rychle se otočím a hlavu složím do dlaní.
Andy: "Ehm...jo..." řeknu trošku ostýchavě. Nemám rád nový prostředí a bojím se nových lidí.
Tom: Usměju se "Nervozita?". Blonďák. Na tom jsme stejně. Líběj se mi ty dva pierci v puse
Andy: "Nemám rád nový prostředí..." kouknu na něj a pak sklopím oči. Je pěknej...
Tom: "Zvykneš si. Musíš." usměju se a potom se otočím zpět do lavice když zazvoní. Kouknu na Billa "Jsi v poho?"
Bill: "Jo...snad..." odpovím stručně a povzdechnu si.
Tom: Hodím nenávistnej pohled na učitelku a pak koukám celou hodinu z okna. Ale mám pocit že Billoj není dobře
Bill: Zhluboka dýchám. Opravdu mi není dobře, jen si nejsem jistej z čeho. Probíranou látku vůbec nevnímám.
Tom: "Bille?" šeptnu a drcnu do něj. Prohlížím si ho. Je hezkej. Tak trochu jako holka. Ale nějakej vyplašenej
Bill: Trhnu sebou a otočím se. "Mhm?" zamumláma vydechnu.
Tom: "Jsi okey?" kouknu na tebe zvídavě a saju si pierc. Pak zazvoní. Sakra dneska tu utíká rychle
Bill: "Nevím..." řeknu a zavrtím hlavou. Zazvoní se a já se musím chytit za hlavu a zavřít oči.
Tom:"Je...uh...bolí tě hlava?" kouknu a malinko ti přejedu rukou ve vlasech na uklidnění
Bill: Trošičku se pod tím dotykem zachvěju. "Trochu...ale...to přejde. Musí." odpovím potichu.
Tom: "OKey." usměju se
Bill: Ztěžka dýchám. Položím si hlavu na lavici a rukama si přejedu přes břicho. Začíná se mi svírat žaludek.
Tom: Zamračím se na Billa "Kurva. Neříkej mi že je ti dobře." řeknu podrážděně a podám ti ibalgin
Bill: "Děkuju." řeknu tiše a sehnu se k tašce pro pití ale zamotá se mi hlava. Pak vidím jen tmu a mám zvláštní pocit. Jako bych si konečně odpočinul.
Tom: "Bille!" vykřiknu a sehnu se k Billoj kterej se svalil z židličky na zem "Kurva zavolej učitelku." řeknu tomu novýmu klukoj "Billi...Billi...Slyšíš mě?"
Bill: Slyším, jak na mě někdo volá. Pomalu otevírám oči s pocitem, že mám víčka ze železa.
Tom: Jemně hladím Billa po tváři "Slyšíš mě? Vnímáš mě? Billi?" sleduju Billovu tvář
Bill: "To-Tomi?" zašeptám potichu když vidím, že se nade mnou sklání.
Tom: "Vidíš mě? Slyšíš mě? Vnímáš mě?" chrlím na Billa otázky hladím ho po tváři. Když si uvědomim že na něm sedim tam si sednu jinak
Bill: "J-jo." vydechnu
Tom: "Uf..." oddechnu si a usměju se
Bill: Stále jen ležím a těkám očima okolo sebe. Nakonec vždycky skončím pohledem na Tomovi.
Tom: Culím se a trochu povolím sevření ve dlaních kterými mačkám tvoje tváře
Bill: Usměju se na tebe a pomalu se snažím posadit.
Tom: Pomáhám ti a podpírám tě. Pak koukám jak přiběhne učitelka
Bill: Opatrně se otebe opřu. Pak ke mě přiběhne učitelka a už mi cpe do ruky lahev s pitím
Tom: "Dělej napij se." popobídnu tě a pak se usměju na toho blonďáka kterej se nad Billem taky sklání "Díky." poděkuju mu
Bill: "Dobře..." trošku se napiju.
Andy: "Nemáš za co" usměju se a kouknu na to stvoření na zemi. Jestli jsem správně pochopil, jm,enuje se Bill. "Jsi v pořádku?" zeptám se.
Tom: Usměju se na toho blonďáka a pak pozoruju Billa stále ho podpírajíce.
Bill: Znovu se trošku napiju a kouknu na Toma. Střetneme se pohledem.
Tom:Usměju se Billovi do očí. "Pojď." opatrně ti pomáhám vstát
Bill: Jednou rukou se tě chytnu a druhou se podepřu. Pomalu se postavím na nohy a zavrávorám.
Tom: "Dobrý?" kouknu se ti do očí a pevně tě držím
Bill: "Uf, snad jo..." musím se otebe opřít. Pohled ti opětuju.
