Srovnání tělových mlék: Excipial U Lipolotio - Alverde Olive & Aloe Vera - Alverde Mandel & Sheabutter

10. listopadu 2017 v 14:06 | Saya |  Recenze
Musím říct, že moje kůže je na tom celkově hodně špatně. Od mala jsem trpěla na exém a zůstala mi z toho extrémě suchá kůže. Když si přejedu jednou rukou po předloktí druhé, "sněží" ze mě šupinky kůže. Od kožní jsem dostala párkrát recept na Excipial U Lipolotio, dál už jsem hledala sama, co by mi mohlo pomoct.
Hodnocení tedy pod perexem.
 

Jak to se mnou vlastně je...

27. července 2017 v 19:01 | Saya |  My life, my blog...
Přiznám se, jsem strašnej člověk.
Loni jsem psala, že mám potřebu psát sem články i kdyby jen ikdo nečetl, protože to prostě hrozně pomáhá mé psychice. Problémem je ale moje lenost. Prostě se nedokážu donutit rozkliknout blog, tekže se vlastně nic nehlo.
A teď by se mi přirozeně chtělo psát do aleluja prostě proto, že se mi na hlavu sype kupa práce do školy a já se snažím dělat cokoli jinýho než to, co musím =D
Faktem je, že bych měla poslat zápočtovej překlad na překlad beletrie (ten už mám naštěstí hotovej, ale donutit se k tomu.... překládat mě opravdu baví, ale až ve chvíli, kdy se donutím otevřít ten word =D ), začít dělat překladatelskou praxi (6000 slov) a hlavně napsat seminárky na dějiny překladatelství a na stylistiku. A mě se tááááááák nechce =D A ke konci srpna navíc třetí termín zkoušky z filosofie...

- perex -

Slovenský ráj

16. června 2017 v 22:09 | Saya |  My life, my blog...
...To mohlo vyznít až ironicky, ale jedná se opravdu jen o území na Slovensku =D

Teď vážně - na začátku července (což už bylo, vzhledem k mé neschopnosti sem vložit fotky a konečně to publikovat, skoro před rokem) jsem byla s rodiči a dědou ve Slovenském ráji, jen tak, prostě chodit po kopcích. Bylo to opravdu moc fajn a osobně si myslím, že jsem zase stoupla v dědovém žebříčku o kousek nahoru - neskuhrala jsem cestou, že mě bolí nohy ani nic podobného =D Skuhrat jsem začala vždycky až večer na ubytování =D
Ve výsledku se za ty čtyři dny chození po kopcích našel snad jen jeden problém - jeden den nám pršelo, jenže bylo taky docela teplo a tak jsem si oblíkla nepromokavou lehkou bundu a na ni pro jistotu pláštěnku a pod tím jsem se samozřejmě začala potit, a to hlavně na rukách. To v mém případě znamenalo, že mi okamžitě vyskočil ekzém a bohužel mě nenapadlo, že bych si s sebou měla brát kortikoidovou mastičku. Naštěstí to byl asi až třetí den a domů jsem to nějak vydržela a ani jsem si to moc nerozškrábala =D Následkem toho jsme se o asi 3 dny později zvedli a jeli léčit můj ekzém do Chorvatska =D
...Když nad tím tak přemýšlím, vlastně byl ještě jeden menší problém - jsem alergická na pyly a cestou na Královu holu jsem co tři kroky zastavovala, abych se vysmrkala =D (následkem mé mizerné fyzické kondice prostě nemůžu smrkat za chůze protože bych to neudýchala)

Šli jsme roklinou Veĺký sokol, Suchou Belou, Kláštorskou roklinou, Muráňskou planinuˇ, na Muráňský hrad a vylezli jsme i na nejvyšší vrchol východní části Nízkých Tater - Kráľova hoľu (až se na wikipedii dočtete, že asfaltka je uzavřena pro veřejnost, tak tomu moc nevěřte, my tam sice šli normálně lesem z Telgártu a zpátky přes Kráľovu skálu, ale těch lidí, co tam byli autem...) a na Tomašovský výhled a dali jsme si i Spišský hrad :)

Tak, keců dost. Následují fotky =) (tentokrát jsou rozklikávací jen ty s kytkama)
- perex -
 


Versailles - Varšava, 2. 2. 2017

5. února 2017 v 19:31 | Saya |  My life, my blog...
Tak se mi to přece jen povedlo. Splnil se mi sen a byla jsem na j-rockové/j-metalové skupině.
Ale řeknu vám, přemluvit mámu, aby mě nechala jet... to stálo hodně úsilí. Problém byl v našem rozdílném pohledu na bezpečnost zemí. Versailles totiž byli i v Bochumu a máma je toho názoru, že němci si umí bezpečnost ohlídat líp, než poláci. Já si ale nemohla pomoct a krom toho, že cesta do Bochumu trvá mnohem dýl, je složitější a (sakra) dražší, tak mi přišlo Polsko v rámci uprchlické krize a kriminality s ní spojené mnohem bezpečnější.
Výsledkem bylo, že jsem v pondělí jela normálně do Olomouce (práce - doučuju kluka na druhém stupni základky) a zůstala na koleji a ve čtvrtek ráno jsem nasedla do ECčka Praha - Varšava.

Barvy, barvy, barvičky aneb barevný oříšek

24. ledna 2017 v 16:31 | Saya |  My life, my blog...
Přemýšleli jste někdy o tom, jak to vlastně funguje a nefunguje, když popisujeme věc, která má více barev?
Já se nad tím musela zamyslet dneska.

Ailee: Home (ft. Yoon Mi Rae)

22. října 2016 v 21:52 | Saya |  Favourite Videos and Music
Poslední dobou celkově dost ujíždím na Ailee a tahle její novinka (vydaná před 2 týdny) je docela chytlavá =)
Btw. Co jsem četla, tak prý Ailee prosila Yoon Mi Rae o spolupráci doslova na kolenou =)

Já a dort podle recptu z "pro ženy"

17. října 2016 v 22:30 | Saya |  My life, my blog...
Co umím? Udělat špagety s omáčkou ze sáčku nebo skleničky a palačinky. Toť asi vše.


Přesto jsem sebrala všechnu svou odvahu a vlezla, i s notebookem s otevřeným receptem, do kuchyně.
Říkala jsem si, že to nějak zvládnu, předloni jsme s Tibeth přece zvládli Sacher.

Rozumbrady

11. října 2016 v 19:25 | Saya |  My life, my blog...
Byl čtvrtek, podvečer. Nastoupila jsem do osobáku z Olomouce do Zábřeha, pohodlně se usadila a začala - jako obvykle - civět z okna. Lidi přistupovali a přistupovali... no, na čtvrteční podvečer jich bylo nějak moc.
Mezi přistupujícími se vyloupl manželský pár, tak něco po padesátce, a sedl si ve velkoprostoráku přímo naproti mě. A začali se bavit.
Řeknu vám, tohle byste poslouchat nechtěli. Ten chlap byl neskutečnej rozumbrada, ale tak strašnej, že jsem z toho nechtěnýho poslouchání jejich rozhovoru šílela.


SBS 《Fantastic Duo》 Ailee (Heaven), Taeyang (Eyes, Nose, Lips)

11. října 2016 v 18:45 | Saya |  Favourite Videos and Music
Upřímně, do těhle dvou duetů jsem se absolutně zamilovala. Narazila jsem na ně, když jsem si k těmhle písničkám chtěla pustit i video a prostě... wow!



6 let zde

16. září 2016 v 21:51 | Saya |  My life, my blog...
Zdá se to neuvěřitelný, ale tenhle blog je tu už 6 let a jeden den! Pomohl mi v tíživých situacích kdy stačilo, jen se vypsat a doufám, že mi bude pomáhat i dál. Na nějakou dobu jsem se totiž tady na to vlastně vykašlala a řeknu vám, zjistila jsem, že to tu potřebuju, že opravdu musím vypsat, co si myslím a co cítím - když jsem to nedělala, byla jsem prakticky na rozsypání.
Tedy se sem snad budu vracet ještě hodně dlouho =)

Já, svatba a děti aneb "to už jsi holka na vdávání"

16. září 2016 v 21:47 | Saya |  My life, my blog...
Mám a vlastně (díky bohu) nemám problém.
Mám prababičku - klasika. S její pamětí je to už hodně špatný - taktéž klasika. A díky její špatné paměti se mě tak dvakrát do týdne zeptá, kdo jsem a kolik že mi je let. Když jí odpovím, že skoro 21, nastává problém. Její odpověď je totiž "Tak to už jsi holka na vdávání". To se dá ještě i nějak okecat, vždyť ona na to stejně rychle zapomene (navíc to nemusím poslouchat tak často - babi je totiž z Ostravy).
Větší problém na mě číhá v podstatě doma.

Já a 11. září 2001

11. září 2016 v 14:39 | Saya |  My life, my blog...
Po dlouhé době se ozývám a co víc, ozývám se s "něčím o mě". Nechystám se rozebírat, jestli je pravda to, co nám předkládají jako důvod a vysvětlení, proč dvojčata spadla, ne, dneska ne...
Dnes jde o to, jak si pamatuju 11. září 2001 já...

Byl podvečer, něco před 6. Bylo mi 5, rodiče mě poslali zapnout si televizi, ve které od 6 hodin běželo "Neváhej a toč" a sami šli do vany. Uběhlo několik minut a místo "Neváhej a toč" se v televizi objevily mimořádné zprávy.Zprávy, ve ktrých moderátorka říkala, ž do mrakodrapu v New Yorku narazilo letadlo. Na pozadí běželo video se záběry. Myslím, že první byl záznam toho, jak první letadlo narazilo. Následoval živý přenos, z mrakodrapu se kouřilo, moderátorka cosi říkala a potom najednou padlo cosi, jako "pane bože!" a bylo vidět, jak do druhého mrakodrapu narazilo druhé letadlo.
Přešel mě šok, vstala jsem z koberce před televizí, na kterém jsem seděla a běžela do koupelny (typický panelák, takže jen pár kroků) se slovy "Mami, mami, tam není 'Neváhej a toč'!" - "Jakto?" - "Jsou tam zprávy. Říkají, že v New Yorku narazily letadla do mrakodrapů!" - "Pane bože! Přines mi telefon, musíme zavolat babičce, ať si rychle zapne televizi!"
Utíkala jsem pro náš (v té době první a velmi drahý) Sony Ericson, donesla jsem ho do koupelny, máma pak mluvila s babičkou a pak se mě snažila uklidnit, asi abych pak neměla špatný sny... Víc si nepamatuju...