Tom: Usměju se "Okey. Ale sedni si." kouknu na tebe a pomáhám ti sednout si na tvou židličku
Bill: Opatrně si sednu. "Děkuju, moc." pousměju se.
Tom: "Neděkuj." usměju se na tebe a sednu si teprve až si sedneš ty.
Bill: "Vážně děkuju..." sklopím pohled. ´Kdo by asi rychle přiběhl, kdybych omdlel a Tom tu nebyl?´ říkám si v duchu. 
Tom:Sednu si a rozvalím se do židličky "Tobě nebylo dobře." zasměju se trošku
Bill: Usměju se. "Kolik lidí se alespoŇ ohlídlo, když...?" nedokončím otázku
Tom: "Byli jsme tu jen já ty a ten novej. Všichni býval vylezlý na chodbě." usměju se
Bill: "A myslíš, že i kdyby tady někdo byl, tak by se na mě alespoň podíval? zeptám se.
Tom: "Jo." usměju se na Billa kterej vypadá nervózní
Mmnt matka sere
Bill: "Vážně?" ptám se opatrně. V minulé škole se všichni snažili, vyhnout se jen pohledu na mě.
Tom: "Jo proč ne?" usměju se na Billa kterej vypadá nesvůj a nervózní
Bill: "No...v minulé škole se všichni snažili vyhnout třeba jen pohledu na mě" řeknu tiše a sklopím hlavu.
Tom: "Proč?" řeknu nechápavě a fakticky to nechápu.
Bill: "Nevím..." sám to nechápu, nic jsem jim neudělal. Spíš naopak. Zírám na své boty jako bych je viděl poprve v životě.
Tom: "Aha. Tak abych řekl pravdu byls na škole plnej blbů." usměju se a pak kouknu na toho blonďáka.
Bill: Musím se pousmát. "Asi jo."  řeknu a dál zírám na své boty.
Tom: "Probuď se. Ještě před sebou máme čtyři hodiny." zasměju se a drcnu do Billa loktem "Žejo?." usměju se na toho novýho.
Bill: "Hmm..." pozvednu hlavu a vidím, jak se na toho kluka usměje.
Tom: "Jste oba jak na pohřbu." řeknu uraženě a pak se usměju někam mezi ně
Bill: "Kéž by..." poznamenám tiše, ale už ne to, že bych nejradši byl na něčím pohřbu.
Tom: "Proč ty smutnej? Měl by jses víc usmívat." zasměju se
Bill:´Kdyby to tak šlo´pomyslím si. "Hmm...pokusím se." Kvůli němu.
Tom: "A ty taky." drcnu do toho blonďáka "Oba a hned." zasměju se
Bill: Pokusím se pousmát.
Andy: Usměju se, ale něco mi tady nesedí.
Tom: "Bože s váma je to těžký." povzdychnu si a kouknu se ven z okna
Bill: Povzdychnu si. Jo, se mnou to bylo těžký vždycky.
Tom: POvzdychnu si a dál se koukám z okna
Andy: Složím hlavu do dlaní a přemýšlím. Vážně mi tu něco nesedí. Jen nevím co.
Bill: Zírám do zdi před sebou.
Tom: "Hele je tu ticho." řeknu nespokojeně a dál koukám hypnotizovaně z okna
Bill: "Jo..." nic jinýho mě nenapadne a to ticho je deprimující.
Andy: Radši mlčím.
Tom: Přemýšlím nad tím že jsou oba dva dost hezcí.
Bill: Brrr. Nelíbí se mi, co cítím. Nebo líbí? Jsem zmatený.
Andy: Je mi divně. Jako bych tomu s černýma vlasama něco udělal, i když nevím co.
Tom: Zamlaskám a pak slyším jak zvoní zvonek na další hodinu
Bill: Trhnu sebou. Sice tu bylo vážně dost ticho., ale tohle není vůbec příjemný.
Andy: Nesnáším školu. I když mám dobrý prospěch, nesnáším ji.
Tom:Otráveně pozoruju učitelku jak něco žvatlá. "Já tu matiku nechápu." zamračím se
Bill: Bolí mě hlava tak si dám ruce na lavici a na ně bradu. Přivřu oči.
Andy: Co to mele? Já vážně mám dobrý prospěch, ale tohle nechápu.
Tom:Kouknu na Billa...asi má blbej den...Nojo já měl ten den kdy jsem s eprobudil v nemocnici taky. Kouknu dozadu na Andyho "Chápeš to?"
Andy: "Netuším, o čem mele." přiznám. "A ty?"
Tom: "Jsem mimo." plácnu rukama a položim tužku
Bill: Kouknu na Toma. "To nás je víc." řeknu. Má to víc víznamů, než to učení.
Tom: "Ale ty jseš mimo celej. Nechápu to. Venku včera jsi byl docela okey." usměju se a ignoruju učitelku
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama